Turecká armáda od středy útočí na syrské kurdské oddíly na severovýchodě Sýrie. Za tu dobu obsadila 11 vesnic, z nichž dvě Kurdové vybojovali zpět. Ankara hlásí své první oběti, zatímco na straně protivníka jsou jich už desítky či stovky. Více než desítku obětí má ofenziva podle dostupných informací také mezi civilisty. Evropská unie příští týden na summitu projedná možné zavedení sankcí proti Turecku. Jejich uvalení požaduje také několik desítek republikánů ze Sněmovny reprezentantů USA. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že Kurdové pohraničí urputně brání.
Boje se koncentrují na 120kilometrovém úseku hranice v oblasti měst Tall Abjad a Rás al-Ajn. Turecký ministr obrany Hulusi Akar uvedl, že turečtí vojáci zabili od středy 342 protivníků, což ale kurdské zdroje nepotvrzují a hovoří o mnohem menším počtu obětí. Kurdové hovoří o obětech na své straně v řádu desítek.
V pátek padl také první turecký voják. „Náš přítel ve zbrani padl jako mučedník 10. října v boji proti teroristům z YPG v oblasti operace Pramen míru,“ stojí v prohlášení ministerstva obrany. Později Turecko oznámilo, že v bojích zemřeli už čtyři jeho vojáci.
SOHR uvedla, že za tři dny zemřelo v bojích na severovýchodě Sýrie u tureckých hranic nejméně 41 bojovníků arabsko-kurdské koalice SDF, 34 syrských povstalců bojujících na straně Turecka a 17 civilistů. Ankara kromě čtyř mrtvých vojáků hlásí sedm zabitých civilistů na tureckém území u hranic se Sýrií po ostřelování kurdskými jednotkami.
Cílem ofenzivy je podle Ankary vytvořit podél turecké hranice 30 kilometrů široký bezpečnostní pás pro syrské uprchlíky z Turecka. Turci útočí na kurdské oddíly YPG, jež jsou podle Ankary odnoží turecké Strany kurdských pracujících (PKK), označované za teroristickou organizaci. Kurdské ozbrojené síly přitom několik posledních let bojovaly společně s USA a západními spojenci proti samozvanému Islámskému státu (IS) a ztratily kolem 11 tisíc bojovníků.
Turecká ofenziva, která v zahraničí vyvolala vlnu kritiky, naopak vytváří nové uprchlíky. Zatím se odhaduje, že kvůli ní opustilo své domovy už 100 tisíc lidí. Podle humanitárních agentur je ohroženo až 450 tisíc lidí žijících v pohraničí. Podle turecké vlády se její jednotky, podporované částí syrské opozice, dostaly už asi osm kilometrů od hranic do nitra Sýrie.
Putin: Členům Islámského státu se může podařit uprchnout ze zajetí
Kurdské úřady na severu Sýrie kvůli tureckým útokům připravují evakuaci tábora se sedmi tisíci uprchlíky. Jednají také o evakuaci dalšího tábora, v němž je 13 tisíc lidí a mezi nimi rodiny členů teroristické organizace Islámský stát (IS), uvedla v pátek agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že se členům IS může podařit z táborů v Sýrii uprchnout. Kurdové, kteří se na porážce IS podíleli, střeží 11 tisíc zajatých bojovníků IS a desítky tisíc jejich příbuzných. Kvůli útokům turecké armády ale mají problém ostrahu táborů a věznic zajistit. O osud vězněných členů IS se zajímá také NATO a mnoho politiků.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že ti zajatci, kteří mají být vězněni, v žaláři zůstanou, pochybnosti ruského prezidenta tím ale nerozptýlil. Později se objevila informace, že z vězení u města Kámišlí, které leží na severovýchodě Sýrie u hranic s Tureckem, uprchlo pět islamistů.
Šéf NATO Stoltenberg vyzval ke zdrženlivosti
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přijel do Turecka, kde vyzval ke zdrženlivosti. „I když má Turecko legitimní bezpečnostní obavy, shodujeme se, že má jednat zdrženlivě,“ řekl Stoltenberg v Istanbulu.
Dodal, že NATO musí najít řešení situace zajatců z Islámského státu (IS), jež nyní střeží Kurdové. Podle šéfa Aliance je přitom na Turecku, aby zajistilo, že jeho postup neohrozí pokrok v boji proti IS.
Turecký ministr Cavusoglu prohlásil, že NATO by mělo projevit solidaritu vzhledem k bezpečnostnímu ohrožení Turecka. „Nestačí říci, že chápete legitimní obavy Turecka. My chceme, abyste solidaritu jasně ukázali,“ prohlásil Cavusoglu. Ankara ofenzivu na severu Sýrie zdůvodňuje bezpečnostní hrozbou, kterou pro Turecko podle ní znamená přítomnost YPG u hranice.
Kongresmani chtějí sankce
Několik desítek republikánských kongresmanů jako reakci na operaci proti Kurdům na severovýchodě Sýrie navrhuje zavedení protitureckých sankcí. „Erdogan není náš přítel a Kongres bude reagovat,“ řekl americký senátor za Republikánskou stranu Lindsey Graham.
Sankce coby řešení konfliktu připustil i americký prezident Donald Trump, vojenský zásah ale vyloučil. „Poslední věc, kterou chci udělat, je poslat tam znovu tisíce a tisíce vojáků a porazit všechny. To už jsme udělali. Takže máme dvě možnosti. Můžete tam poslat armádu a znovu všechny porazit, nebo finančně zatlačit na Turecko,“ uvedl prezident.
Později podepsal nový příkaz, který umožňuje americkým úřadům zavést významné sankce proti Turecku. Oznámil to americký ministr financí Steven Mnuchin.
Švédsko požaduje evropské zbrojní embargo vůči Turecku
O protitureckých sankcích se hovoří i v Evropě. Evropská unie příští týden na summitu projedná možné zavedení sankcí. Byl by to trest za ofenzivu, kterou ve středu Ankara zahájila proti Kurdům na severu Sýrie. Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová v pátek řekla, že se téma dostane na jednání summitu, který se bude konat koncem příštího týdne.
O turecké operaci jednala taky Rada bezpečnosti OSN, na společném prohlášení se ale neshodla. Evropské státy včetně Česka vyzvaly Ankaru k zastavení vojenské akce.
Společné prohlášení vetovaly Rusko a Spojené státy. Podle Moskvy by se mělo jakékoli prohlášení Rady bezpečnosti věnovat problematice regionu hlouběji, včetně přítomnosti cizích vojenských sil v Sýrii. Washington zase Turecko varoval, že pokud neochrání civilisty, bude čelit důsledkům.
Jonathan Spyer z jeruzalémského ústavu pro strategii a bezpečnost připomněl, že Turecko proti Kurdům v Sýrii vedlo od roku 2016 dvě podobné ofenzivy a při té loňské z domovů odešlo 200 tisíc lidí. Má za to, že současná ofenziva v severní Sýrii může přinutit k přesídlení až milion Kurdů.
