Rusko a Turecko vytvoří v syrské provincii Idlíb do poloviny října demilitarizovanou zónu oddělující bojující strany, která bude pod ruskou a tureckou kontrolou. V jihoruském letovisku Soči se na tom po zhruba čtyřhodinovém rozhovoru dohodli prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan. O vojenskou operaci se podle Moskvy nejedná.
Putin a Erdogan chtějí v Idlíbu zřídit demilitarizovanou zónu
„Rozhodli jsme se vytvořit podél linie dotyku (vládních a povstaleckých jednotek) do 15. října patnáct až dvacet kilometrů širokou demilitarizovanou zónu,“ řekl Putin. Hlídkování v této zóně má probíhat koordinovaně.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v této souvislosti Putina doplnil ujištěním, že o žádnou novou vojenskou operaci v Idlíbu se nejedná.
Provincie Idlíb na severozápadě Sýrie je poslední větší baštou oponentů syrské vlády, která se podle očekávání stane cílem ofenzivy syrských vládních jednotek a jejich ruských a íránských spojenců. Jednání mezi Moskvou, Teheránem a Ankarou s cílem ofenzivu odvrátit, byla dosud neúspěšná. Ofenziva Damašku v Idlíbu, s níž Turecko nesouhlasí, by mohla být rozhodující bitvou syrské války.
Rozložení sil v Sýrii – září 2018 až únor 2019
Z dojednané demilitarizované zóny mají podle Putina být „vyvedeni“ islamističtí radikálové včetně bojovníků fronty An-Nusra. K 10. říjnu mají být na návrh Erdogana ze zóny staženy tanky, raketové zbraně, děla a minomety všech bojových skupin stojících v opozici vůči Damašku.
Kontrolovat pásmo mají mobilní hlídky turecké armády a ruské vojenské policie. Do konce roku má být obnoveno dopravní spojení mezi syrským Aleppem na jedné straně a městy Latakíja a Hamá na straně druhé. Komunikace spojující tyto lokality procházejí právě provincií Idlíb.
11 minut
Politolog Emil Aslan o situaci v Idlíbu
Politolog: Asad nemá na obsazení Idlíbu dost sil
„Je třeba si uvědomit, že Bašár Asad a jeho spojenci nemají dostatečné vojenské síly k tomu, aby obsadily Idlíb. Podle posledních informací Asadova armáda čítá něco kolem dvaceti až třiceti tisíc lidí, z nichž jen hrstka je bojeschopná,“ upozornil ve vysílání ČT politolog Emil Aslan z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dodal, že podle různých informací je v oblasti Idlíbu kolem osmdesáti tisíc protirežimních bojovníků.
Upozornil také, že Írán, který Asadovi poskytl významnou podporu v dosavadních bojích, si frontální útok nepřeje. „Mohli by přijít o tisíce svých lidí, což by mělo i nějaké politické implikace na politickou situaci v Islámské republice Írán,“ vysvětlil.
Rusko, Írán a Turecko, které jsou do války v Sýrii ze zahraničních zemí nejvíce zapojeny, se proto snaží na řešení situace kolem Idlíbu domluvit. Turecko má přitom v oblasti strategické zájmy. Za prvé leží na jeho hranicích a za druhé v ní žije menšina příbuzná Turkům. „Turci se snaží profilovat jako ochránci těchto svých etnických bratří na území severozápadní Sýrie,“ řekl Aslan. Turecká vláda podle něj bude usilovat o dohodu, která by jí zachovala v oblasti vliv skrze jimi ovládané místní jednotky.
