Nové protestní akce se v Hongkongu rozhořely letos v červnu a namířeny byly původně proti zákonu, který měl umožnit vydávání pachatelů trestné činnosti do pevninské Číny. Postupně se ale požadavky účastníků rozšířily a protesty nabraly na dramatičnosti.
Policie současné shromáždění povolila, ale přesto rozestavěla své lidi a zátarasy, které mají chránit vládní objekty a parlament. Lidé před sídlem vlády rozvinuli velký transparent s nápisem Jsme zpět.
Součástí akcí byla obnova takzvaných Lennonových zdí, na které lidé umísťují protičínské texty. Minulý víkend jich část strhli příznivci Pekingu.
Wong chce kandidovat
Tvář hongkongského protestního hnutí Joshua Wong před zahájením shromáždění oznámil, že bude kandidovat v místních volbách plánovaných na listopad. Má podle něj jít o klíčové hlasování, které Pekingu ukáže, že jsou lidé více než kdy jindy odhodlaní vybojovat si více práv.
„Před pěti lety jsme řekli, že se vrátíme, a teď jsme zpět a ještě odhodlanější. Máme před sebou boj o svůj domov a zemi,“ řekl Wong, který má za sebou několikeré věznění. Naposledy byl zatčen v srpnu s dalšími aktivisty za organizování nepovoleného shromáždění, teď je na svobodě na kauci. Přesto odjel do Spojených států, Německa a na Tchaj-wan, aby získal podporu pro protestní hnutí, na jehož začátku byly demonstrace proti zákonu o vydávání lidí podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny.
Wong si je vědom toho, že ho úřady mohou vyřadit, jak to v minulosti udělaly dalším členům strany Demosisto, kterou založil. Důvodem zákazů byly požadavky kandidátů na větší míru sebeurčení Hongkongu. Dvaadvacetiletý aktivista podle agentury AP řekl, že všechny pokusy zabránit mu v kandidatuře dají nový impuls nynější vlně protestů. „Jestliže mě (z voleb) vyřadí, vývoj se tím urychlí,“ řekl.
Podle Wonga politický dohled Pekingu omezuje autonomii Hongkongu. Tato bývalá britská kolonie je od roku 1997 pod správou Pekingu v režimu jedna země, dva systémy, což jí zaručuje demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.
