Golunovovi pomohla solidarita médií i zastání od špiček režimu, říká novinář Pazderka

Na podporu zatčeného novináře Ivana Golunova vystoupili nejen opoziční novináři a politici, ale také významné ruské deníky Kommersant, RBK a Vedomosti. „Je to bezprecedentní,“ říká k tomu Josef Pazderka, bývalý zahraniční zpravodaj České televize v Rusku, v rozhovoru pro Newsroom ČT24.

Investigativního reportéra Ivana Golunova zatkli minulý čtvrtek v Moskvě. Byl obviněn z držení a šíření drog. Událost vyvolala pozornost, podle Golunova ho totiž policisté zbili a nedovolili mu zavolat příbuzným ani advokátovi.

Policie navíc tvrdila, že narkotika určená k prodeji našla při prohlídce novinářova bytu. Jenže většina fotografií, které při ní měla pořídit, zachycovala úplně jiné místo.

Golunov své zadržení spojoval s článkem, na kterém pracoval. V něm se zabýval napojením agentů Federální služby bezpečnosti na pohřebnický byznys. „Když jsem se začal o toto téma zajímat, dostal jsem signály, že by bylo lepší, kdybych toho nechal,“ uvedl Golunov.

Po několika dnech vazby byl novinář propuštěn do domácího vězení. Mezitím se ale už spustilo několik akcí na jeho podporu. Pod otevřený dopis za jeho osvobození se podle serveru Newsru.com podepsalo 7578 novinářů. Vznikla i petice se stejným požadavkem.

Golunova nepodpořila jen nezávislá média

„Ivan Golunov byl známý novinář, ale vzhledem k jeho věku, 36 let, samozřejmě nepatřil k nějakým úplným hvězdám, které by byly rozeznatelné po celém Rusku nebo v zahraničí,“ říká Josef Pazderka, někdejší zpravodaj ČT v Moskvě a nyní šéfredaktor serveru Aktuálně.cz. Po zatčení se ale o novináři začalo mluvit.

Golunov pracuje pro nezávislý server Meduza, který sídlí v lotyšské Rize. Podpořili ho ale i novináři z médií, u kterých to bylo překvapivé. Tři přední ruské ekonomické deníky Kommersant, Vedomosti a RBK v pondělí vyšly s jednotnou titulní stranou na Golunovovu podporu – a také zveřejnily společnou výzvu k prošetření práce policistů.

„Požadujeme zevrubnou prověrku počínání pracovníků ministerstva vnitra, kteří se zúčastnili zadržení Ivana Golunova, a trváme na poskytnutí údajů z této prověrky médiím,“ napsaly.

„Stal se symbolem věci, která je v ruské sféře naprosto nebývalá – ta solidarita tří ekonomických deníků, které se postavily jednoznačně na jeho stranu,“ říká Pazderka. Podle něj na to mohly mít vliv i osobní vztahy. Ivan Golunov totiž před Meduzou pracoval právě ve Vedomostech a RBK.

„Byla v tom určitá porce odvahy,“ říká Pazderka

„Majitelem Kommersantu a Vedomostí je v danou chvíli Ališer Usmanov, jeden z nejvlivnějších a nejbohatších ruských oligarchů, který má přímé vazby na Kreml. Takže v tom určitá porce odvahy byla, ale myslím, že do toho šli až ve chvíli, kdy tušili, že se tam ten prostor otevírá,“ poznamenává Pazderka k situaci novinářů v těchto médiích.

A dodává, že se investigativce Golunova zastaly i různé osobnosti z druhé strany názorového spektra. „Vladimir Pozner nebo Dmitrij Kiseljov, jakási neformální hlava ruské tvrdé propagandy. Když najednou řeknou, že tam něco není v pořádku, tak je to překvapivé a nebývalé,“ dodává.

V úterý nakonec ruský ministr vnitra osobně oznámil ukončení stíhání Ivana Golunova a uznal, že proti novináři nejsou důkazy. Ten oznámil, že ve své práci hodlá pokračovat. Ve čtvrtek Vladimir Putin kvůli kauze odvolal dva policejní generály z funkcí náčelníků moskevské správy ministerstva vnitra.

Ředitelka serveru Meduza připsala ukončení případu „úsilí stovek a tisíců lidí“. Šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov pak usoudil, že „režim přiznal chyby a napravuje je.“ Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ale novináře ve čtvrtek varoval, aby se na základě Golunovova případu neuchylovali k unáhleným zobecněním a k volání po reformě bezpečnostních složek.

Může kauza novináře Golunova pomoci ruským nezávislým médiím? Celý rozhovor s Josefem Pazderkou uvidíte v pořadu Newsroom ČT24, v neděli od 22:02.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...