Golunovovi pomohla solidarita médií i zastání od špiček režimu, říká novinář Pazderka

Na podporu zatčeného novináře Ivana Golunova vystoupili nejen opoziční novináři a politici, ale také významné ruské deníky Kommersant, RBK a Vedomosti. „Je to bezprecedentní,“ říká k tomu Josef Pazderka, bývalý zahraniční zpravodaj České televize v Rusku, v rozhovoru pro Newsroom ČT24.

Investigativního reportéra Ivana Golunova zatkli minulý čtvrtek v Moskvě. Byl obviněn z držení a šíření drog. Událost vyvolala pozornost, podle Golunova ho totiž policisté zbili a nedovolili mu zavolat příbuzným ani advokátovi.

Policie navíc tvrdila, že narkotika určená k prodeji našla při prohlídce novinářova bytu. Jenže většina fotografií, které při ní měla pořídit, zachycovala úplně jiné místo.

Golunov své zadržení spojoval s článkem, na kterém pracoval. V něm se zabýval napojením agentů Federální služby bezpečnosti na pohřebnický byznys. „Když jsem se začal o toto téma zajímat, dostal jsem signály, že by bylo lepší, kdybych toho nechal,“ uvedl Golunov.

Po několika dnech vazby byl novinář propuštěn do domácího vězení. Mezitím se ale už spustilo několik akcí na jeho podporu. Pod otevřený dopis za jeho osvobození se podle serveru Newsru.com podepsalo 7578 novinářů. Vznikla i petice se stejným požadavkem.

Golunova nepodpořila jen nezávislá média

„Ivan Golunov byl známý novinář, ale vzhledem k jeho věku, 36 let, samozřejmě nepatřil k nějakým úplným hvězdám, které by byly rozeznatelné po celém Rusku nebo v zahraničí,“ říká Josef Pazderka, někdejší zpravodaj ČT v Moskvě a nyní šéfredaktor serveru Aktuálně.cz. Po zatčení se ale o novináři začalo mluvit.

Golunov pracuje pro nezávislý server Meduza, který sídlí v lotyšské Rize. Podpořili ho ale i novináři z médií, u kterých to bylo překvapivé. Tři přední ruské ekonomické deníky Kommersant, Vedomosti a RBK v pondělí vyšly s jednotnou titulní stranou na Golunovovu podporu – a také zveřejnily společnou výzvu k prošetření práce policistů.

„Požadujeme zevrubnou prověrku počínání pracovníků ministerstva vnitra, kteří se zúčastnili zadržení Ivana Golunova, a trváme na poskytnutí údajů z této prověrky médiím,“ napsaly.

„Stal se symbolem věci, která je v ruské sféře naprosto nebývalá – ta solidarita tří ekonomických deníků, které se postavily jednoznačně na jeho stranu,“ říká Pazderka. Podle něj na to mohly mít vliv i osobní vztahy. Ivan Golunov totiž před Meduzou pracoval právě ve Vedomostech a RBK.

„Byla v tom určitá porce odvahy,“ říká Pazderka

„Majitelem Kommersantu a Vedomostí je v danou chvíli Ališer Usmanov, jeden z nejvlivnějších a nejbohatších ruských oligarchů, který má přímé vazby na Kreml. Takže v tom určitá porce odvahy byla, ale myslím, že do toho šli až ve chvíli, kdy tušili, že se tam ten prostor otevírá,“ poznamenává Pazderka k situaci novinářů v těchto médiích.

A dodává, že se investigativce Golunova zastaly i různé osobnosti z druhé strany názorového spektra. „Vladimir Pozner nebo Dmitrij Kiseljov, jakási neformální hlava ruské tvrdé propagandy. Když najednou řeknou, že tam něco není v pořádku, tak je to překvapivé a nebývalé,“ dodává.

V úterý nakonec ruský ministr vnitra osobně oznámil ukončení stíhání Ivana Golunova a uznal, že proti novináři nejsou důkazy. Ten oznámil, že ve své práci hodlá pokračovat. Ve čtvrtek Vladimir Putin kvůli kauze odvolal dva policejní generály z funkcí náčelníků moskevské správy ministerstva vnitra.

Ředitelka serveru Meduza připsala ukončení případu „úsilí stovek a tisíců lidí“. Šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov pak usoudil, že „režim přiznal chyby a napravuje je.“ Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ale novináře ve čtvrtek varoval, aby se na základě Golunovova případu neuchylovali k unáhleným zobecněním a k volání po reformě bezpečnostních složek.

Může kauza novináře Golunova pomoci ruským nezávislým médiím? Celý rozhovor s Josefem Pazderkou uvidíte v pořadu Newsroom ČT24, v neděli od 22:02.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk bude až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
před 1 hhodinou

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 2 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana. Uvedlo to podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 4 hhodinami

Británie chce víc rozpoznávat tváře a pomocí AI odhadovat věk imigrantů

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.
před 5 hhodinami

Američtí a kubánští generálové se setkali na základně Guantánamo

Vysocí američtí a kubánští vojenští představitelé se v pátek setkali na americké námořní základně v zátoce Guantánamo na Kubě. Šéf amerického vojenského velitelství pro Střední a Jižní Ameriku a Karibik (SOUTHCOM) generál Francis Donovan krátce jednal s kubánskou delegací o bezpečnostních otázkách. Uvedla to americká armáda na síti X. Kubánské ozbrojené síly následně na facebooku potvrdily, že se jednání skutečně uskutečnilo.
před 9 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...