Golunovovi pomohla solidarita médií i zastání od špiček režimu, říká novinář Pazderka

Na podporu zatčeného novináře Ivana Golunova vystoupili nejen opoziční novináři a politici, ale také významné ruské deníky Kommersant, RBK a Vedomosti. „Je to bezprecedentní,“ říká k tomu Josef Pazderka, bývalý zahraniční zpravodaj České televize v Rusku, v rozhovoru pro Newsroom ČT24.

Investigativního reportéra Ivana Golunova zatkli minulý čtvrtek v Moskvě. Byl obviněn z držení a šíření drog. Událost vyvolala pozornost, podle Golunova ho totiž policisté zbili a nedovolili mu zavolat příbuzným ani advokátovi.

Policie navíc tvrdila, že narkotika určená k prodeji našla při prohlídce novinářova bytu. Jenže většina fotografií, které při ní měla pořídit, zachycovala úplně jiné místo.

Golunov své zadržení spojoval s článkem, na kterém pracoval. V něm se zabýval napojením agentů Federální služby bezpečnosti na pohřebnický byznys. „Když jsem se začal o toto téma zajímat, dostal jsem signály, že by bylo lepší, kdybych toho nechal,“ uvedl Golunov.

Po několika dnech vazby byl novinář propuštěn do domácího vězení. Mezitím se ale už spustilo několik akcí na jeho podporu. Pod otevřený dopis za jeho osvobození se podle serveru Newsru.com podepsalo 7578 novinářů. Vznikla i petice se stejným požadavkem.

Golunova nepodpořila jen nezávislá média

„Ivan Golunov byl známý novinář, ale vzhledem k jeho věku, 36 let, samozřejmě nepatřil k nějakým úplným hvězdám, které by byly rozeznatelné po celém Rusku nebo v zahraničí,“ říká Josef Pazderka, někdejší zpravodaj ČT v Moskvě a nyní šéfredaktor serveru Aktuálně.cz. Po zatčení se ale o novináři začalo mluvit.

Golunov pracuje pro nezávislý server Meduza, který sídlí v lotyšské Rize. Podpořili ho ale i novináři z médií, u kterých to bylo překvapivé. Tři přední ruské ekonomické deníky Kommersant, Vedomosti a RBK v pondělí vyšly s jednotnou titulní stranou na Golunovovu podporu – a také zveřejnily společnou výzvu k prošetření práce policistů.

„Požadujeme zevrubnou prověrku počínání pracovníků ministerstva vnitra, kteří se zúčastnili zadržení Ivana Golunova, a trváme na poskytnutí údajů z této prověrky médiím,“ napsaly.

„Stal se symbolem věci, která je v ruské sféře naprosto nebývalá – ta solidarita tří ekonomických deníků, které se postavily jednoznačně na jeho stranu,“ říká Pazderka. Podle něj na to mohly mít vliv i osobní vztahy. Ivan Golunov totiž před Meduzou pracoval právě ve Vedomostech a RBK.

„Byla v tom určitá porce odvahy,“ říká Pazderka

„Majitelem Kommersantu a Vedomostí je v danou chvíli Ališer Usmanov, jeden z nejvlivnějších a nejbohatších ruských oligarchů, který má přímé vazby na Kreml. Takže v tom určitá porce odvahy byla, ale myslím, že do toho šli až ve chvíli, kdy tušili, že se tam ten prostor otevírá,“ poznamenává Pazderka k situaci novinářů v těchto médiích.

A dodává, že se investigativce Golunova zastaly i různé osobnosti z druhé strany názorového spektra. „Vladimir Pozner nebo Dmitrij Kiseljov, jakási neformální hlava ruské tvrdé propagandy. Když najednou řeknou, že tam něco není v pořádku, tak je to překvapivé a nebývalé,“ dodává.

V úterý nakonec ruský ministr vnitra osobně oznámil ukončení stíhání Ivana Golunova a uznal, že proti novináři nejsou důkazy. Ten oznámil, že ve své práci hodlá pokračovat. Ve čtvrtek Vladimir Putin kvůli kauze odvolal dva policejní generály z funkcí náčelníků moskevské správy ministerstva vnitra.

Ředitelka serveru Meduza připsala ukončení případu „úsilí stovek a tisíců lidí“. Šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov pak usoudil, že „režim přiznal chyby a napravuje je.“ Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ale novináře ve čtvrtek varoval, aby se na základě Golunovova případu neuchylovali k unáhleným zobecněním a k volání po reformě bezpečnostních složek.

Může kauza novináře Golunova pomoci ruským nezávislým médiím? Celý rozhovor s Josefem Pazderkou uvidíte v pořadu Newsroom ČT24, v neděli od 22:02.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 58 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 2 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...