Lidé se bouří od Alžírska po Súdán. Sílící neklid na severu Afriky může pocítit i Evropa

Naděje na klidné řešení súdánské krize slábne. Opozice vyhlásila generální stávku ve snaze donutit armádu k předání moci civilistům. Požaduje také vyšetření násilného zásahu proti demonstrantům. Problémy sužují i politicky roztříštěnou Libyi či Alžírsko, kde davy požadují kromě odchodu starých elit také reformy. Dopady nestability v regionu přitom může pocítit i Evropa.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Nepokoje na severu Afriky mohou umocnit migrační vlnu

Súdánská metropole Chartúm kvůli generální stávce v těchto dnech zeje prázdnotou. „Lidé jsou vystrašení, bojí se. Všichni žijeme v nejistotě,“ uvedl Súdánec Idris Mohame. Pasivní rezistence je prevencí před násilím. Minulý týden bezpečnostní složky rozehnaly v Chartúmu demonstraci brutálním způsobem, který si vyžádal desítky lidských životů.

Podle Světové zdravotnické organizace další zranění přibyli při zátazích v nemocnicích. „Znovu vyzýváme úřady, aby zajistily okamžité a nezávislé vyšetřování použití nepřiměřené síly proti táboru demonstrantů,“ konstatoval mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville.

Duben byl ve znamení odchodů 

Za násilnostmi mají stát státní ozbrojené složky, které vznikly z bývalých arabských milic Džandžauí. Ty nechvalně prosluly krvavým potlačením konfliktu v Dárfúru na začátku tisíciletí. Prezident Umar Bašír, který kvůli tomu čelí podezření z genocidy, byl v dubnu pod tlakem protestů po třiceti letech donucen odejít.

Moc následně převzala armáda. Šance na klidné přechodné období a přípravu voleb, na kterých se původně dohodla s opozicí, se ale stále snižuje.

Demonstranti už měsíce požadují změnu také v Alžírsku. V dubnu donutili k odchodu dlouholetého prezidenta – Azíze Butefliku. Protestující ale chtějí hlubší reformy a odchod všech starých politických struktur.

„Musejí odejít, už toho máme plné zuby,“ konstatovala obyvatelka Alžíru Hassiba. Ústavní rada ale místo toho prezidentské volby plánované na začátek července odložila na neurčito.

V rozdělené Libyi pro změnu pokračují střety s armádou polního maršála Chalífy Haftara, která v dubnu zahájila tažení na Tripolis, sídlo mezinárodně uznávané vlády. Evropa má z nestability v regionu obavy zejména kvůli možnému posílení migrační krize ve Středomoří.

OSN nyní varuje před enormním rizikem. Přístup Itálie a Malty totiž vytlačuje lodě neziskových organizací, které představují pro lidi na přetížených člunech často jedinou šanci na přežití. Mrtvých a pohřešovaných je od začátku roku už přes pět set.