Před druhým kolem ukrajinských prezidentských voleb zesílily boje v Donbasu

Před druhým kolem ukrajinských prezidentských voleb plánovaných na 21. dubna zesílily boje na východě země, informuje velení ukrajinské armády. Podle něj zahynul od čtvrtečního rána v Donbasu jeden ukrajinský voják a při odvetné palbě zemřelo devět bojovníků, které velení označuje za okupanty. Tisková agentura samozvané Doněcké lidové republiky DAN vysoké ztráty nepotvrzuje. Deník Ukrajinská pravda zprávu propojil s článkem o sociologických průzkumech vyvracejících mýtus o většinové podpoře separatismu v Donbasu.

Ukrajinský voják hlídkuje na frontě poblíž města Bachmut
Zdroj: Reuters Autor: Gleb Garanich

Boje jsou hlášeny zejména kolem azovského přístavu Mariupol. Povstalečtí a ruští ozbrojenci podle zpráv ukrajinské armády pálí z protitankových zbraní, obrněných transportérů, granátometů a velkorážných kulometů.

„Na všechny útoky protivníka naši obránci odpověděli palbou. Ztráty nepřítele se dále upřesňují,“ citoval web listu Ukrajinská pravda armádní komuniké. O okolnostech smrti devíti povstalců se dokument nezmiňuje.

Podle agentury DAN zřizované orgány samozvané Doněcké republiky ukrajinská armáda ostřelovala okolí frontového města Horlivka. V noci na pátek tam podle ní byl poškozen obytný dům, informace o případných obětech nepřinesla. Pod palbou ukrajinských jednotek byl podle ní i okraj Doněcka a město Jasynuvata. Ukrajinská armáda údajně do boje nasadila minomety, granátomety a kulomety.

Od jara 2014, kdy začala ruská vojenská intervence na východě Ukrajiny, zahynulo v Donbasu 13 tisíc lidí. Příměří, většinou nepříliš úspěšných, bylo vyhlášeno víc než dvacet.

Mýtus o separatistickém Donbasu

Ukrajinská pravda přináší také rozbor mýtu o většinové podpoře separatismu a touze po spojení s Ruskem v Donbase. Uvádí průzkum agentury KIIS z února 2014 těsně před útěkem prezidenta Janukovyče ze země. Ten zjistil, že připojení Ukrajiny k Rusku si přálo jen 33 procent obyvatel Doněcké a 24 procent obyvatel Luhanské oblasti, v nichž se poté vytvořily samozvané republiky. Většina lidí vybírala možnost, že Ukrajina a Rusko mají zůstat nezávislými státy s dobrými vztahy a otevřenou hranicí.

Další průzkum prováděla agentura Rating v březnu 2014 těsně před vypuknutím násilností. V Donbasu si odtržení od Ukrajiny přálo 31 procent lidí, proti bylo 56 procent.

Dubnové šetření KIIS přineslo podobná čísla. Zároveň však ukázalo, že většina obyvatel Doněcké a Luhanské oblasti považovala únorové události za ozbrojený státní převrat podporovaný Západem a vinila ze střelby v Kyjevě hnutí Euromajdan. Nepodporovala sice okupaci úředních budov na východě země ozbrojenými ruskými agenty a východoukrajinskými aktivisty, asi polovina lidí však říkala, že je možné ho ospravedlnit.

V roce 2016 po stabilizaci linie bojů prováděla Gwendolyn Sasse z berlínského Centra pro východoevropská a mezinárodní studia dotazování v oblastech pod kontrolou samozvaných republik. Zjistila, že 55 procent jejich obyvatel si přálo připojení k Ukrajině, zatímco 45 procent chtělo připojení k Rusku. V částech Donbasu kontrolovaných Ukrajinou si přálo zůstat součástí státu dokonce 92 procent lidí.