Francie soudí dalšího člena hnutí žlutých vest. Kvůli svolání nepovolené demonstrace

2 minuty
Události ČT: Mluvčí žlutých vest před soudem
Zdroj: ČT24

Ve Francii začal proces s mluvčím hnutí žlutých vest Éricem Drouetem. Čelí obvinění z pořádání neohlášených protestů. Jde o druhý ostře sledovaný proces s členem hnutí během jednoho týdne. Ve středu odešel bývalý profesionální boxer Christophe Dettinger od soudu s trestem jednoho roku vězení a osmnácti měsíců podmínky za útok na policisty, při kterém využil své boxerské zkušenosti.

Řidič kamionu Drouet, který je jednou z mediálně nejznámějších tváří hnutí, svolal začátkem ledna – mimo pravidelné sobotní demonstrace – protestní akci na slavnou pařížskou třídu Champs-Élysées. Jeho výzvy „k nevelké akci, která ale šokuje veřejné mínění“, tehdy uposlechly desítky lidí. Droueta policie zadržela ve chvíli, kdy mířil na místo srazu.

O dva dny později ho ale propustila z vazby. Drouet, jenž v minulosti vyzýval třeba ke svržení státních institucí, při té příležitosti řekl, že jeho zatčení bylo politicky motivované. Tvrdil, že se chtěl jen setkat s ostatními aktivisty a že ani na sobě neměli žluté vesty. Přiznal ale také, že se chtěl dát zatknout – podle svých slov tím chtěl Francouzům ukázat, že nejsou svobodní. Jeho krok vlil podle reportéra ČT Petra Zavadila demonstrantům „novou krev do žil“, začátkem ledna – po Vánocích – totiž usínalo. 

Drouet stane před soudem ještě jednou, a to v červnu. Čelí totiž obvinění z neoprávněného držení zbraně. 

Podle Fondation Jean-Jaurès, expertní skupiny napojené na francouzskou Socialistickou stranu, je Drouet, stejně jako další tvář hnutí youtuber Maxime Nicolle, potajmu napojen na francouzskou krajní pravici. Drouet podle FJJ sdílel protiimigrační videa a na Facebooku se účastnil diskusí o spiknutí sionistů, bank a médií.

Po jeho zadržení napsala část členů hnutí takzvaných žlutých vest otevřený dopis prezidentovi Emmanuelu Macronovi. „Hněv se promění v nenávist, jestliže vy a vám podobní budete z vašeho piedestalu dál považovat obyčejné lidi za chudáky, za lidi, kteří nejsou nic,“ zaznělo v dokumentu. Dopis zveřejnili na facebookové stránce La France en colére (Rozzlobená Francie), kterou Drouet spoluzaložil a která má asi 300 tisíc členů.

5 minut
Zpravodaj ČT Šmíd: Proces s Drouetem je ostře sledovaný
Zdroj: ČT24

Drouet je známou, i když kontroverzní tváří hnutí. „Proslavil se tím, že byl ve skupině prvních žlutých vest, které přijal člen vlády, byl to tehdy ministr životního prostředí. Tehdy Drouet žádal, aby u setkání byly televizní kamery, ministr to odmítl – a Drouet jednání nahrával a streamoval přes svůj mobilní telefon. Zároveň ale při jedné příležitosti mluvil o útoku na Elysejský palác, což vláda vnímala jako výzvu ke státnímu puči,“ připomněl reportér ČT Zavadil a dodal, že Drouet také na internetu sdílel různé konspirační teorie. 

Zadrženy byly tisíce lidí

Manifestace žlutých vest, namířené proti politice prezidenta Emmanuela Macrona a jeho vlády, vypukly 17. listopadu a od té doby se konaly i každou další sobotu. V některých případech je provází výtržnictví a násilné střety demonstrantů s policií, přičemž na obou stranách přibývají zranění.

Od začátku protestů už bylo zadrženo zhruba 8400 lidí, přičemž 7500 jich následně putovalo do vazby. Na 1800 lidí si pak v souvislosti s demonstracemi vyslechlo odsuzující verdikt francouzské justice. Brzy by k nim mohli přibýt další čtyři, kteří jsou podezřelí z násilného vniknutí do kanceláře vládního mluvčího Benjamina Griveauxe při protestech z 5. ledna.

„Řadu lidí zadržuje policie preventivně už v pátek odpoledne nebo v sobotu ráno tak, aby se nemohli účastnit demonstrací. Je patrné, že hnutí žlutých vest je rozděleno na výraznější, klidnější část. A pak je tam několik skupinek, které chtějí útočit na policisty, rozbíjet výkladní skříně,“ uvedl zpravodaj ČT Jan Šmíd. 

Podle ministra vnitra Christophea Castanera, který čísla zveřejnil ve čtvrtek, už „malé skupiny poháněné nenávistí“ způsobily újmu na zdraví 1300 policistů, četníků a hasičů. Deník Libération ovšem podotkl, že ministerstvo vnitra ve svých statistikách nerozlišuje lehká a těžká zranění. Stejně tak je tomu v případě zranění na straně demonstrantů, jejichž počet ovšem Castaner neuvedl. V polovině ledna jich vláda registrovala 1700.

Hnutí žlutých vest
Zdroj: ČT24

Část hnutí, které se vnitřně štěpí mezi pravici a levici, se rozhodla vstoupit do politiky. „Hnutí není jednotné, střetává se v něm řada zájmů. Kandidátku do evropských voleb teď zakládá jedna z výrazných postav žlutých vest Ingrid Levavasseurová, která zastupuje relativně proevropskou část skupiny. Ale potom jsou uvnitř hnutí i radikálnější členové, které zajímá spíš dění ve Francii. A mezi ně patří i souzený Drouet,“ uvedl reportér Zavadil. Drouet zatím nepřijal nabídku kandidovat do evropských voleb od žádné strany, která ho oslovila. 

10 minut
Drouet je kontroverzní postava, říká bývalý zpravodaj ČT ve Francii Zavadil
Zdroj: ČT24

Ve středu poslal francouzský soud na rok do vězení bývalého profesionálního boxera Christophea Dettingera. Dostal rok vězení za to, že při jedné z demonstrací takzvaných žlutých vest v lednu zaútočil na policisty a dva z nich zranil. Záběry útoku, při kterém Dettinger využil svoje boxerské zkušenosti, obletěly svět.

Francouzská vláda připravuje tvrdší zákony proti násilníkům na demonstracích. Chce vytvořit seznam osob, kterým úřady zakážou účast na protestech.

Zároveň se ale prezident Macron rozhodl otevřít debatu o tom, co Francouze trápí. „Vzbudilo to velký zájem a debaty jsou úspěšné, navštěvuje je hodně lidí. Rozhodně to byl pozitivní krok. Ale to neznamená, že protesty nepokračují,“ dodal pařížský zpravodaj ČT Šmíd. Na podporu demokratických institucí i přímo Macrona se navíc zformovalo hnutí tzv. červených šátků.

Protesty takzvaných žlutých vest vedly také k diplomatické roztržce mezi Francií a Itálií. Ačkoliv spor začal tématem migrace, poslední kapkou bylo neohlášené setkání italského vicepremiéra Luigiho Di Maia se zástupci hnutí žlutých vest 5. února. Francie proto stáhla z Říma svého velvyslance, v pátek ale francouzské úřady oznámily, že velvyslanec se do Itálie vrátí. Stažení ambasadora z Itálie bylo první od druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...