Polské maso z nemocných krav skončilo na Slovensku v restauracích a školních jídelnách

3 minuty
Zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková k problému s polským hovězím masem
Zdroj: ČT24

Na Slovensko bylo dovezeno 300 kilogramů masa z jatek v Polsku, kde se porážely nemocné krávy. Maso skončilo v restauracích a školních jídelnách. Uvedla to slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná. Odpoledne slovenská veterinární správa uvedla, že zmíněné maso se na Slovensku dostalo i do maloobchodních prodejen. Zmiňované maso odebrali i tři podnikatelé na východě země. Polsko do států Evropské unie podle hlavního polského veterináře vyvezlo 2700 kilogramů podezřelého hovězího.

Matečná v souvislosti s kauzou doporučila spotřebitelům nekupovat polské hovězí; svou radu odůvodnila tím, že polské veterinární úřady se zdiskreditovaly. „Sáhněte raději po slovenském masu, které je plně pod kontrolou,“ citovala Matečnou slovenská média. Nejvíce hovězího dováží Slovensko právě z Polska. 

K propagaci slovenského masa se přidal i premiér Peter Pellegrini, který v tiskové zprávě vybídl školy, aby nakupovaly maso jen slovenského původu.

„Státní veterinární a potravinářská správa zahájila intenzivní kontroly chlazeného a mraženého hovězího masa z Polska. Kontrolujeme sklady, zpracovatelské provozy, obchody i přepravní vozidla,“ řekl šéf slovenských veterinářů Jozef Bíreš. Dodal, že kontrole podléhají i pojízdné prodejny masa.

Odpoledne slovenští veterináři uvedli, že prostřednictvím unijního systému rychlého varování dostali informace o dalších odběratelích zmiňovaného masa na Slovensku. Maso bylo dovezeno také do pěti lokálních prodejen na různých místech země a do jednoho skladu potravin.

Portál pravda.sk po briefingu Matečné a vedení slovenské veterinární a potravinářské správy napsal, že kromě Slovenska zmiňované maso mířilo do devíti dalších členských zemí EU – Estonska, Finska, Francie, Maďarska, Litvy, Portugalska, Rumunska, Španělska a Švédska. Podle dřívějšího tvrzení polských úřadů se maso dostalo na trhy v šesti zemích Evropské unie.

České ministerstvo zemědělství dříve uvedlo, že polské maso se podle polské strany do Česka nedostalo. „Není možné, aby se maso z nelegálních porážek dostalo do členských zemí, s oficiálními dokumenty a razítky,“ uvedl ve středu podle svého mluvčího český ministr zemědělství Miroslav Toman s tím, že nadále zůstávají v platnosti zesílené kontroly dovozů.

Aféra s masem je podle polského ministra nahodilý případ

Polský ministr zemědělství Krzysztof Ardanowski ve středu v rozhovoru pro tamní rozhlas uvedl, že nejnovější případ porážky nemocných krav a obchodování s jejich masem je „nahodilý incident“, který nicméně kazí pověst polských potravin.

Ardanowski zároveň varoval, že pokud by se v Polsku objevily další podobné případy, musejí všichni, kdo jsou do obchodu s masem nemocných zvířat zapleteni, počítat s „dramatickými následky“. Ty se musejí týkat nejen majitelů a zaměstnanců jatek, ale i chovatelů krav, „kteří se umírající zvířata snaží někam umístit“.

Podle televize TVN24, jejíž reportáž stojí u začátku současné aféry, ale nejde o první takový případ. Reportér TVN24 na tento postup upozornil tím, že se nechal zaměstnat na jatkách v Mazovském vojvodství na severovýchodě země a podílel se na porážkách zjevně nemocných kusů dobytka, které přivážely nákladní vozy takřka výhradně večer za tmy.

Viditelně zkažené části masa se potom odřezávaly a vyhazovaly. Během noci podle reportéra na jatkách zpracovali okolo 15 kusů nemocného dobytka. Polské úřady tento týden oznámily, že jatka, kde se nemocné krávy porážely, byla uzavřena. Předseda polského svazu chovatelů dobytka Jacek Zarzeczki podle portálu Gazeta Pomorska navrhl, aby na jatkách byly instalovány kamery, které by 24 hodin denně monitorovaly, co se tam děje.

O maso z nemocných krav je mezi majiteli jatek zájem, protože zdravou krávu prodávají chovatelé za 2500 zlotých (15 tisíc korun), zatímco nemocný dobytek stojí přibližně pětinu této částky. Průměrně veliký podnik zpracovávající maso podle televize vydělá na zdravých krávách 350 tisíc zlotých ročně, zatímco na nemocných může mít čistý zisk až 2,5 milionu zlotých.

Eurokomisař pro zdravotnickou problematiku Vytenis Andriukaitis, do jehož působnosti spadá i bezpečnost potravin, vyzval polské úřady, aby při vyšetřování tohoto případu postupovaly co nejrychleji. Chce, aby podnikly „všechna nutná opatření v souladu s evropskou legislativou, včetně efektivních, rychlých a odrazujících trestů pro pachatele takových činů, které mohou znamenat ohrožení veřejného zdraví a které představují nepřijatelné zacházení se zvířaty“. 

V Polsku se ročně vyprodukuje okolo 56 tisíc tun hovězího, přičemž 80 až 85 procent masa se vyváží. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...