Gauck: Musíme rozlišovat mezi pravdou a lží. A usilovat o společnou Evropu

Evropská unie nemusí znamenat rozpuštění národních identit, myslí si bývalý německý prezident Joachim Gauck. Unie by ale podle něj měla být jednotná už proto, že Evropané se nikdy neměli lépe, než když nyní dokáží spolupracovat. Podle něj se Němci přestávají bát převzetí zodpovědnosti za evropské dění. Gauck to řekl v pořadu Události, komentáře. Do Prahy přijel převzít Cenu Karla IV. 

Obáváte se rostoucího vlivu populistů v Evropě? 

Nerad bych v to doufal, ale skutečností je, že my v Evropě jsme vytvářeli takovou jednotu, která zaznamenala mnoho úspěchů. A také Česká republka je v situaci, kdy si část obyvatel myslí, že Evropská unie jim bere národní identitu. To je samozřejmě omyl. Ale Evropa, Evropská unie si musí dávat pozor na to, aby evropská myšlenka nebyla postavena proti národní myšlence.

Musíte si představit, jaké problémy Evropská unie řeší: globální problémy, klimatické změny, bezpečnostní otázky. Něco takového nemůže žádná země sama zvládnout. Musíme si uvědomit, čeho jsme dosáhli a zda si to chceme zachovat díky takovému spojenectví. 

Samozřejmě chceme ctít naši národnost, ale musíme také sjednocovat Evopu. Ale nemusíme  počítat s tím, že by se naše národní identity zcela rozpustily.  

Jak si vysvětlujete to, že v  Česku je jedna z nejnižší podpory členství v Evropské unii? Když se podíváme čistě na čísla hospodářského růstu a podobně, tak si Česká republika nikdy nevedla lépe.

Je to paradox. V mnoha zemích tomu tak je, že jsou poměry lepší než kdykoli v minulosti. Ale pocit obyvatel tomu neodpovídá. A je to opravdu podivuhodné, že tady máme situaci, kdy je souhlas s EU velice nízký, tady v České republice je to 34 procent. Ale 62 procent Čechů říká, že EU nám přinesla výhody, že to pociťují, když všeobecně posuzují, jakou roli hrají pocity, které možná pochází z minulosti.

Proto potřebuje demokracie velmi silné představitele, kteří říkají: to jsou fakta, to je naše ekonomická situace, to nám umožnila Evropská unie, tak daleko jsme se dostali proto, že jsme součástí Evropy.

Nahrávám video

Často jste hovořil o tom, že Visegradská čtyřka by měla projevit určitou míru solidarity se západní Evropou v otázce migrace a dalších. Ale kde je ta hranice mezi tím, co je solidarita a co jiný názor? 

Musím říci, že k takovým otázkám se nerad vyjadřuji, nejsem součástí vlády a nejsem oprávněn hovořit o tom, co si vláda a Evropa myslí. Ale mluvil jsem o tom, že pocity obyvatel západní Evropy, kde obyvatelé žili již desetiletí s cizinci, jsou jiné, než je tomu u obyvatel východní Evropy. Tak je to i v bývalé NDR, tam jsou velké rezervy vůči přistěhovalectví.

Já nevím, jak se ten konflikt konečně vyřeší, ale je skutečností, že pokud nebudeme mít nějaký klíč na přijímání migrantů, tak musíme vyvinout jinou formu solidarity, kterou poskytne tato část Evropy. Můžeme poukázat na to, že v Polsku jsou přistěhovalci z Ukrajiny anebo na jiné příklady solidarity. Česku se daří tak jako nikdy v minulosti – proto by se samozřejmě i Česko mělo podílet na solidaritě vůči lidem, kteří ji potřebují.

Vy jste několikrát kritizoval mocnosti za to, že například vedou informační válku vůči zemím v Evropské unii a za snahu tyto země destabilizovat. Jak se díváte na proruská, pročínská vyjádření politiků, mezi něž patří někdy i prezident Miloš Zeman, s nímž jste stál na pódiu při oslavách 17. listopadu?

Nemůžete ode mě očekávat, že vstoupím do české diskuse a budu dávat nějaké známky osobnostem české politiky. To se nestane.

Musíme být bdělí, opírat se o fakta, analyzovat hrozby, které ohrožují Evropskou unii a jednotlivé demokratické státy. Když budeme schopni tyto útoky lokalizovat a uvidíme, kdo je ten útočník a jaká je příčina, tak to musíme říci. Nesmíme se skrývat, nesmíme skrývat fakta jenom proto, abychom dělali lepší obchody.

Jsem zcela pro to, abychom byli velice bdělí a abychom rozlišovali věcná fakta na jedné straně a propagandu na druhé. Nesmíme ztrácet naši schopnost úsudku. Demokracie tady není proto, aby hodnotila všechno úplně stejně. Ale je třeba mít distanci mezi pravdou a lží, polopravou, pololží. My se musíme distancovat od těch, kteří pravdu zamlčují nebo zakazují.

Jedním z témat, které otřásá Evropou, je brexit. Dvě desítky německých představitelů v minulých dnech napsaly otevřený dopis, v němž vyzývají Británii, aby neopouštěla Evropskou unii a tak dále. Myslíte, že odchod Británie z Evropské unie může EU dlouhodobě posílit? 

Budu velice smutný, pokud k brexitu skutečně dojde. A budu o to smutnější, když to bude v téměř nepřátelské formě, než kdyby to bylo dohodu. Většina Britů ovšem takto rozhodla, to mohou Evropané namítat. Ale výhody EU pro zúčastněné země jsou tak velké nejenom z morálních, ale i z ekonomických, politických a kulturních důvodů, že by toto spojení Evropy mělo být zachováno.

Myslím, že nejenom v Británii, kdy si lidé řeknou, že hlasovali špatně – ale je potřeba, aby se Evropa do jisté míry probudila. Aby vzrostla míra akceptance Evropské unie. Já mohu jenom doufat, že to je taková výzva k tomu, aby se probudili všichni ti, kteří se anagažují tak, aby EU byla odolná vůči všem krizím.

Evropský právní řád, který podepsaly všechny členské země, musí být dodržován, nelze ho tunelovat. Přál bych Britům, aby se vzapamatovali a aby si promysleli, co způsobili v referendu. Nechtěl bych, abychom je ztratili. Chtěl bych, aby další generace Britů byla v Evropě.

Vy jste řekl, že brexit znamená to, co Německo dlouho odmítalo, tedy převzít na sebe větší zodpovědnost mezinárodní a taky vojenskou. Děje se to?

Pro Německo je jasné, že my jako největší evropský národ musíme trvat na tom, aby byly zachovány evropské hodnoty. Musíme být na straně těch, kteří je posilují. Musíme být proti těm, kteří by chtěli využívat sílu těch silnějších. To by nás vedlo ke konflitku s těmi, kteří taky dělají politiku, ať už je to Rusko nebo Turecko. Diskuse musí položit na stůl všechno, co nás rozděluje.

Německo se podílí na všech aktivitách OSN, na pomoci uprchlíkům, a ukazuje se také, že u Němců vzrůstá ochota spoluúčasti německých vojáků na mezinárodních misích. Tradice zachování míru je velice často provázena silným antimilitaristickým akcentem. To je to, co Evropa hájí. To také velice rádi opakujeme rovněž kvůli špatné vojenské minulosti Německa.

Ale právě ta důvěra v Německo nás poučí v tom smyslu, abychom dostáli všem výzvám, které před námi stojí. Já jakožto občan jsem viděl určitý vývoj a jako prezident jsem vždy říkal, že se musíte sami spolehnout na to, co jste už dokázali, jste důvěryhodní, jste mírově orientováni a orientováni na právo. To je třeba také mezinárodně zdůrazňovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
před 1 hhodinou

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 6 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.