Hlubší konflikt mezi Kyjevem a Moskvou zřejmě nenastane, protože rizika jsou pro ruského prezidenta Vladimira Putina příliš velká. V Interview ČT24 to řekl historik a ukrajinista David Svoboda. Podle něj mohla být cílem Ruska v Kerčském průlivu podobná akce jako v roce 2008 v Gruzii, avšak výsledek je „hodně polovičatý“. Na Ukrajině nicméně zůstává destabilizující a nenormální situace, jejichž „výrobu“ Putin podle Svobody skvěle ovládá.
Putin je mistr přes výrobu nenormálních situací, říká ukrajinista Svoboda
Ukrajinista Svoboda v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Putin si je podle Davida Svobody vědom, že válečný konflikt by byl „velké sousto“. Ukrajinista se proto domnívá, že incident v Kerčském průlivu možná měl mít původně „gruzínskou koncovku“, tedy že se Rusko podobně jako v případě konfliktu v Jižní Osetii v roce 2008 snažilo vyprovokovat ostřejší reakci ukrajinského námořnictva, jehož lodě by pak potopilo.
„Byl by to takový ojedinělý, ohraničený a rychle uzavřený incident, který by Putinovi určitě body přihrál (pokud jde o jeho popularitu v Rusku – pozn. red.), protože velký konflikt by se z toho asi nerozhořel – byť by to bilo do očí a byl by to obrovský akt zvůle a agrese. Ale mělo by to jasnou koncovku. Místo toho jsme svědky něčeho hodně polovičatého,“ řekl Svoboda.
Zdůraznil také, že Rusko na zadržené ukrajinské námořníky uplatňuje trestní právo, konkrétně je viní z pokusu o nelegální překročení hranice. Podle Svobody tak činí proto, že se zdráhá námořníky označit za válečné zajatce.
„Tím by Putin přiznal kartu a rozbil takový ten pochybný výklad ‚my tam nejsme, my s tím nemáme nic společného'. Najednou by musel přiznat, ‚dnes poprvé vlastníme ukrajinské válečné zajatce'. Proto se to snaží celé kriminalizovat, ale má to jakousi pachuť, je to něco takového nedotaženého a dost možná že z toho Putina ještě bude bolet hlava,“ myslí si ukrajinista.
„Jde o oblast, kterou se Putinovi nepodařilo dobýt v roce 2014“
Význam oblasti na pobřeží Azovského moře netkví jen v ekonomice. „Je to oblast, kterou se Putinovi nezdařilo podle toho původního scénáře z roku 2014 dobýt. Je to oblast, která se kryje s pozemním koridorem mezi obsazenými oblastmi Donbasu a Krymem, a je tedy jakýmsi měkkým podbřiškem ukrajinského masivu,“ připomíná Svoboda.
Situace v Azovském moři má samozřejmě i politický dopad. „Destabilizuje to sociální smír a konsenzus na ukrajinské straně, protože vojenský stav (válečný stav – pozn. red.) není nic levného, ekonomika nemůže fungovat tak docela normálně. Ta situace je zkrátka nenormální a Putin je mistr přes výrobu nenormálních situací,“ míní ukrajinista.
Ukrajinista a historik David Svoboda mluvil v Interview ČT24 také o historii Ukrajiny a Krymu či o vztazích Ruska a NATO. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.