U českých občanů hlasujících v zahraničí jasně vyhrál Drahoš, druhý byl Fischer

Do prvního kola prezidentských voleb se zapojili i čeští občané pobývající v zahraničí. Jejich hlasování dopadlo nejlépe pro Jiřího Drahoše, pro něhož se vyslovilo přes 45 procent lidí. Na druhém místě skončil Pavel Fischer se ziskem nad 20 procent, třetí v pořadí byl Marek Hilšer s více než 11 procenty. Miloš Zeman skončil mezi devítkou kandidátů na páté pozici.

Češi v cizině mohli volit na celkem 109 místech, okrsky se nacházely na pěti kontinentech a v 89 zemích světa. Odevzdáno bylo téměř dvanáct tisíc hlasů, nejvíce ve Velké Británii (1619), Německu (1440) a Belgii (1044).

V Bruselu, sídle NATO a nejdůležitějších institucí Evropské unie, dala více než polovina lidí hlas Drahošovi (51,48 %), druhý Fischer obdržel pětinu hlasů (20,61 %). Třetí skončil Michal Horáček (10,16 %), čtvrtý Hilšer (8,53 %) a až pátá byla současná hlava státu s rovnými 4,5 procenta.

Jak volili čeští občané v zahraničí
Zdroj: ČSÚ

Bývalý šéf Akademie věd ČR výrazně zabodoval i v Německu, Austrálii, Kanadě, Japonsku, Velké Británii či Francii a také v sousedním Polsku, Rakousku a na Slovensku. Na první místo se ale dostal i v Rusku a Číně. Naproti tomu Zeman uspěl nejlépe ze všech kandidátů v Iráku či v Afghánistánu.

Zemana předběhl v Číně i Hilšer

Ve Vatikánu hlasovalo všech 11 zapsaných voličů a volební účast tam byla stoprocentní. Zvítězil Drahoš se sedmi hlasy, Zemana nevolil nikdo.

V Rusku volilo Drahoše 65 ze 159 českých občanů, což představovalo zisk asi 40,9 procenta. Druhý Zeman dostal 40 hlasů, tedy přibližně čtvrtinu.

Pokud by hlavu českého státu volili jen Češi v Číně, ve druhém kole by se utkali Drahoš a Fischer. Drahoš tam získal 94 z 244 hlasů, což činilo asi 38,52 procenta. Fischera volilo 47 Čechů (asi 19,3 procenta). Zeman dostal 25 hlasů (11,2 procenta) a předběhl ho i Hilšer, který obdržel o čtyři hlasy více (11,9 procenta). 

Ve Spojených státech přišlo volit 567 Čechů. S 50 procenty zvítězil Jiří Drahoš, Zeman tam s 11,3 procenta skončil třetí za Pavlem Fischerem, kterému dalo hlas 15,7 procenta tamních voličů. V Izraeli skončil Zeman až na šestém místě, předběhl ho tam i Mirek Topolánek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...