Noční útok v Paříži podle bezpečnostního analytika z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany Josefa Krause nesouvisel se zabitím džihádisty Johna v Sýrii. Podle něj byl totiž útok dlouhodobě připravován. „Potřebujete se vyzbrojit, koordinovat, potřebujete najít slabiny nepřítele, správně vše načasovat,“ uvedl Kraus s tím, že to během jednoho dne stihnout nešlo.
Podle Krause to, jak byl útok koordinován, kolik lidí do něj bylo zapojeno, jak na různých místech, ve stejném čase, došlo k výbuchu, i to, že byly zvoleny cíle, kde bylo velké množství lidí, to vše svědčí o tom, že příprava nebyla vůbec malá. „Toto neuděláte během několika hodin, v takovéto efektivitě, abyste mohli reagovat na zabití džihádisty Johna někde v Sýrii,“ řekl Kraus.
Zvýší se počet odposlechů
Zpravodajské služby podle něj už začaly vyhodnocovat materiály z doby před samotným útokem, které ještě nebyly vyhodnoceny – nebo ne tak důkladně. „Určitě lze očekávat na území Francie, případně Velké Británie, Spojených států, že se zvýší počet odposlechů. A potom klasická terénní operativní práce. Agenti zpravodajských služeb začnou kontaktovat své informátory, získávat od nich informace, zda věděli o blížícím se nebezpečí nebo nemají důležité informace,“ popsal Kraus.
- Hned na sedmi místech Paříže došlo k ozbrojeným útokům – bilance obětí prozatím podle CNN vystoupala na číslo 153.
- Nejvíce lidí zemřelo v hudebním klubu Bataclan v centru města, kam přišli zřejmě tři muži a začali střílet do davu 1500 lidí. Policie po chvíli vtrhla do objektu a útočníky zabila. Na místě nalezla kolem stovky mrtvých lidí.
- Francie následně zavedla mimořádná bezpečnostní opatření. Lidem v centru Paříže doporučila nevycházet a například zavedla přísné kontroly na hranicích. V metropoli také nejezdí několik linek metra.
- Nedlouho předtím došlo k sebevražedným útokům u bran fotbalového stadionu ve čtvrti Saint Denis, kde se hrálo mezistátní utkání mezi domácí Francií a Německem. Ke střelbě došlo také například v La Belle Equipe, Boulevard Voltaire nebo Rue Bichat.
Francie se poučila z předchozích teroristických útoků
Bezpečnostní analytik Josef Kraus současně konstatoval, že se Francie poučila z předchozích útoků, začala fungovat mnohem efektivněji.
„Lze si všimnout, jakým způsobem zasahovaly speciální síly. Poměrně okamžitě a tvrdě. Nesnažily se získávat čas, případně vyjednávat s teroristy. Protože bylo zřejmé, že o nějaké vyjednávání při držení rukojmí zde nepůjde, a že půjde o způsobování co největšího masakru. Ten tvrdý ozbrojený zásah francouzských speciálních sil, ať už v hudebním klubu nebo jinde po Paříži, byl skutečně nezbytný a byl proveden poměrně rychle,“ řekl Kraus.
Terotistické buňky vytvářejí navrátilici z bojiště
Za klíčový problém považuje Kraus to, že mnoho mladých Evropanů odchází na bojiště, začíná se ideologicky nebo nábožensky radikalizovat, a pak se vracejí zpět do Evropy a vytvářejí síť teroristických buněk. Ty jsou schopny čekat a v pravou chvíli se aktivovat.
„Kontrola je v současnosti velice problematická, množství lidí, kteří proudí zpátky do Evropy, je aktuálně tak velké, a tak mimo kontrolu, že projít může téměř každý. A uhlídat to na sto procent není možné. A i kdyby jen promile radikálů prošlo, můžeme hovořit o desítkách jednotlivců, kteří takhle projdou,“ řekl Kraus.
Údaje o počtu radikalizujících se mladých lidí v Evropě podle něj v podstatě nejsou k dispozici. „Existují určitě odhady, kolik lidí z Francie šlo bojovat do Islámského státu, ale těžko už můžeme zjistit, kolik lidí se na základě návratu těchto jedinců potom radikalizuje v samotné Francii. Aniž by vůbec museli opustit hranice,“ popsal Kraus. Současně doplnil, že dalším radikalizačním místem ve Francii je například vězení.
Brzybohatý: Na začátku teroristického útoku bývá pečlivá zpravodajská práce
Útok byl pečlivě naplánován i podle vedoucího katedry kriminální policie Policejní akademie Mariana Brzybohatého. Navíc byl podle něj i dobře proveden. Teroristi podle něj byli vyzbrojeni ručními palnými zbraněmi, měli samopaly, ale taky výbušniny a granáty.
„Na začátku útoku je výběr více možných cílů a získání co nejvíce informací. Pak se na základě analýzy plánuje způsob provedení útoku. Na začátku je to vždy velice pečlivá zpravodajská práce. A teprve potom navazuje část logistická a personální,“ popsal Brzybohatý.
Brzybohatému útok připomíná události v Dillí, kdy teroristi zaútočili na hotely, nádraží a některé další objekty. Taktika byla podle něj velice podobná. „V minulosti takových útoků proběhlo více. Jsou plánovány, aby zajistily pozornost a vnesly do společnosti co nejvíce strachu a následně nestability,“ dodal.
Žádná země na světě podle něj není schopná zajistit bezpečnost na sto procent. „K takovému incidentu čas od času skutečně může dojít. Kapacita aparátu a jeho možnosti jsou omezené a jsou omezeny lidské zdroje,“ řekl Brzybohatý.
Útoky teroristů se nenechme vyprovokovat, varuje Jan Schneider
Evropa by na útoky v Paříži – jakkoliv tragické – neměla reagovat unáhleně. Bezpečnostní analytik Jan Schneider ve speciálním vysílání ČT24 upozornil, že vyprovokování je jeden z cílů teroristů. Varoval tak například před zvýšenou nenávistí či tlakům vůči přicházejícím uprchlíkům. V podobném případě by si prý Evropa zadělala „na další, silně motivované útočníky".
„Reakce musí přijít, ale mě napadá, že by Evropa asi neměla reagovat prvoplánově, protože právě toto je přání útočníků,“ zmínil Schneider. Na mysli měl především silné emoce, které se mohou vyhrotit kolem migrační krize a islámu. „Paradoxně při zachování všech bezpečnostních standardů bychom asi měli zachovat vlídnou tvář k lidem, kteří do Evropy přišli a přicházejí, protože tím, k čemu by mohlo dojít, bychom útočníkům přihrávali další a další poměrně dobře motivované útočníky,“ dodal analytik.
Řadu migrantů, kteří prchají ze Sýrie či Iráku, by podle něj naopak mohly bezpečnostní složky využít k účinnějšímu boji proti extremistům. „Musíme si uvědomit, že proti radikálům není možné bojovat bez znalosti tamního prostředí. I z toho důvodu je dobré si z prchajících udělat maximální počet spojenců, prostředníků,“ prohlásil Schneider.
Bezskrupulózní činy teroristů navíc podle Schneidera ukazují, zda by svět neměl ve světle bojů proti islamistům částečně přehodnotit vztahy s Ruskem. „Vidím dilema a trochu provokativní otázku, jestli je v současné chvíli nebezpečnější Rusko nebo Islámský stát. Tady asi bude potřeba situaci překalkulovat a postupovat trochu jinak. Nepřítel je velice nepříjemný a toto je bezpečnostní priorita číslo jedna,“ uzavřel.
