Izraelské síly postoupily do centra Gazy. Vůdce Hamásu je prý izolovaný v bunkru

Nahrávám video
Události: Situace v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Vojenské jednotky židovského státu postoupily do centra města Gaza. Podle agentury Reuters to prohlásil izraelský ministr obrany Joav Galant s tím, že vůdce Hamásu Jahjá Sinvár je nyní izolovaný ve svém bunkru. Dodal, že po skončení probíhajícího konfliktu nebude v Pásmu Gazy vládnout ani Izrael, ani Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v televizním projevu řekl, že město Gaza je obklíčeno a armáda jeho země operuje uvnitř města.

Galant v televizním prohlášení pronesl, že pozemní síly izraelské armády zaútočily na bašty teroristů v Gaze „ze všech směrů, v dokonalé koordinaci s námořními a leteckými silami“ a „utahují smyčku“ kolem města. Sinvár se podle ministra skrývá ve svém bunkru, nemá kontakt se spolupracovníky a bude zlikvidován, napsal list The Times of Israel.

V Pásmu Gazy, které označil za „největší teroristickou základnu, jež kdy lidstvo vybudovalo“, nebude po skončení současné války vládnout ani Izrael, ani hnutí Hamás, dodal ministr obrany. Podrobnosti k budoucímu uspořádání oblasti ale neuvedl.

Netanjahu podle listu Ha’arec v rozhovorech s vojáky prohlásil, že postup armády v Pásmu Gazy je „fenomenálním úspěchem“, a zopakoval, že Izrael bude pokračovat v bojích až do samého konce. V projevu odvysílaném v televizi pak premiér řekl, že Gaza je obklíčena a izraelská armáda operuje uvnitř města.

Příměří bez propuštěných rukojmí nebude, říká Netanjahu

Netanjahu během pondělí v rámci rozhovoru pro televizi ABC News řekl, že Izrael přijme po skončení války s Hamásem celkovou bezpečnostní odpovědnost za Pásmo Gazy, aby jeho zemi nehrozilo opakování nedávného bezprecedentního teroristického útoku.

„Myslím, že po neohraničenou dobu budeme mít celkovou bezpečnostní odpovědnost. Viděli jsme, co se stane, když ji nemáme,“ řekl dříve Netanjahu v narážce na útok teroristické organizace, při němž přesně před měsícem na jihu Izraele zemřelo na čtrnáct set lidí.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken o víkendu řekl, že palestinská samospráva by měla sehrát klíčovou roli po skončení konfliktu v Pásmu Gazy. Současně připustil, že v mezidobí zřejmě sehrají svou roli v oblasti bezpečnosti a správy území i jiné státy a mezinárodní agentury.

USA se také snaží tlačit na Izrael, aby svolil k humanitárním pauzám, o nichž Blinken v pondělí jednal v Turecku. Židovský stát je však dosud odmítá s odůvodněním, že by poskytly Hamásu prostor na přeskupení sil.

Netanjahu v rozhovoru pro ABC News rovněž zopakoval tvrzení, že Izrael nesvolí k vyhlášení příměří, dokud Hamás nepropustí rukojmí držená v Gaze. „Nebude příměří, všeobecné příměří, bez propuštění našich rukojmí,“ řekl. Izrael „podle okolností“ umožní občasné humanitární pauzy pro doručení pomoci či odchod rukojmí, dodal.

Izrael pokračuje v úderech na teroristy

Po obklíčení hustě obydleného města Gazy na severu palestinského území izraelská armáda dříve v úterý uvedla, že obsadila další baštu Hamásu, kde nalezla protitankové rakety, odpalovací zařízení, zbraně a zpravodajské materiály. Informoval o tom server BBC News, který připomněl, že tvrzení armády nelze nezávisle ověřit. Vojáci se nyní chystají zaútočit na bojovníky skrývající se v podzemních tunelech. 

Izraelské síly uvedly, že se jim rovněž povedlo lokalizovat bojovníky Hamásu, kteří se zabarikádovali v budově poblíž nemocnice al-Kuds ve městě Gaza a plánovali útok na vojáky židovského státu. Izraelská armáda zde následně provedla nálet, jenž podle ní vedl k „významným sekundárním výbuchům“, které naznačují přítomnost skladu zbraní.

Ačkoli se o tom izraelská armáda nezmínila, BBC uvedla, že má fotografie, které dokazují izraelský nálet na jižně položené město Chán Júnis. Úřady v Gaze, které spravuje Hamás, uvedly, že při dvou samostatných náletech na Rafáh a Chán Júnis zahynulo nejméně 23 Palestinců. Tvrzení nicméně nelze nezávisle ověřit. 

Izrael bombarduje Pásmo Gazy od překvapivého útoku Hamásu na jih Izraele před měsícem, kdy jeho bojovníci za jediný den zabili čtrnáct set převážně civilistů a zajali 240 rukojmí. Podle úřadů v Gaze spravovaných Hamásem si izraelské údery vyžádaly přes deset tisíc obětí, z toho přibližně čtyři sta dětí. Tyto údaje ovšem není možné bezprostředně ověřit.

Izraelská armáda otevřela humanitární koridor

Armáda židovského státu zveřejnila během úterý krátké video, které zachycuje stovky obyvatel města Gazy, jak se po silnici se zdviženýma rukama a bílými vlajkami pěšky přesouvají do jižní části Pásma Gazy.

Deník The Times of Israel napsal, že nahrávku v úterý zveřejnil mluvčí izraelských sil Avichay Adraee na sociální síti X. V příspěvku oznámil, že izraelští vojáci během dne otevřeli humanitární koridor pro evakuaci civilistů ze severu palestinského území na jih. „Pokud vám záleží na vás a vašich blízkých, vydejte se podle našich pokynů na jih. Buďte si jisti, že vůdci Hamásu se o sebe již postarali,“ píše Adraee v příspěvku.

Izraelská armáda již několik týdnů vyzývá obyvatele severní části Pásma Gazy, aby se evakuovali na jih, napsal list. Podle něj v sobotu, když byla stejná silnice otevřena pro humanitární koridor, Hamás využil situace a vypálil na jednotky židovského státu, který cestu otevíral, střely z minometů.

Palestinští civilisté odcházejí ze severu Pásma Gazy po silnici
Zdroj: Ahmed Zakot/Reuters

Rafáhem projelo od obnovení provozu 569 vozů s pomocí

Do Pásma Gazy od říjnového obnovení provozu přechodu Rafáh až do pondělí přijelo 569 nákladních vozů s pomocí. Podle informací palestinského Červeného půlměsíce byl provoz na tomto místě obnoven 21. října, v průměru jím tak projelo 33 nákladních vozů za den. V pondělí jich bylo výrazně více, a to 93.

Izrael stále neumožňuje přepravu pohonných hmot do Pásma Gazy, tvrdí zdravotnická organizace. Omezení podle mluvčího Světové zdravotnické organizace (WHO) Christiana Lindmeiera způsobuje problémy nemocnicím v oblasti, které musí využívat dieselové agregáty pro své fungování. „Stále více zařízení zavírá, stále více prostředků na záchranu života přestává fungovat,“ prohlásil Lindmeier. 

Izrael to odmítá. Oddělení jeho ministerstva obrany COGAT, které dohlíží na civilní aktivity na palestinských územích, podle BBC uvedlo, že v úterý do Pásma Gazy odjelo na sedmdesát nákladních vozů. Podle zástupců úřadu není v regionu žádná humanitární krize. Dodávky jsou podle COGAT sice nižší než před konfliktem, ale dostatečné pro udržení humanitárního minima. Nedostatek energie podle úřadu nehrozí kritické infrastruktuře ani nemocnicím, které vedle agregátů používají i solární panely. Izrael dlouhodobě obviňuje Hamás, že palivo dodávané v rámci humanitární pomoci zneužívá pro vojenské účely.

Humanitární pomoc Gaze
Zdroj: Mahmoud al-Masri/Reuters

Na izraelské území dopadly střely z Libanonu

Na sever Izraele bylo během úterý vystřeleno z libanonského území asi dvacet raket. V oblasti Galileje a Golanských výšin, které se nacházejí na území židovského státu, se rozezněly sirény. Podle The Times of Israel to oznámila izraelská armáda s tím, že šest raket úspěšně sestřelila, zatímco dvě dopadly na otevřená prostranství v Ejn Kinije, drúzském městečku na Golanských výšinách.

Izraelské jednotky na útok odpověděly dělostřeleckou palbou namířenou na místa odpalů. Nejsou bezprostředně hlášeny oběti ani škody na majetku, uvedl The Times of Israel.

Libanonský poslanec Alí Fajád v úterý na pohřbu obětí nedělního útoku, jehož se účastnily stovky lidí, řekl, že Hizballáh odpoví dvakrát na jakoukoli agresi zaměřenou na civilisty. „Rezistence se dosud neprojevila v plné váze,“ uvedl Fajád podle agentury Reuters s odkazem na své šíitské militantní hnutí financované Íránem.

Agentura AP napsala, že Izrael považuje Hizballáh za své nejvážnější bezprostřední ohrožení a odhaduje, že hnutí míří na židovský stát přibližně 150 tisíci raketami a střelami. Disponuje rovněž různými typy dronů a raket země-moře.

Sílí obavy z konfliktu na severu Izraele

Při izraelském útoku na jedoucí automobil v jižním Libanonu během neděle podle libanonských úřadů zahynuly tři dívky ve věku deset až čtrnáct let a jejich babička. Izraelská armáda uvedla, že její jednotky zacílily vozidlo „identifikované jako pravděpodobný dopravní prostředek teroristů“ a že zprávy, že v něm jeli civilisté, prověřuje.

Fajádovy výroky odrážejí současnou napjatou situaci na izraelsko-libanonské hranici, kde dochází k nejprudším střetům mezi jednotkami židovského státu a bojovníky Hizballáhu od války Izraele proti tomuto hnutí z roku 2006.

Příznivci Hizballáhu v Libanonu
Zdroj: Alaa Al-Marjani/Reuters

Podle libanonských bezpečnostních složek bylo při současných střetech zabito více než šedesát bojovníků Hizballáhu a deset civilistů. Na druhé straně hranice přišlo o život nejméně sedm izraelských vojáků a jeden civilista. Zároveň sílí obavy, že probíhající operace izraelské armády v Pásmu Gazy by mohla přerůst ve válku v širším blízkovýchodním regionu.

Do Bejrútu v úterý přicestoval na neohlášenou návštěvu poradce amerického prezidenta Amos Hochstein, aby o vypjaté situaci v regionu jednal s úřadujícím libanonským premiérem Nadžíbem Míkátím a předsedou parlamentu Nabíem Berrim. Po schůzce Hochstein podle agentury AP novinářům řekl, že Washington si nepřeje eskalaci a rozšíření konfliktu v Gaze do Libanonu a že je „nanejvýš důležité“, aby utichly boje na jižní libanonské hranici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 mminutou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 43 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...