Po neúspěšné a epizodní vzpouře cílené na Moskvu otočili wagnerovci hlavní pozornost na Afriku. Šéf ruské militární skupiny Jevgenij Prigožin poprvé od června výrazněji veřejně vystoupil, když natočil video, v němž popisuje cíle jeho skupiny v Mali a Středoafrické republice. Wagnerovci jsou mezitím stále aktivní také v Bělorusku.
Ve vojenské výstroji a údajně v Africe natočil Prigožin video, v němž prohlásil, že wagnerovci tomuto kontinentu pomáhájí.
„Pracujeme v teplotách okolo padesáti stupňů a vše jde podle plánu. Jednotky wagnerovců provádí průzkumné akce a činí Rusko ještě větším na dalších kontinentech a Afriku ještě svobodnější,“ řekl Prigožin v příspěvku zveřejněném na sociální síti Telegram.
Velitel soukromé vojenské organizace tvrdí, že jeho skupina pomáhá nastolit spravedlnost v regionu a pátrá po nerostech. „Děláme ze života noční můru jednotkám ISIS (Islámský stát), al-Káida a dalším zločincům.“
Wagnerovci údajně rekrutují další bojovníky a podle Prigožina plní úkoly, v kterých slíbili, že uspějí. To zřejmě naráží na červencové setkání v Petrohradu, kde byl ruský oligarcha vyfotografován s poradcem prezidenta Středoafrické republiky Freddym Mapoukou.
Americké ministerstvo financí ovšem poukázalo na to, že wagnerovci v Africe z místních zdrojů profitují. Prigožinovy soukromé společnosti vydělaly na mnoha místech ve zlatých a diamantových dolech ve Středoafrické republice a Súdánu. V něm se podle deníku The Wall Street Journal měli podílet i na těžbě zlata, z nějž část skončila právě v Kremlu. Známé jsou i vazby na Niger a Libyi.
Wagnerovci za své působení v Africe čelí několika obviněním. OSN a francouzská vláda je viní ze spáchání válečných zločinů, Velká Británie podle BBC uvalila sankce na dva velitele operací Wagnerovy skupiny za mučení a zabíjení civilistů. Spojené státy americké zase tvrdí, že se wagnerovci v Africe obohacovali nezákonnými obchody se zlatem.
Aktivity v Mali
O tom, že se wagnerovci v minulosti měli podílet v Africe i na masakrech civilistů, vypovídají očitá svědectví. V Mali, kde se v roce 2020 chopila moci po převratu armáda, vzpomínají obyvatelé vesnice Moura na den, kdy vojáci vtrhli do vesnice a začali střílet.
„Vzali patnáct až dvacet lidí, seřadili je asi sto metrů od nás. Donutili je, aby si klekli, a zastřelili je. Je to strašné, je to nepředstavitelné. A je těžké o tom mluvit,“ popisuje své zážitky Amadou, majitel trhového stánku ve městě Moura. „Přišla s nimi řada bílých mužů, můžeme jim říkat Rusové, protože si navzájem nerozuměli,“ dodal.
Protiteroristické operace v Mali dříve vedli Francouzi. Po převratu vůči nim nepřátelsky naladěné části armády z africké země odešly. Jejich dron ale zachytil skupinu bílých ozbrojenců, kteří u jejich čerstvě opuštěné základny zakopávali mrtvá těla. Francouzi jsou přesvědčeni, že to byli wagnerovci, kteří je chtěli falešně obvinit z vraždění civilistů.
„Tito aktéři se dopustili závažných porušení lidských práv a mezinárodního a humanitárního práva. Malijská občanská společnost tyto zločiny zdokumentovala,“ uvedla tamní lidskoprávní aktivistka Aminata Cheick Dicková.
Nejen Mali se ale odvrátilo od západu a přiklonilo se k Moskvě. Naposledy totéž udělal Niger, kde se po puči také chopila moci armáda. A navzdory červnové vzpouře to vypadá, že pro Kreml je Wagnerova skupina i nadále důležitou součástí jeho afrických ambicí. „Osud smluv mezi africkými zeměmi a Wagnerovou skupinou je v rukou vlád těchto zemí,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Odhadování Prigožinova současného pobytu
Že se aktivity wagnerovců budou v současnosti soustředit spíše v Africe, potvrdil ve vysílání ČT24 politický geograf Bohumil Doboš z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Středoafrický režim, který je podle jeho slov „v podstatě loutkovým režimem Moskvy“, je spravován právě skrze Wagnerovu skupinu. „Nedělají svoje aktivity proti přáním Kremlu. Prigožin má přímé kontakty na některé vůdce, primárně na prezidenta Středoafrické republiky. Tyto vazby budou požehnány Moskvou a budou podle mě dále pokračovat,“ připojil.
Současný pobyt majitele žoldnéřské skupiny lze podle Dobošových slov těžko odhadovat. „Pravděpodobně to bude v jednom z ‚jakoby‘ spřátelených států, to znamená Středoafrická republika, Mali, případně nějaká část Súdánu, Libye, ale ještě jsem nenarazil na žádné věrohodné informace, které by to potvrdily.“
Wagnerovci a Redut
Mezitím, co Prigožin a jeho lidé posilují své zájmy v subsaharské Africe, se objevily zprávy o přesunu do jiné soukromé vojenské společnosti. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že velitelé wagnerovců přešli ke skupině Redut. Tato žoldácká organizace stále aktivně působí na Ukrajině.
Za pár dní ovšem reagoval ve své zprávě Institut pro studium války (ISW). „Naše zasvěcené zdroje označily tyto spekulace za sen, který si vysnilo ruské ministerstvo obrany,“ uvedl ISW. Prigožin se k prohlášení nevyjádřil, až do přesunu do Afriky se držel v ústraní.
Obrat ve společných vztazích by byl překvapivý. Podle ISW wagnerovci v dubnu výrazně kritizovali jednotky Redutu za počínání v bitvě o Bachmut.
Vztahy Wagnerovy skupiny s ruským ministerstvem obrany jsou navíc poměrně narušené. Prigožin během působení wagnerovců u Bachmutu opakovaně obvinil resort, že nedodal jeho skupině munici, a hlavní eskalací byla vzpoura v červnu.
Tažení Prigožinových vojáků na Moskvu s cílem svrhnout vojenské velení trvalo jen den. Prigožin poté na základě jednání postup zastavil. Wagnerovci se stáhli z ukrajinských bojišť a měli odejít do Běloruska.
Wagnerovci trénují běloruské vojáky
Mimo Afriku tak rozvíjí wagnerovci své další aktivity právě v Bělorusku. Tam velitelé žoldnéřské skupiny trénují místní vojáky.
Vojenské zazemí měli najít v nevyužívané základně Tseľ vzdálené devadesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města Minsku.
Zpozornily tak okolní státy kvůli obavám o bezpečnost. Polská vláda oznámila, že poslala deset tisíc vojáků na posílení své pohraniční stráže.
Na situaci reagovala také Litva. Tamní kabinet v pátek nechal zavřít dva přechody na hranici s Běloruskem. Tverečius a Šumskas, který se nachází pouze třicet kilometrů východně od Vilnisu. Další čtyři přechody zůstávají otevřené.
Podle údajů Litvy a Polska se v současné době v Bělorusku nachází asi čtyři tisíce wagnerovců. Úřady trojice zemí východního křídla NATO sousedících s Běloruskem podle ruskojazyčného webu stanice BBC už dříve varovaly, že v případě vážného incidentu se žoldnéry z Wagnerovy skupiny by Polsko, Litva a Lotyšsko mohly uzavřít své hranice s Běloruskem.
