Rusko chystá další mobilizaci, píší ukrajinská média. Problémy s odvody má přitom i Kyjev

Až polovina ruských branců se podle zprávy Výzkumné služby Evropského parlamentu úspěšně vyhne každoročnímu odvodu. Rusko se nyní snaží podnikat kroky, které tomu mají zabránit. Státní duma v úterý téměř jednomyslně schválila zákon umožňující vydávat povolávací rozkazy digitálně.

Ruská armáda se podle serveru The Kyiv Post potýká v posledních měsících invaze na Ukrajinu s nedostatkem personálu. Šéf Kremlu Vladimir Putin na konci března oznámil, že by při letošních jarních odvodech mělo přijít do armády 147 tisíc nových branců. Nábor vojáků by měl v Rusku probíhat od dubna do poloviny června. Už začátkem roku však Putin avizoval, že Moskva hodlá letos naverbovat až 400 tisíc osob.

„Druhou vlnu mobilizace jsme očekávali už dlouho a tohle je začátek,“ řekla pro americkou stanici CNN Irina, jedenapadesátiletá psycholožka z Moskvy, jejíž syn je v mobilizačním věku. „Tyto změny přispívají k pocitu nejistoty a úzkosti. Samozřejmě, že tuhle válku musí neustále krmit čerstvým masem,“ dodala.

Rusko chce zamezit odchodu bojeschopných

Z Ruska uteklo od začátku invaze na Ukrajinu několik tisíc mužů, kteří byli v bojeschopném věku, píše americký Institut pro studium války (ISW). Velká část potenciálních branců přitom zemi opustila v září loňského roku, kdy Putin oznámil, že hodlá mobilizovat 300 tisíc mužů. Podle odhadů médií odešlo z Ruska od srpna do října, tedy v období, kdy měl probíhat dosud největší nábor vojáků, okolo 900 tisíc lidí.

Další tisíce Rusů, kteří by mohli být povoláni do bojů na Ukrajinu, se podle ukrajinských médií zdržovaly na náhradních adresách. Nový paragraf o elektronických povolávacích rozkazech by měl zamezit vyhýbání se odvolání.

Nový systém bude fungovat vedle tradičních způsobů doručování oznámení o odvodu, mezi něž patří osobní doručení vojenským náborovým úředníkem domů nebo na pracoviště nebo prostřednictvím doporučeného dopisu a v multifunkčních centrech veřejných služeb.

Západní komentátoři ovšem upozorňují na to, že digitální mobilizační zákon nemá za cíl jen dopadnout Rusy, kteří se straní mobilizace. Poukazují na to, že nová legislativa signalizuje novou vlnu mobilizace. To však mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, podle něj jsou změny nezbytné pro „zdokonalení a modernizaci“ ruské armády a povolávací mechanismy.

Putinova podpora není stoprocentní

Někteří Rusové se ale k plánům Kremlu staví odmítavě a masové mobilizaci se prý nepodvolí. „Někteří odjedou, jiní se přestěhují do svých domovů na venkově, další si zfalšují doklady,“ řekl televizi CNN pětadvacetiletý Arťom. Zářijové mobilizaci se vyhnul, přestože byl do armády povolán. „Každý si bude muset najít nějaký způsob, jak to obejít,“ myslí si o rezistenci Rusů.

Stejný postoj má i Irina, kterou televize také citovala. „Nikdo z mých známých, přátel a kamarádů nepůjde do odvodních středisek. Udělají cokoli, aby se tam nedostali. Je lepší jít do vězení než být zabit,“ řekla reportérům.

„Jsme hluboce znepokojeni deficitem pracovních sil,“ komentoval v prosinci odliv mužů v produktivním věku ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. O čtyři měsíce později však navrhl, aby podniky zaplnily chybějící místa zaměstnáváním „maminek, lidí se zdravotním postižením a mladých lidí“.

Sankce za neuposlechnutí rozkazu

The Kyiv Post pak poukazuje i na prohlášení předsedy výboru pro obranu ruské dolní komory parlamentu Andreje Kartapolova. Ten před hlasováním uvedl, že by se nová pravidla měla vztahovat nejen na mladé brance, ale i na další muže, kteří podléhají vojenské službě, včetně povinných záloh.

„Stačil jeden rok a měsíc, aby se přešlo od fráze ‚na Ukrajině plní úkoly pouze profesionální vojáci‘ k zákazům cestování, ztrátě řidičského průkazu a zamezení podnikání, pokud nepůjdete na porážku,“ komentoval odvodové plány Georgij Alburov, spolupracovník uvězněného ruského opozičníka Alexeje Navalného.

Ukrajina chystá mobilizaci na avizovanou jarní ofenzivu

Na možné odvody do armády je dlouhodobě připravena také Ukrajina. Nedlouho po ruské invazi zavedl Kyjev zákaz opouštět zemi pro muže ve věku od 18 do 60 let, tamní vláda navíc v úterý schválila pravidla umožňující náborovým střediskům posílat povolávací rozkazy kamkoli po Ukrajině.

Dříve bylo možné předat předvolání k povolávací komisi pouze v místech trvalého bydliště, respektive na registrovaných adresách. I zde se ale objevil obdobný problém jako v Rusku, kdy možní branci nebyli k zastižení, ovšem převážně z důvodu vnitřní migrace v důsledku války.

Ukrajina podle Financial Times v posledních měsících cvičí tisíce nových vojáků a připravuje se tak na avizovanou jarní ofenzivu.

Tamní zákonodárci také chystají novelu zákona, podle níž by mělo být předvolání zasláno prostřednictvím mobilní aplikace používané pro vládní služby, Kyjev chce také zavést veřejný registr osob, které se odvodu vyhýbají. Tyto návrhy však zatím nebyly schváleny.

Podle odhadů západních analytiků bylo na Ukrajině zabito nebo zraněno až 220 tisíc ruských vojáků, na straně bránících se Ukrajinců představují ztráty přibližně 100 tisíc lidí.

Ukrajinců se do armády dobrovolně hlásí méně

Příliv Ukrajinců, kteří se dosud dobrovolně hlásili k obraně své země, ale podle britského týdeníku The Economist ustal. Ukrajina má prý v posledních týdnech s mobilizací problémy, příkladem je případ muže, kterého úřady uznaly za bojeschopného i přesto, že nemá ruce.

„Teď už moc lidí, kteří chtějí jít do armády dobrovolně, není. Většina nových vojáků je mobilizovaná příkazem,“ uvedl pro server Seznam Zprávy Ruslan Bortnik, analytik a ředitel Ukrajinského institutu politiky.

Několik týdnů po začátku ruské invaze prohlásil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, že úřady plánují mobilizovat milion lidí. Už v červenci potvrdil, že Ukrajina takového počtu skutečně dosáhla.

Server Washington Post upozorňuje na to, že ukrajinská armáda prochází v posledních měsících personálními obměnami. Na vině je prý hlavně fakt, že mnoho zkušených ukrajinských vojáků bylo zabito, zraněno nebo povýšeno a tato místa jsou potřeba zaplnit novými, nezkušenými příchozími.

„Jdou, protože musejí, ne proto, že chtějí“

Podle Bortnika, jehož citují Seznam Zprávy, prozatím dostatečný příliv ukrajinských vojáků zajišťovala i restriktivní opatření, která Ukrajina zavedla. Kdyby Kyjev nezakázal opuštění země, odešly by podle něj až „miliony mužů“. Část Ukrajinců se jde po obdržení povolávacího rozkazu ohlásit úřadům jen proto, aby se vyhnuli obvinění, že se vyhýbají mobilizaci.

Tedy ne nutně kvůli tomu, že touží bránit svou zemi. Tresty za vyhýbání se službě Ukrajina uděluje také, zatím ale nesahá k trestům odnětí svobody, spíše peněžitým trestům. Podle Bortnika uložil soud trest vězení zatím v jediném případě, třemi roky odnětí svobody potrestal rezervního poručíka ze Sumské oblasti.

Za loňský rok bylo podle analytika spuštěno přes 1100 vyšetřování vyhýbání se mobilizaci. Člověka je ale nutné usvědčit z toho, že se úmyslně vyhýbal odvodu, proto se podle Bortnika jedná zpravidla o zdlouhavé procesy. Potřeba je i součinnost dalších úřadů.