Evropský zbrojní průmysl je závislý na Moskvě i na Pekingu. Zásadní surovinou pro výrobu moderních zbraní jsou totiž kovy vzácných zemin, které se těží v Číně a do Evropy jsou přepravovány po ruské železnici. Materiál potřebný pro výrobu zbraní, které EU posílá na Ukrajinu, tak zřejmě putuje po železničních kolejích nepřítele, upozornila agentura Bloomberg.
Od loňského února, kdy ruské síly překročily hranice a první rakety začaly dopadat na ukrajinská města, podporuje Západ Ukrajinu nejen finančně, ale také klíčovými dodávkami zbraní. Nejprve spojenci zásobovali obránce vojenskou technikou sovětské výroby, nyní však přislíbili i moderní stroje jako německé tanky Leopard 2 nebo britské Challengery.
Výroba těchto vyspělých zbraní se však neobejde bez vzácných kovů, jichž se většina těží v Číně. A jejich dodávky probíhají přes ruské železnice – čili území nepřítele, kterého se Ukrajina snaží porazit.
Skupina sedmnácti
Kovy vzácných zemin jsou skupinou sedmnácti prvků s unikátními vlastnostmi. Obvykle jsou měkké, kujné a tvárné a při zvýšených teplotách či při dělení také reaktivní. Díky těmto specifickým vlastnostem jsou důležitou součástí moderních technologií.
Přestože jejich objem v konečném produktu není velký, pro jeho funkci jsou často klíčové. Používají se i při výrobě mobilních telefonů, pevných disků, televizorů či elektrických aut, laserů, elektronických displejů, mikročipů, naváděcích systémů, radarů i sonarů. A také zbraní.
Vzácné zeminy z Číny, jako lanthan, hojně využívají západní zbrojovky pro výrobu protipancéřových střel. Většinu evropské poptávky po wolframu, těžkém kovu, který se používá pro protitankové střely vyráběné společnostmi Thales Air Defence a Rheinmetall, pokrývá také Čína.
Od začátku invaze se objem vzácných kovů přepravených přes Rusko zdvojnásobil
Větší poptávka Západu po vzácných kovech z Číny vedla k navýšení jejich dodávek přes ruské železnice. Podle údajů EU se objem kovů vzácných zemin přepravených vlaky přes Rusko za prvních devět měsíců letošního roku zvýšil na 36 074 tun, což je více než dvojnásobek objemu přepraveného za celý rok 2021, uvedla agentura Bloomberg. Hodnota obchodu se do září zvýšila o více než čtyři pětiny na 377 milionů eur (devět miliard korun).
Dodavatelský řetězec k výrobě zbraní, které pomáhají Ukrajincům odrazit ruský tlak přes ruské území, je zranitelný. Logisticky však jde o nejjednodušší a nejrychlejší způsob přepravy. Nákladnímu vlaku z čínského Wu-chanu trvá cesta přes Rusko do německého Duisburgu 16 dní. Přeprava po moři z Asie do severní Evropy může trvat dvakrát tak dlouho. Alternativní železniční koridory pak mají kapacitní omezení, nejsou plně rozvinuté a nejsou schopné absorbovat ztráty severní trasy přes Rusko.
„Je ohromující, že navzdory všem sankcím tento dodavatelský řetězec stále funguje,“ poznamenal zakladatel společnosti Norge Mining Michael Wurmser. Norge Mining má v Norsku majetek, který zahrnuje velká ložiska vanadu a titanu, dvou kovů, které mají zásadní význam pro obranný průmysl a jejichž produkci v současnosti dominují Čína a Rusko.
„Zdůrazňuje to význam těchto vzácných zemin a ukazuje, jak moc jsme na nich závislí,“ řekl ze švýcarského Davosu, kde se setkali zástupci průmyslu, kteří se snaží diverzifikovat dodavatelské řetězce.
Problémy může evropskému průmyslu způsobit Moskva i Peking
Kontinentální průmysl je v současnosti na nákladní trase ruských železnic závislý. Evropská unie proto v červenci vydala prohlášení, podle kterého zboží přepravované skrz Rusko nepodléhá sankcím.
Moskva by však mohla zvýšit náklady či jinak zkomplikovat nebo blokovat tranzit. Stejně tak by mohla přístup EU ke vzácným kovům omezit i samotná Čína, která jejich těžbě dominuje.
Zatímco v roce 1993 připadalo na Čínu jen 38 procent světové produkce kovů vzácných zemin, v roce 2008 to bylo 90 procent a v roce 2011 už 97 procent. Od devadesátých let navíc čínská vláda začala omezovat množství materiálu určeného k vývozu a limitovat počet firem, které mají k exportu povolení.
Existence nepřátelských stran s překrývajícími se dodavatelskými řetězci však není zcela novým jevem, upozornil analytik Evropské rady pro zahraniční vztahy Rafael Loss. Japonsko v době druhé světové války využívalo americký kovový šrot pro své námořnictvo. V době studené války zase sloužily dodávky sovětských kovů k výrobě vojenského arzenálu namířeného na Moskvu.
V současnosti by sedmadvacítce mohlo způsobit problémy hlavně narušení přístupu k čínským wolframovým dolům. Poptávku po tomto kovu, důležitém pro výrobu baterií, magnetů a mikročipů, zvyšují výdaje na obranu v reakci na konflikt na Ukrajině. Soutěž o tyto zdroje tak podle Losse bude ještě intenzivnější.
