„Systém začleňování a přerozdělování uprchlíků měl být nastaven už dřív a my na to jako hejtmani upozorňovali od začátku,“ prohlásil v Interview ČT24 hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). Zmínil rovněž, že stát by měl běžence motivovat k tomu, aby se přestěhovali do oblasti, kde jsou volné kapacity. Dodal, že pro uprchlíky vznikne informační systém, který však bude aktivní až v červnu.
Podle Schillera však není možné zachytit to, kolik běženců v jednotlivých krajích aktuálně zůstalo. „My máme údaje o tom, kolik uprchlíků dostalo statut dočasné ochrany – 18 tisíc, přičemž jsme ubytovali tři a půl tisíce lidí,“ podotkl a dodal, že neví, jestli skutečně na daném místě stále jsou.
Evidenci by podle něj měl mít na starost stát, potažmo pracovní úřad, který bude hlídat, zda tito lidé odešli, či nikoliv. „Jsou to svobodní lidé, my je nemůžeme omezit, ale musí mít také nějakou povinnost nahlásit, kde se pohybují,“ dodal s tím, že od počátku se uprchlíků v Ústeckém kraji ptali, zda chtějí zůstat a pracovat.
„Evidovali jsme to naší databází, ale ve své podstatě to neměl být náš úkol, to měl být od začátku úkol státu,“ zdůraznil.
Motivace uprchlíků
Ulevit přetíženým krajům, které už nemají kapacity, pomůže podle Schillera motivace uprchlíků. „Ubytovali jsme uprchlíky, ale nemáme na to navázány pracovní příležitosti nebo například školy, takže to bude vláda muset řešit a motivovat uprchlíky, aby se přestěhovali tam, kde ty možnosti jsou,“ uvedl s tím, že motivací pro ně by mělo být to, jestli v dané oblasti seženou práci a jestli bude kapacita na to, aby mohli dát děti do škol.
Stát by měl podle něj rovněž běžence motivovat i finančně. „Příspěvek, který uprchlíci dostávají, by se měl snižovat, aby je to nutilo práci shánět,“ podotkl. Na druhé straně by stát podle něj měl ty, kteří se chtějí odstěhovat za prací či za školou, motivovat pozitivně a „nějak tu částku přibližně navýšit“.
„My můžeme poskytnout data, ale motivační program a koncepční program musí vymyslet vláda,“ zdůraznil.
Schiller rovněž zmínil, že se situace od začátku války změnila. „Přichází lidé, kteří nejsou přímo zasaženi válkou, nejsou nějakým způsobem ohroženi na životě. Zjistili, že náš systém je hodně štědrý,“ uvedl.
V souvislosti zejména s romskými uprchlíky, kteří mají navíc i maďarské občanství, podotkl, že největší problém jsou i personální kapacity, protože tito lidé potřebují velmi specifickou péči. Dodal, že v Janově je nyní sto ukrajinských Romů a ve Varnsdorfu padesát. „Zjistili jsme, že to jsou lidé, kteří neumí číst, neumí psát, neumí se nijak domluvit. Neumí zapnout rychlovarnou konvici a očividně nikdy pracovat nebudou,“ dodal s tím, že na jednoho takového uprchlíka by byl potřeba jeden člověk, který by se o něj postaral.
Zmínil, že v Ústeckém kraji jsou vyloučené lokality a lidé si na to svým způsobem zvykli, nicméně už další problémy nechtějí. „Pokud tam přijdou další romští uprchlíci, kteří mají úplně jiné návyky a dokonce i sama komunita je tady nechce, tak máme velký problém, abychom ten stav udrželi,“ dodal hejtman.
