Rubl sílí nehledě na další sankce. Polská vláda zakázala dovoz ruského uhlí

Kvůli mezinárodním sankcím vůči Rusku pozastavuje své aktivity v zemi i francouzský prodejce sportovního oblečení a vybavení Decathlon. Firma ve svém prohlášení uvedla, že má problémy s dodávkami. K podobnému kroku přistoupil i americký farmaceutický koncern Johnson & Johnson, který přestane do země dodávat kosmetické výrobky. Bude ale dál zásobovat Rusko léky a zdravotnickými potřebami. Polská vláda schválila návrh zákona, který zakazuje dovoz uhlí z Ruska. Británie také poprvé ve svých vodách zadržela superjachtu, informoval zpravodajský server BBC. Rubl se dostal na nejsilnější úroveň za více než měsíc

Decathlon uvedl, že kvůli mezinárodním sankcím má problémy s dodávkami, které mu neumožňují pokračovat v činnosti v Rusku. Musí proto pozastavit provoz svých prodejen. Nadále však hodlá podporovat svých 2500 ruských zaměstnanců.

Řetězec čelí silné kritice za to, že navzdory invazi na Ukrajinu nepřerušil své podnikání v Rusku. Příspěvky na sociálních sítích vyzývají k bojkotu francouzské společnosti, která má v největší zemi světa šedesát obchodů. Také ukrajinský ministr zahraniční vyzval k tomu, aby lidé přestali v Decathlonu nakupovat, upozornil server BBC.

Decathlon vlastní francouzský maloobchodní gigant Association Familiale Mulliez (AFM), holdingová firma rodiny Mulliezových. Firma provozuje také supermarkety Auchan, které v Rusku podle svých internetových stránek mají 311 obchodů a 41 tisíc zaměstnanců. Také celý holding čelí kritice kvůli své neochotě ukončit podnikání v Rusku.

Auchan o víkendu svůj postoj v Rusku obhajoval. „Naším úkolem je udělat vše, abychom zajistili obyvatelům v zemích, ve kterých působíme, přístup ke kvalitním potravinám za přijatelnou cenu, a uspokojili tak základní potravinové potřeby civilního obyvatelstva,“ konstatovala firma v prohlášení a dodala, že nehodlá opustit své zaměstnance, jejich rodiny a své zákazníky. Oznámila ale také, že zastavila investice v Rusku a nevytváří v zemi zisk.

Minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu ve francouzském parlamentu vyzval francouzské společnosti, včetně Auchanu a automobilky Renault, aby se stáhly z Ruska. Renault později oznámil, že pozastavuje práci v továrně v Moskvě.

Johnson & Johnson nebude dodávat kosmetické výrobky, OBI otevře prodejny

Americký farmaceutický koncern Johnson & Johnson přestane do Ruska dodávat kosmetické výrobky. J&J prodává řadu produktů zaměřených na zdraví pleti, krásu a péči o ústní dutinu. Stojí za značkami, jako jsou Neutrogena, Aveeno nebo Listerine.

Společnost spolu s několika dalšími výrobci léků jako Eli Lilly and Company a Pfizer začátkem tohoto měsíce oznámila, že zastaví reklamu, registraci do klinických studií a veškeré další investice v Rusku. Registrace zastavuje i na Ukrajině a v Bělorusku. Do celého regionu bude ale dál dodávat léky a zdravotnický materiál.

Koncern také oznámil, že zdvojnásobil pomoc svým zaměstnancům na Ukrajině na deset milionů dolarů (téměř 220 milionů korun).

Z Ruska se na protest proti jeho vojenské invazi na Ukrajinu stáhlo mnoho západních firem. Giganti spotřebního zboží, jako jsou PepsiCo, Procter & Gamble či Nestlé, ale uvedli, že svou přítomnost v zemi jen omezí, aby mohli poskytovat základní položky pro výživu a hygienu, jako je mléko a plenky. Některé jiné podniky se pak už do země znovu vracejí – příští týden se podle serveru rbc.ru chystají znovu otevřít pobočky německého obchodního řetězce OBI.

Británie zabavila jachtu ruského oligarchy

Polská vláda schválila návrh zákona zakazující dovoz uhlí z Ruska. Země dováží asi pětinu uhlí, jež spotřebovává, většina importu pochází právě z Ruska. „Nemůžeme déle čekat na rozhodnutí Evropské unie,“ řekl mluvčí vlády Piotr Müller. Polsko patří mezi ty země, které se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu snaží v Evropské unii prosadit zákaz dovozu energetických surovin z Ruska, nenašlo však pro to dostatečnou podporu.

Kvůli mezinárodním sankcím zadržela Británie ve svých vodách jachtu za 38 milionů liber (1,1 miliardy korun), která patří nejmenovanému ruskému podnikateli. Vlastnictví téměř šedesát metrů dlouhého plavidla Phi je podle vlády záměrně dobře utajené.

Ministr dopravy Grant Shapps podotkl, že tento krok je „jasným a důrazným varováním Putinovi a jeho blízkým“. Londýn jachtu, která disponuje sladkovodním bazénem i vinným sklepem, poprvé identifikoval jako potenciální ruské plavidlo 13. března.

Společnost, na kterou je loď registrovaná, sídlí na ostrovech Svatý Kryštof a Nevis. Podle úřadů ale plula pod maltskou vlajkou, aby skryla svůj původ.

Británie na Rusko uvalila řadu sankcí. Spolu se Spojenými státy a Evropskou unií také prohlásila, že se zaměří na superjachty, které vlastní movití Rusové. Úřady ve Francii, Itálii a Španělsku už zabavily nejméně osm takových plavidel spojovaných s oligarchy.

Další luxusní jachty se plaví po světě nebo kotví na místech, která jsou v současné době mimo dosah sankcí, například na Maledivách.

Britský premiér Boris Johnson v úterý také prohlásil, že případná dohoda o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou by nestačila k tomu, aby jeho vláda sankce zrušila. „Řekl, že je třeba zvýšit tlak na Putina, jak dalšími ekonomickými opatřeními, tak poskytnutím vojenské pomoci, aby Rusko zcela změnilo svůj kurz,“ uvedl Johnsonův mluvčí.

Rubl se dostal na nejsilnější úroveň za více než měsíc

Ruský rubl v úterý v Moskvě zpevnil o více než sedm procent na zhruba 83 RUB/USD. Dostal se tak na nejsilnější úroveň od 25. února, tedy od druhého dne války na Ukrajině. Později nicméně o část zisků přišel a pohyboval se v blízkosti 86 RUB/USD. Podle analytiků nyní ruskou měnu podporuje záměr prodávat ruský plyn za rubly a povinnost ruských podniků směňovat za rubly 80 procent devizových příjmů, napsala agentura Reuters.

Ruské akcie uzavřely  středční obchodování smíšeně. Hlavní index moskevské burzy MOEX klesl o 0,9 procenta. Index RTS, v němž jsou zastoupeny stejné tituly jako v MOEX, jen se jejich ceny vyjadřují v dolarech, naopak posílil o 7,1 procenta. Výrazný nárůst zaznamenaly například akcie ruské vlajkové letecké společnosti Aeroflot, které si připsaly přes 16 procent. Posilovaly také akcie největší ruské ropné společnosti Rosněfť či největší ruské banky Sberbank, píše Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 20 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...