Evropské i ruské akcie po propadu posilují, rubl podpořila intervence centrální banky

Americký dolar vykazoval vůči rublu pokles o 2,6 procenta na 83,10 rublu. Ve čtvrtek se přitom vyšplhal až na 89,60 rublu. „Očekáváme, že dolar zůstane v rozpětí 83 až 85 rublu za dolar,“ uvedla společnost Promsvjazbank.

Rubl podpořila první intervence ruské centrální banky na devizovém trhu od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Jak poznamenala agentura Reuters, očekává se, že centrální banka nyní podnikne další kroky, aby zmírnila dopad poklesu kurzu tamní měny na inflaci, která se už teď pohybuje v blízkosti devíti procent.

Centrální banka by podle analytiků například mohla uskutečnit mimořádné zvýšení úroků. Podobně postupovala v roce 2014, kdy jednorázově zvýšila základní úrokovou sazbu z 10,5 až na 17 procent. 

Podle banky Morgan Stanley je nyní pravděpodobné mimořádné zvýšení základní úrokové sazby minimálně o čtyři procentní body. Pravidelné zasedání ruské centrální banky je naplánováno na 18. března, v současnosti činí základní úrok 9,5 procenta.

Finanční trhy rovněž posuzují nové sankce západních zemí vůči Kremlu. Ty zatím nezahrnují odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, jejich terčem není ani vývoz ruského plynu a ropy. 

Americké akcie v zpevnily druhý den za sebou. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, stoupl o 2,51 procenta na 34 058,75 bodu. Širší index S&P 500 si připsal 2,24 procenta na 4384,65 bodu. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, vzrostl o 1,64 procenta na 13 694,62 bodu.

Trh se odrazil od prudkého výprodeje, který předcházel ruské invazi na Ukrajinu, napsala agentura Reuters. Někteří analytici mají za to, že výprodej akcií byl možná přehnaný. Index S&P 500 se začátkem týdne dostal do pásma korekce, což znamená, že z lednového maxima už klesl o více než deset procent.

Evropské akcie rostou

Na čtvrteční oživení akcií ve Spojených státech navázaly i akcie evropské. Bankovní sektor posílil o 4,3 procenta a získal zpět polovinu propadu z předchozí seance. Připravuje se však na dopad pravděpodobných nových sankcí Západu vůči Rusku, které by mohly zastavit přístup ruských bank na evropské finanční trhy.

Ve čtvrtek panevropský index ztratil kvůli ruskému úroku na Ukrajinu téměř 3,3 procenta. Páteční zpevnění nicméně nezvrátilo ztráty za celý týden, a tak evropské akcie oslabily druhý týden za sebou. Panevropský index ztratil ze svého lednového maxima osm procent.

Evropské akcie pátečním růstem navázaly na čtvrteční oživení akcií ve Spojených státech. To následovalo poté, co americký prezident Joe Biden představil nové sankce vůči Rusku, které jsou podle některých analytiků mírnější, než se investoři obávali.

Na trhu však stále přetrvává napětí. Rusko pokračuje v invazi a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzývá mezinárodní komunitu k dalším krokům proti Moskvě.

Hlavní index německých akcií DAX v pátek vykázal růst o 3,67 procenta na 14 567,23 bodu. O 5,24 procenta posílily akcie německého automobilového koncernu Volkswagen, které těží z vyhlídek na uvedení divize Porsche AG na burzu.

Pařížský akciový index CAC 40 přidal 3,55 procenta na 6752,43 bodu, index londýnské burzy FTSE 100 si připsal 3,91 procenta na 7489,46 bodu.

Koruna zpevnila k euru i dolaru

Kurz koruny se po čtvrtečním propadu způsobeném ruskou invazí na Ukrajinu částečně zotavil. Ve vztahu k euru česká měna zpevnila o 25 haléřů na 24,67 korun za euro. Vůči dolaru od čtvrtečního podvečera do pátečních 17:00 hodin posílila o 47 haléřů na 21,94 korun za americký dolar, vyplývá z údajů serveru Patria Online.

Dění na Ukrajině ve čtvrtek oslabilo korunu vůči oběma hlavním světovým měnám na nejslabší úroveň od loňského prosince. „Její kurz dosáhl ve čtvrtek úrovně 25,10 korun za euro a následně zkorigoval k 24,70 korunám za euro. Její týdenní oslabení tak činilo 1,6 procenta, což je s ohledem na rizika relativně malý výkyv,“ uvedl ekonom Michal Brožka z Komerční banky.