Evropské i ruské akcie po propadu posilují, rubl podpořila intervence centrální banky

Ruský rubl po čtvrtečním propadu na rekordní minimum posiluje, vzpamatovávají se i ruské akcie. Hlavní index moskevské burzy RTS vykazoval v pátek kolem deváté hodiny ranní středoevropského času růst zhruba o čtyřiadvacet procent. Předchozí den se kvůli ruskému útoku na Ukrajinu propadl o osmatřicet procent. Posilují i evropské akcie. Panevropský index STOXX Europe 600 k pátečnímu večeru stoupl o 3,32 procenta na 453,53 bodu.

Americký dolar vykazoval vůči rublu pokles o 2,6 procenta na 83,10 rublu. Ve čtvrtek se přitom vyšplhal až na 89,60 rublu. „Očekáváme, že dolar zůstane v rozpětí 83 až 85 rublu za dolar,“ uvedla společnost Promsvjazbank.

Rubl podpořila první intervence ruské centrální banky na devizovém trhu od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Jak poznamenala agentura Reuters, očekává se, že centrální banka nyní podnikne další kroky, aby zmírnila dopad poklesu kurzu tamní měny na inflaci, která se už teď pohybuje v blízkosti devíti procent.

Centrální banka by podle analytiků například mohla uskutečnit mimořádné zvýšení úroků. Podobně postupovala v roce 2014, kdy jednorázově zvýšila základní úrokovou sazbu z 10,5 až na 17 procent. 

Podle banky Morgan Stanley je nyní pravděpodobné mimořádné zvýšení základní úrokové sazby minimálně o čtyři procentní body. Pravidelné zasedání ruské centrální banky je naplánováno na 18. března, v současnosti činí základní úrok 9,5 procenta.

Finanční trhy rovněž posuzují nové sankce západních zemí vůči Kremlu. Ty zatím nezahrnují odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, jejich terčem není ani vývoz ruského plynu a ropy. 

Americké akcie v zpevnily druhý den za sebou. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, stoupl o 2,51 procenta na 34 058,75 bodu. Širší index S&P 500 si připsal 2,24 procenta na 4384,65 bodu. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, vzrostl o 1,64 procenta na 13 694,62 bodu.

Trh se odrazil od prudkého výprodeje, který předcházel ruské invazi na Ukrajinu, napsala agentura Reuters. Někteří analytici mají za to, že výprodej akcií byl možná přehnaný. Index S&P 500 se začátkem týdne dostal do pásma korekce, což znamená, že z lednového maxima už klesl o více než deset procent.

Evropské akcie rostou

Na čtvrteční oživení akcií ve Spojených státech navázaly i akcie evropské. Bankovní sektor posílil o 4,3 procenta a získal zpět polovinu propadu z předchozí seance. Připravuje se však na dopad pravděpodobných nových sankcí Západu vůči Rusku, které by mohly zastavit přístup ruských bank na evropské finanční trhy.

Ve čtvrtek panevropský index ztratil kvůli ruskému úroku na Ukrajinu téměř 3,3 procenta. Páteční zpevnění nicméně nezvrátilo ztráty za celý týden, a tak evropské akcie oslabily druhý týden za sebou. Panevropský index ztratil ze svého lednového maxima osm procent.

Evropské akcie pátečním růstem navázaly na čtvrteční oživení akcií ve Spojených státech. To následovalo poté, co americký prezident Joe Biden představil nové sankce vůči Rusku, které jsou podle některých analytiků mírnější, než se investoři obávali.

Na trhu však stále přetrvává napětí. Rusko pokračuje v invazi a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzývá mezinárodní komunitu k dalším krokům proti Moskvě.

Hlavní index německých akcií DAX v pátek vykázal růst o 3,67 procenta na 14 567,23 bodu. O 5,24 procenta posílily akcie německého automobilového koncernu Volkswagen, které těží z vyhlídek na uvedení divize Porsche AG na burzu.

Pařížský akciový index CAC 40 přidal 3,55 procenta na 6752,43 bodu, index londýnské burzy FTSE 100 si připsal 3,91 procenta na 7489,46 bodu.

Koruna zpevnila k euru i dolaru

Kurz koruny se po čtvrtečním propadu způsobeném ruskou invazí na Ukrajinu částečně zotavil. Ve vztahu k euru česká měna zpevnila o 25 haléřů na 24,67 korun za euro. Vůči dolaru od čtvrtečního podvečera do pátečních 17:00 hodin posílila o 47 haléřů na 21,94 korun za americký dolar, vyplývá z údajů serveru Patria Online.

Dění na Ukrajině ve čtvrtek oslabilo korunu vůči oběma hlavním světovým měnám na nejslabší úroveň od loňského prosince. „Její kurz dosáhl ve čtvrtek úrovně 25,10 korun za euro a následně zkorigoval k 24,70 korunám za euro. Její týdenní oslabení tak činilo 1,6 procenta, což je s ohledem na rizika relativně malý výkyv,“ uvedl ekonom Michal Brožka z Komerční banky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích budou velké obchody většinou zavřené

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti šly letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.
před 2 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 15 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025
Načítání...