Evropské i ruské akcie po propadu posilují, rubl podpořila intervence centrální banky

Ruský rubl po čtvrtečním propadu na rekordní minimum posiluje, vzpamatovávají se i ruské akcie. Hlavní index moskevské burzy RTS vykazoval v pátek kolem deváté hodiny ranní středoevropského času růst zhruba o čtyřiadvacet procent. Předchozí den se kvůli ruskému útoku na Ukrajinu propadl o osmatřicet procent. Posilují i evropské akcie. Panevropský index STOXX Europe 600 k pátečnímu večeru stoupl o 3,32 procenta na 453,53 bodu.

Americký dolar vykazoval vůči rublu pokles o 2,6 procenta na 83,10 rublu. Ve čtvrtek se přitom vyšplhal až na 89,60 rublu. „Očekáváme, že dolar zůstane v rozpětí 83 až 85 rublu za dolar,“ uvedla společnost Promsvjazbank.

Rubl podpořila první intervence ruské centrální banky na devizovém trhu od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Jak poznamenala agentura Reuters, očekává se, že centrální banka nyní podnikne další kroky, aby zmírnila dopad poklesu kurzu tamní měny na inflaci, která se už teď pohybuje v blízkosti devíti procent.

Centrální banka by podle analytiků například mohla uskutečnit mimořádné zvýšení úroků. Podobně postupovala v roce 2014, kdy jednorázově zvýšila základní úrokovou sazbu z 10,5 až na 17 procent. 

Podle banky Morgan Stanley je nyní pravděpodobné mimořádné zvýšení základní úrokové sazby minimálně o čtyři procentní body. Pravidelné zasedání ruské centrální banky je naplánováno na 18. března, v současnosti činí základní úrok 9,5 procenta.

Finanční trhy rovněž posuzují nové sankce západních zemí vůči Kremlu. Ty zatím nezahrnují odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, jejich terčem není ani vývoz ruského plynu a ropy. 

Americké akcie v zpevnily druhý den za sebou. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, stoupl o 2,51 procenta na 34 058,75 bodu. Širší index S&P 500 si připsal 2,24 procenta na 4384,65 bodu. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, vzrostl o 1,64 procenta na 13 694,62 bodu.

Trh se odrazil od prudkého výprodeje, který předcházel ruské invazi na Ukrajinu, napsala agentura Reuters. Někteří analytici mají za to, že výprodej akcií byl možná přehnaný. Index S&P 500 se začátkem týdne dostal do pásma korekce, což znamená, že z lednového maxima už klesl o více než deset procent.

Evropské akcie rostou

Na čtvrteční oživení akcií ve Spojených státech navázaly i akcie evropské. Bankovní sektor posílil o 4,3 procenta a získal zpět polovinu propadu z předchozí seance. Připravuje se však na dopad pravděpodobných nových sankcí Západu vůči Rusku, které by mohly zastavit přístup ruských bank na evropské finanční trhy.

Ve čtvrtek panevropský index ztratil kvůli ruskému úroku na Ukrajinu téměř 3,3 procenta. Páteční zpevnění nicméně nezvrátilo ztráty za celý týden, a tak evropské akcie oslabily druhý týden za sebou. Panevropský index ztratil ze svého lednového maxima osm procent.

Evropské akcie pátečním růstem navázaly na čtvrteční oživení akcií ve Spojených státech. To následovalo poté, co americký prezident Joe Biden představil nové sankce vůči Rusku, které jsou podle některých analytiků mírnější, než se investoři obávali.

Na trhu však stále přetrvává napětí. Rusko pokračuje v invazi a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzývá mezinárodní komunitu k dalším krokům proti Moskvě.

Hlavní index německých akcií DAX v pátek vykázal růst o 3,67 procenta na 14 567,23 bodu. O 5,24 procenta posílily akcie německého automobilového koncernu Volkswagen, které těží z vyhlídek na uvedení divize Porsche AG na burzu.

Pařížský akciový index CAC 40 přidal 3,55 procenta na 6752,43 bodu, index londýnské burzy FTSE 100 si připsal 3,91 procenta na 7489,46 bodu.

Koruna zpevnila k euru i dolaru

Kurz koruny se po čtvrtečním propadu způsobeném ruskou invazí na Ukrajinu částečně zotavil. Ve vztahu k euru česká měna zpevnila o 25 haléřů na 24,67 korun za euro. Vůči dolaru od čtvrtečního podvečera do pátečních 17:00 hodin posílila o 47 haléřů na 21,94 korun za americký dolar, vyplývá z údajů serveru Patria Online.

Dění na Ukrajině ve čtvrtek oslabilo korunu vůči oběma hlavním světovým měnám na nejslabší úroveň od loňského prosince. „Její kurz dosáhl ve čtvrtek úrovně 25,10 korun za euro a následně zkorigoval k 24,70 korunám za euro. Její týdenní oslabení tak činilo 1,6 procenta, což je s ohledem na rizika relativně malý výkyv,“ uvedl ekonom Michal Brožka z Komerční banky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...