Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil Nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.
Terčem žaloby je americký Úřad celní a hraniční ochrany, který je součástí ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. Žaloba požaduje „plnou refundaci“ zrušených cel, neuvádí však konkrétní částku.
Společnost FedEx podala žalobu u amerického Mezinárodního obchodního soudu, píše list Financial Times a připomíná, že jde o první velkou firmu, která k tomuto kroku přistoupila. FedEx patří k největším americkým dopravcům, dokonce se řadí mezi desítky největších amerických firem vůbec.
Nejvyšší soud Spojených států amerických v pátek označil za nezákonná plošná cla, která prezident Trump uvalil na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977.
List Financial Times upozorňuje, že Nejvyšší soud se zaměřil konkrétně na to, jak Trump implementoval IEEPA, a ostatní otázky ponechal na nižších soudech. Odborníci uvedli, že otázkou vrácení peněz se bude pravděpodobně zabývat Soud Spojených států pro mezinárodní obchod, který je zaplaven případy daňových poplatníků žádajících o vrácení peněz.
Nezávislá výzkumná iniciativa Penn-Wharton Budget Model podle agentury Reuters odhaduje, že americké ministerstvo financí na clech zavedených podle IEEPA vybralo více než 175 miliard dolarů (zhruba 3,6 bilionu korun).
Cla deset procent, časem možná patnáct
Trump poté, co Nejvyšší soud zrušil jeho předchozí cla, ohlásil zavedení nového cla na základě jiného zákona. Toto nové clo ve výši deset procent začalo platit v úterý. Americký prezident o víkendu avizoval, že ho zvýší na patnáct procent, příslušný dekret ale ještě nepodepsal.
„Bílý dům pracuje na formálním nařízení, které zvýší globální celní sazbu na patnáct procent,“ řekl agentuře Bloomberg zástupce Trumpovy administrativy. „Časový harmonogram pro zavedení vyšší sazby zatím nebyl stanoven,“ doplnil úředník.
Jaké má Trump zákonné pravomoci
Dle článku 122 obchodního zákona z roku 1974 může americký prezident zavádět nová cla ve výši až patnáct procent s maximální délkou platnosti 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres.
Podle analýzy Bloombergu činila americká průměrná efektivní celní sazba před rozhodnutím soudu 13,6 procenta. Po zrušení cel podle IEEPA a zavedení nového plošného desetiprocentního poplatku průměrná sazba klesla na 10,2 procenta. Pokud dojde k navýšení nových cel na patnáct procent, průměrná efektivní sazba bude činit 12,1 procenta. V roce 2024 činila průměrná americká celní sazba 2,3 procenta.
Trumpova vláda podle listu The Wall Street Journal zároveň zvažuje uvalení nových cel na několik odvětví odůvodněných národní bezpečností. Tato cla se mají opírat o článek 232 obchodního zákona z roku 1962 a mohla by se týkat oblastí jako jsou velká bateriová úložiště, plastová potrubí, kovové armatury, průmyslové chemikálie nebo zařízení pro elektrické a telekomunikační sítě.
