Lidé z některých oborů budou moci i s pozitivním testem pracovat

Nahrávám video
Brífink ministra zdravotnictví k výjimkám z karantén u některých profesí
Zdroj: ČT24

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že od 17. ledna spustí takzvanou pracovní karanténu, kdy zaměstnanci z vybraných oblastí, kterým vyjde pozitivní antigenní test, budou moci za zpřísněných opatření dál pracovat. Týkat by se to mělo pracovníků v sociální oblasti, zdravotnictví a kritické infrastruktuře. Svoje plány pro boj s covidem zahrnula vláda premiéra Petra Fialy (ODS) také do programového prohlášení, které zveřejnila v pátek. Ve čtvrtek přibylo v Česku 6641 potvrzených případů, zhruba o devět set více než před týdnem. Je to čtvrtý mezitýdenní nárůst v řadě.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Od pondělí do čtvrtka odhalily laboratoře celkem 33 538 případů koronaviru. Za první čtyři dny minulého týdne jich bylo méně než 28 tisíc. Odborníci ale růst po svátcích předpokládali.

Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) připadalo ve středu pětatřicet procent nových případů na nakažlivější variantu omikron. Ministr zdravotnictví Válek řekl, že tato varianta v Česku převládne ve druhé polovině příštího týdne. Nakažených by tak mělo přibývat i dál.

Laboratoře ve čtvrtek provedly asi sedmdesát tisíc testů, zhruba o čtrnáct tisíc více než před týdnem. V případě nejčastějších preventivních testů bylo pozitivních 5,28 procenta odevzdaných vzorků, minulý čtvrtek to bylo méně než pět procent. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, pozitivita naopak klesla z 13,33 procenta na 10,95 procenta. Podíl pozitivních u diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se snížil z 24,36 procenta na 19,57 procenta.

Dál roste incidence. Aktuálně připadá v posledních sedmi dnech na sto tisíc obyvatel 388 nakažených. Klesá naopak počet hospitalizovaných podle posledních dat. Na začátku týdne jich bylo více než tři tisíce, ve čtvrtek 2632, z toho 473 v těžkém stavu.

První případy koronaviru se v Česku objevily na začátku března 2020. Od té doby laboratoře odhalily celkem 2 517 475 nakažených. Zhruba 2,4 milionu lidí se již vyléčilo. S covidem naopak zemřelo dosud 36 507 lidí. Tento týden je obětí zatím 185, údaje z posledních dní ale většinou při dalších aktualizacích rostou. Podobné je to i s počty hospitalizací. Nemocnice totiž mnoho pacientů dohlašují až zpětně.

Válek: Zaměstnanci z některých oblastí budou s pozitivním testem moci pracovat

Ministr Válek avizuje, že od 17. ledna spustí pracovní karanténu, což spočívá v tom, že zaměstnanci z vybraných oblastí při pozitivním antigenním testu budou moci za určitých podmínek dál pracovat. 

„Režim pracovní karantény znamená, že místo do karantény domů do ní půjde zaměstnanec do práce. Bude mít některá zpřísněná opatření, ta teď ladíme. Když je splní, bude moct pracovat.“ Válek uvedl, že hledá cestu, aby například řidič metra, který bude mít pozitivní test, mohl dál nastupovat do metra a řídit ho nebo aby osoba, která vykonává činnost nezbytnou pro fungování státu, ji mohla vykonávat dál a nešla domů do karantény.

Nahrávám video
Události: Válek připravuje nová covidová opatření
Zdroj: ČT24

„Za mě je to rozhodně sociální oblast a zdravotnictví. Pak musí ministerstvo vnitra do pondělí dodat seznam kritické infrastruktury a ten doplníme do toho opatření od sedmnáctého. Sedmnáctého to spustíme,“ je přesvědčen ministr.

Zavést chce také omezení pro kulturní a sportovní akce. „Poprosil jsem sportovní agenturu a ministerstvo kultury, ať navrhnou, jaká míra opatření by měla být, aby akce mohly proběhnout a byly dostatečně bezpečné. Návrh teď posuzují naši odborníci,“ řekl Válek. Chtěl by, aby opatření byla realizovatelná, jednoduchá a srozumitelná, ale přitom bezpečná pro zúčastněné. Organizátoři akcí se o nich podle něj dozví s dostatečným předstihem.

O testování ve školách by se mělo rozhodnout příští týden

Válek se vyjádřil také k dalšímu postupu při testování ve školách. Opatření diskutuje s ministrem školství. „Budou méně striktní, ale přesto dostatečně bezpečná,“ tvrdí. Chce zjednodušit současnou situaci. „Cesta byla správná, ale není třeba tak intenzivně děti a pedagogy zatěžovat. Chceme pro školství přitom ponechat velkou výhodu, že antigenní testy budeme konfirmovat pomocí PCR.“ Tato potvrzení PCR testem chce zavést ve školách, u mladých lidí do 18 let a pak seniorů od 65 let. „Dnes je to samotrasování, soustředíme se na trasování organizované Centrálním řídícím týmem a hygienickými stanicemi,“ řekl.

Návrh na další postup při testování ve školách po 17. lednu by mělo ministerstvo školství od resortu zdravotnictví dostat nejpozději v pondělí. Zda bude pokračovat plošné testování žáků a učitelů dvakrát týdně, nebo jen jednou, by pak ve středu měla rozhodnout vláda. Řekla to v pátek mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Šéf resortu Petr Gazdík (STAN) tento týden připustil, že kvůli nástupu nakažlivější koronavirové varianty omikron by se mohlo pokračovat nadále v testování dvakrát týdně. Záležet podle něj bude na dalším vývoji.

Při pondělním testování ve školách vyšlo 3695 pozitivních antigenních testů na covid-19 z více než 1,1 milionu, což je 0,33 procenta. Výsledky ze čtvrtka by podle Lednové měl tým Chytré karantény zveřejnit v pátek.

Rozhodnout by se v příštím týdnu mělo asi také o tom, jakou podobu bude mít od druhé poloviny ledna karanténa ve školách v případě výskytu koronaviru. Snahou podle Gazdíka je, aby se školy nemusely plošně zavírat a vyučování dopady epidemie příliš netrpělo. Například učit se celý den v respirátoru podle něj snižuje úroveň výuky.

Testy zaměstnanců škol neproplácejí zdravotní pojišťovny, protože se spolu s těmi pro školáky nakupují z dotace EU. Ministr zdravotnictví to chce do měsíce až šesti týdnů změnit, aby pravidla byla jednotná pro testování všech zaměstnanců. Těm musí testy poskytnout zaměstnavatel, zpětně mu 60 korun za test proplatí zdravotní pojišťovna testovaného. 

Česko objedná 50 tisíc balení léku na covid

Léku na covid-19 paxlovid od firmy Pfizer objedná Česko 50 tisíc balení. Ministr zdravotnictví řekl, že dokončil jednání s výrobcem a má za vládu zmocnění smlouvu podepsat. Podle neformálního příslibu by Česko mělo pak do třiceti dní dostat první dodávku, čtvrtinu z celkového počtu v prvním čtvrtletí. „Dneska jsme vyřešili způsob distribuce toho léku, dali jsme firmě Pfizer parametry a teď čekáme, až dostanu z New Yorku smlouvu. Ve chvíli, kdy ji budu mít, mám právo ji za vládu podepsat,“ potvrdil v pátek.

Na protivirových lécích bude podle odborníků zejména založena léčba pacientů, kteří se nakazí variantou omikron. U ní totiž jako prevence před vážným průběhem nefungují v současné době dostupné monoklonální protilátky, ale musí se vyvinout jiné. Kromě paxlovidu už je v Česku také lék molnupiravir od firmy Merck, kterého vláda zřejmě nakoupí ještě víc.

Předseda České společnosti infekčního lékařství Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý uvedl, že bylo schváleno také nové využití remdesiviru u ambulantních pacientů podobně jako monoklonálních protilátek formou tří infuzí. Remdesivir podle něho vykazuje až 85procentní účinnost i na omikron. Nejtypičtější léčbou pacientů v nemocnicích je podávání kyslíku, užívají také léky proti srážlivosti krve a tlumící bouřlivou imunitní reakci, kterou koronavirus vyvolává.

Deklarace odmítající povinné očkování

Zástupci Deklarace lékařů, sester, právníků, studentů, členů Integrovaného záchranného systému (IZS), policie či armády vyzvali vládu, aby zrušila vyhlášku minulého kabinetu o povinném očkování proti covidu-19 pro vybrané profese. Připojili se také k hnutí Chcípl PES, které dlouhodobě kritizuje protiepidemická opatření státu. Oznámili to na tiskové konferenci.

Vakcíny podle signatářů deklarací nefungují a způsobují nevratné vedlejší účinky. Zrušeno by podle nich mělo být očkování malých dětí. Nelíbí se jim ani povinné nošení respirátorů, kritizovali také informování veřejnosti o očkování. Deklarace několika profesních skupin na internetu, které ale nejsou právně závazné podle petičního zákona, podepsalo přes osmdesát tisíc lidí.

Za Deklaraci lékařů vystoupil na tiskové konferenci Václav Hrabák. Podle něj očkování ani přeočkování nedává mysl, a naopak se prý objevují negativní dopady, jako jsou trombózy. Lékařka Dana Vorlíčková označila očkování proti covidu za šílený experiment a „jeden z největších medicínských experimentů v dějinách lidstva“. 

Ministr Válek ale koncem prosince řekl, že vláda urychluje očkování třetími dávkami, které bude od 4. ledna dostupné pro všechny dospělé po pěti měsících. Data z Dánska a Velké Británie podle něj ukazují, že očkování funguje i na variantu omikron. Vyhlášku chce vláda upravit a ministerstvo zdravotnictví hodlá se zástupci profesí jednat.

Programové prohlášení vlády o covidu: Neomezovat péči pro ostatní

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v pátek zveřejnila programové prohlášení, ve kterém se věnuje i boji s pandemií covidu-19. Ten je v něm označen jako závažné onemocnění, se kterým se ale „musíme naučit žít“. Vláda slibuje neomezovat kvůli němu neustále péči o ostatní pacienty a vytvořit všeobecně respektovanou a srozumitelnou autoritu, která bude vydávat odborná stanoviska.

Jejím základem má být Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP), jehož vznik vláda slibuje do konce ledna. Ministr zdravotnictví ho představil ve čtvrtek. Institut povede vakcinolog Roman Chlíbek, který radil i předchozím ministrům zdravotnictví ve vládě Andreje Babiše (ANO). Z odborníků, na jejichž rady bývalí ministři za ANO nejdříve slyšeli, ale pak se od nich odvrátili, v něm působí například epidemiologové Rastislav Maďar nebo Petr Smejkal.

Programové prohlášení vlády klade důraz také na prevenci a veřejné zdraví. „Právě podpora této dosud zanedbávané oblasti má za cíl posunout kvalitu zdraví českých seniorů na stejnou úroveň, jaká je ve vyspělých státech Evropské unie,“ píše se v prohlášení. Podporu prevence, měření kvality péče nebo vzdělávání lékařů zmiňovala ve svém prohlášení i předchozí vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...