Policisté řídí sanitky, o pacienty budou pečovat i lázně. Nemocnicím dochází personál i kapacity

Nahrávám video
Studio ČT24: Situace v nemocnicích
Zdroj: ČT24

Nemocnice jsou na hranici kapacity lůžkové i personální. Ta chebská v neděli a pondělí musela převézt 14 pacientů jinam. Janské Lázně zase pomohou s péčí nemocných z Trutnova. Ruší se plánované neakutní operace, zdravotnický personál doplňují studenti, medici, vojáci a například v Brně i policisté.

Jeden z největších problémů řeší aktuálně nemocnice v Karlovarském kraji. Každý den tam musejí překládat pacienty, aby uvolnili lůžka pro nakažené covidem-19 v ohrožení života. Přetížená chebská nemocnice přemisťuje čtrnáct pacientů do Mariánských Lázní, Rakovníku či Prahy.

„Podařilo se domluvit převoz třinácti covidových pacientů s lehkým průběhem nemoci a jednoho pacienta z oddělení JIP, přičemž část transferů se uskutečnila už v neděli,“ řekl mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.

Karlovarské krajské nemocnici, pod kterou spadají ústavy v Karlových Varech a v Chebu, chybí podle Podrackého kvůli nemoci okolo šedesáti zaměstnanců. Potýkají se hlavně s nedostatkem specializovaných sester, které by se staraly o pacienty s koronavirem na oddělení intenzivní péče.

Už v týdnu se restrukturalizovaly obě nemocnice – v Karlových Varech i v Chebu. Z některých oddělení, například z kožního, se vytvořila covidová lůžka pro pacienty s méně závažným průběhem nemoci. Z části běžné intenzivní péče vznikla covidová. Problémy s nedostatkem intenzivní péče pro covidové pacienty se řešily také tím, že v pátek nemocnice převezla dva pacienty do Plzně a do Prahy.

Lázně se postarají celkem o padesát pacientů

Chebsko je jedním z regionů Česka, kde se v posledních dnech covid-19 šíří nejvíce. Za uplynulých sedm dní tam přibylo 1162 případů nákazy v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Vyšší nárůst zaznamenalo jen Trutnovsko, kde přibylo 1280 nakažených na 100 tisíc lidí.

Trutnovská nemocnice proto využila nabídku Janských lázní, které jsou schopny postarat se o tři desítky pacientů s lehčím průběhem koronaviru a dalších dvacet pacientů, kteří potřebují hospitalizaci z jiných důvodů. Pacienti jsou přiváženi k bočnímu vchodu a okamžitě izolování na zdejším covidovém oddělení. Podmínkou přijetí je, že nepotřebují napojení na kyslík. Lázně odsouvají část svých nasmlouvaných pacientů, kteří po operacích potřebují rehabilitovat.

Nemocnice potřetí odkládají plánované operace

Nemocnice také odkládají plánované neakutní operace, například v Českých Budějovicích. „O odložení konkrétních typů výkonů rozhodne vždy primář oddělení. Nebudou odloženy kardiovaskulární a hrudní výkony, velké ortopedické operace a onkologická operativa. Jde o 50procentní odložení péče,“ řekla mluvčí českobudějovické nemocnice Iva Nováková.

Pacienty, kterých se to týká, vyrozumí zdravotnický personál telefonicky, SMS nebo e-mailem, stejně jako na jaře a na podzim.

Nejvíc nemocných koronavirem v Jihočeském kraji je aktuálně v českobudějovické a táborské nemocnici. Před Vánoci to bylo v Prachaticích. „Výhodou jihočeských nemocnic je, že umí mezi sebou spolupracovat, přesouvat pacienty. Problém tedy umíme řešit, “ řekl hejtman Martin Kuba (ODS).

Podle potřeby a aktuální naplněnosti nemocnic se pacienti s covidem převážejí už několik týdnů také mezi nemocnicemi ve Zlínském kraji. Zejména větší nemocnice ve Zlíně a Uherském Hradišti pomáhají menším nemocnicím ve Vsetíně, Kroměříži a Valašském Meziříčí. „Převozy pacientů do nemocnic v jiných krajích tak, jak probíhaly na vrcholu podzimní vlny, jsme zatím nerealizovali,“ uvedl mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant. 

Krajská nemocnice Liberec zase přišla kvůli koronavirové pandemii od loňského podzimu zhruba o 40 procent výkonů. „Jsou v tom odložené plánové operace i výpadek ambulantní péče,“ řekl mluvčí největšího zdravotnického zařízení v Libereckém kraji Václav Řičář.

Na polovinu se snížil počet operací Nemocnice Jihlava. Za neakutní výkony považují ty, u nichž platí, že pokud nejsou provedeny, nevede to ke zhoršení zdravotního stavu pacienta. „U dětí jsou to plánované operace, jako je přišití (odstávajících) uší. U dospělých jsou to náhrady kolenních či kyčelních kloubů, nebo odstranění kýly,“ řekla mluvčí nemocnice Monika Zachrlová.

Pomáhají vojáci, policisté i studenti

S personálním výpadkem zdravotníků v nemocnicích pomáhají dobrovolníci z řad vojáků, hasičů, studenti a policisté. „Aktuálně máme 18 policistů jako dobrovolníky, kteří jsou uvolněni z práce. Osm jezdí jako řidiči sanitek, deset je v administrativě. Sedm hasičů nám zase pomáhá na stěrových místech a 15 vojáků z Vyškova je na covidových jednotkách,“ uvedla mluvčí FN Brno Veronika Plachá.

Pomáhají i desítky studentů, nemocnice požádala také o 40 středoškoláků a 30 studentů vyšších odborných škol zdravotnických oborů, kterým povinnost pomáhat nemocnicím stanovuje nařízení hejtmana.

Vojáci pomáhají i ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně „Od půlky prosince máme deset příslušníků armády. Nabídka od dobrovolníků je stále značná, nicméně je potřeba spíše odborný personál,“ uvedl Jiří Erlebach z tiskového oddělení nemocnice.

Oblastní nemocnice Příbram hledá krom vojáků i další dobrovolníky. „Vojáci mají tu výhodu, že jsou to většinou zdravotníci. Dobrovolník ale nemůže být každý, musí to být člověk se zdravotnickými zkušenostmi. Pouhé nadšení bohužel nestačí,“ řekl ředitel nemocnice Stanislav Holobrada. Vojáci podle něj pomáhají především na odděleních ARO a JIP.

Loni v říjnu příbramská nemocnice převážela některé covidové pacienty do Prahy, aktuálně to podle Stanislava Holobrady neplánuje. „Všechny nemocnice ve Středočeském kraji jsou na tom podobně. Když mají lůžka, nemají zase personál,“ podotkl.

Zkušební očkování v brněnské záložní nemocnici
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Policisté a hasiči, kteří pomáhají v brněnské fakultní nemocnici, byli v pondělí také jako první naočkováni ve zkušebním provozu očkovacího centra, které vzniklo v záložní nemocnici na výstavišti. „Začínáme s přípravou a zkušebním očkováním, absolvuje ho několik lidí a dobrovolníci se seznámí se vším, co je potřeba,“ uvedla Plachá.

Očkování zaštiťuje Fakultní nemocnice Brno a její speciální tým, který v případě světových katastrof pomáhá v zahraničí. V místě by se časem mělo denně očkovat 3000 lidí z řad veřejnosti. Původně vznikl záložní prostor pro případ hospitalizace pacientů s covidem-19 a má 300 lůžek, zatím ale nebylo potřeba je využít.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 41 mminutami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 2 hhodinami

VideoZ demonstrace si beru poučení, říká Pospíšil. Vondráček nabízí referendum proti frustraci

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali požár zbrojovky v Pardubicích

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce, demonstraci na pražské Letné a geopolitickou situaci v Hormuzském průlivu. Tématem také byla otázka neshody premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Petra Pavla o tom, kdo pojede reprezentovat Česko na summit NATO. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, autor komiksu Opráski sčeskí historje Jaz, komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 4 hhodinami

VideoOpravit nebo umístit značku. Železničáři se věnují rizikovým přejezdům

V tuzemsku zůstává přes čtyřicet špatně postavených železničních přejezdů. Problémy na nich můžou mít delší nákladní vozy. Po tragédii v Dolní Lutyni před dvěma lety železničáři zmapovali riziková místa. Našli 53 nevyhovujících. Dosud opravili čtyři; dalších devět mají v plánu. Před zbylými umístili dopravní značky zakazující vjezd některým vozidlům – například v Pečkách na Kolínsku, kde nyní platí zákaz pro soupravy delší než dvanáct metrů. Podle železničářů jde o maximum toho, co mohou udělat. Většinou se prý podobné nehody stávají v místech, kam kamiony zajíždí jen výjimečně.
před 5 hhodinami
Načítání...