Policisté řídí sanitky, o pacienty budou pečovat i lázně. Nemocnicím dochází personál i kapacity

Jeden z největších problémů řeší aktuálně nemocnice v Karlovarském kraji. Každý den tam musejí překládat pacienty, aby uvolnili lůžka pro nakažené covidem-19 v ohrožení života. Přetížená chebská nemocnice přemisťuje čtrnáct pacientů do Mariánských Lázní, Rakovníku či Prahy.

„Podařilo se domluvit převoz třinácti covidových pacientů s lehkým průběhem nemoci a jednoho pacienta z oddělení JIP, přičemž část transferů se uskutečnila už v neděli,“ řekl mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.

Karlovarské krajské nemocnici, pod kterou spadají ústavy v Karlových Varech a v Chebu, chybí podle Podrackého kvůli nemoci okolo šedesáti zaměstnanců. Potýkají se hlavně s nedostatkem specializovaných sester, které by se staraly o pacienty s koronavirem na oddělení intenzivní péče.

Už v týdnu se restrukturalizovaly obě nemocnice – v Karlových Varech i v Chebu. Z některých oddělení, například z kožního, se vytvořila covidová lůžka pro pacienty s méně závažným průběhem nemoci. Z části běžné intenzivní péče vznikla covidová. Problémy s nedostatkem intenzivní péče pro covidové pacienty se řešily také tím, že v pátek nemocnice převezla dva pacienty do Plzně a do Prahy.

Lázně se postarají celkem o padesát pacientů

Chebsko je jedním z regionů Česka, kde se v posledních dnech covid-19 šíří nejvíce. Za uplynulých sedm dní tam přibylo 1162 případů nákazy v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Vyšší nárůst zaznamenalo jen Trutnovsko, kde přibylo 1280 nakažených na 100 tisíc lidí.

Trutnovská nemocnice proto využila nabídku Janských lázní, které jsou schopny postarat se o tři desítky pacientů s lehčím průběhem koronaviru a dalších dvacet pacientů, kteří potřebují hospitalizaci z jiných důvodů. Pacienti jsou přiváženi k bočnímu vchodu a okamžitě izolování na zdejším covidovém oddělení. Podmínkou přijetí je, že nepotřebují napojení na kyslík. Lázně odsouvají část svých nasmlouvaných pacientů, kteří po operacích potřebují rehabilitovat.

Nemocnice potřetí odkládají plánované operace

Nemocnice také odkládají plánované neakutní operace, například v Českých Budějovicích. „O odložení konkrétních typů výkonů rozhodne vždy primář oddělení. Nebudou odloženy kardiovaskulární a hrudní výkony, velké ortopedické operace a onkologická operativa. Jde o 50procentní odložení péče,“ řekla mluvčí českobudějovické nemocnice Iva Nováková.

Pacienty, kterých se to týká, vyrozumí zdravotnický personál telefonicky, SMS nebo e-mailem, stejně jako na jaře a na podzim.

Nejvíc nemocných koronavirem v Jihočeském kraji je aktuálně v českobudějovické a táborské nemocnici. Před Vánoci to bylo v Prachaticích. „Výhodou jihočeských nemocnic je, že umí mezi sebou spolupracovat, přesouvat pacienty. Problém tedy umíme řešit, “ řekl hejtman Martin Kuba (ODS).

Podle potřeby a aktuální naplněnosti nemocnic se pacienti s covidem převážejí už několik týdnů také mezi nemocnicemi ve Zlínském kraji. Zejména větší nemocnice ve Zlíně a Uherském Hradišti pomáhají menším nemocnicím ve Vsetíně, Kroměříži a Valašském Meziříčí. „Převozy pacientů do nemocnic v jiných krajích tak, jak probíhaly na vrcholu podzimní vlny, jsme zatím nerealizovali,“ uvedl mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant. 

Krajská nemocnice Liberec zase přišla kvůli koronavirové pandemii od loňského podzimu zhruba o 40 procent výkonů. „Jsou v tom odložené plánové operace i výpadek ambulantní péče,“ řekl mluvčí největšího zdravotnického zařízení v Libereckém kraji Václav Řičář.

Na polovinu se snížil počet operací Nemocnice Jihlava. Za neakutní výkony považují ty, u nichž platí, že pokud nejsou provedeny, nevede to ke zhoršení zdravotního stavu pacienta. „U dětí jsou to plánované operace, jako je přišití (odstávajících) uší. U dospělých jsou to náhrady kolenních či kyčelních kloubů, nebo odstranění kýly,“ řekla mluvčí nemocnice Monika Zachrlová.

Pomáhají vojáci, policisté i studenti

S personálním výpadkem zdravotníků v nemocnicích pomáhají dobrovolníci z řad vojáků, hasičů, studenti a policisté. „Aktuálně máme 18 policistů jako dobrovolníky, kteří jsou uvolněni z práce. Osm jezdí jako řidiči sanitek, deset je v administrativě. Sedm hasičů nám zase pomáhá na stěrových místech a 15 vojáků z Vyškova je na covidových jednotkách,“ uvedla mluvčí FN Brno Veronika Plachá.

Pomáhají i desítky studentů, nemocnice požádala také o 40 středoškoláků a 30 studentů vyšších odborných škol zdravotnických oborů, kterým povinnost pomáhat nemocnicím stanovuje nařízení hejtmana.

Vojáci pomáhají i ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně „Od půlky prosince máme deset příslušníků armády. Nabídka od dobrovolníků je stále značná, nicméně je potřeba spíše odborný personál,“ uvedl Jiří Erlebach z tiskového oddělení nemocnice.

Oblastní nemocnice Příbram hledá krom vojáků i další dobrovolníky. „Vojáci mají tu výhodu, že jsou to většinou zdravotníci. Dobrovolník ale nemůže být každý, musí to být člověk se zdravotnickými zkušenostmi. Pouhé nadšení bohužel nestačí,“ řekl ředitel nemocnice Stanislav Holobrada. Vojáci podle něj pomáhají především na odděleních ARO a JIP.

Loni v říjnu příbramská nemocnice převážela některé covidové pacienty do Prahy, aktuálně to podle Stanislava Holobrady neplánuje. „Všechny nemocnice ve Středočeském kraji jsou na tom podobně. Když mají lůžka, nemají zase personál,“ podotkl.

Policisté a hasiči, kteří pomáhají v brněnské fakultní nemocnici, byli v pondělí také jako první naočkováni ve zkušebním provozu očkovacího centra, které vzniklo v záložní nemocnici na výstavišti. „Začínáme s přípravou a zkušebním očkováním, absolvuje ho několik lidí a dobrovolníci se seznámí se vším, co je potřeba,“ uvedla Plachá.

Očkování zaštiťuje Fakultní nemocnice Brno a její speciální tým, který v případě světových katastrof pomáhá v zahraničí. V místě by se časem mělo denně očkovat 3000 lidí z řad veřejnosti. Původně vznikl záložní prostor pro případ hospitalizace pacientů s covidem-19 a má 300 lůžek, zatím ale nebylo potřeba je využít.