Policisté řídí sanitky, o pacienty budou pečovat i lázně. Nemocnicím dochází personál i kapacity

Nahrávám video

Nemocnice jsou na hranici kapacity lůžkové i personální. Ta chebská v neděli a pondělí musela převézt 14 pacientů jinam. Janské Lázně zase pomohou s péčí nemocných z Trutnova. Ruší se plánované neakutní operace, zdravotnický personál doplňují studenti, medici, vojáci a například v Brně i policisté.

Jeden z největších problémů řeší aktuálně nemocnice v Karlovarském kraji. Každý den tam musejí překládat pacienty, aby uvolnili lůžka pro nakažené covidem-19 v ohrožení života. Přetížená chebská nemocnice přemisťuje čtrnáct pacientů do Mariánských Lázní, Rakovníku či Prahy.

„Podařilo se domluvit převoz třinácti covidových pacientů s lehkým průběhem nemoci a jednoho pacienta z oddělení JIP, přičemž část transferů se uskutečnila už v neděli,“ řekl mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.

Karlovarské krajské nemocnici, pod kterou spadají ústavy v Karlových Varech a v Chebu, chybí podle Podrackého kvůli nemoci okolo šedesáti zaměstnanců. Potýkají se hlavně s nedostatkem specializovaných sester, které by se staraly o pacienty s koronavirem na oddělení intenzivní péče.

Už v týdnu se restrukturalizovaly obě nemocnice – v Karlových Varech i v Chebu. Z některých oddělení, například z kožního, se vytvořila covidová lůžka pro pacienty s méně závažným průběhem nemoci. Z části běžné intenzivní péče vznikla covidová. Problémy s nedostatkem intenzivní péče pro covidové pacienty se řešily také tím, že v pátek nemocnice převezla dva pacienty do Plzně a do Prahy.

Lázně se postarají celkem o padesát pacientů

Chebsko je jedním z regionů Česka, kde se v posledních dnech covid-19 šíří nejvíce. Za uplynulých sedm dní tam přibylo 1162 případů nákazy v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Vyšší nárůst zaznamenalo jen Trutnovsko, kde přibylo 1280 nakažených na 100 tisíc lidí.

Trutnovská nemocnice proto využila nabídku Janských lázní, které jsou schopny postarat se o tři desítky pacientů s lehčím průběhem koronaviru a dalších dvacet pacientů, kteří potřebují hospitalizaci z jiných důvodů. Pacienti jsou přiváženi k bočnímu vchodu a okamžitě izolování na zdejším covidovém oddělení. Podmínkou přijetí je, že nepotřebují napojení na kyslík. Lázně odsouvají část svých nasmlouvaných pacientů, kteří po operacích potřebují rehabilitovat.

Nemocnice potřetí odkládají plánované operace

Nemocnice také odkládají plánované neakutní operace, například v Českých Budějovicích. „O odložení konkrétních typů výkonů rozhodne vždy primář oddělení. Nebudou odloženy kardiovaskulární a hrudní výkony, velké ortopedické operace a onkologická operativa. Jde o 50procentní odložení péče,“ řekla mluvčí českobudějovické nemocnice Iva Nováková.

Pacienty, kterých se to týká, vyrozumí zdravotnický personál telefonicky, SMS nebo e-mailem, stejně jako na jaře a na podzim.

Nejvíc nemocných koronavirem v Jihočeském kraji je aktuálně v českobudějovické a táborské nemocnici. Před Vánoci to bylo v Prachaticích. „Výhodou jihočeských nemocnic je, že umí mezi sebou spolupracovat, přesouvat pacienty. Problém tedy umíme řešit, “ řekl hejtman Martin Kuba (ODS).

Podle potřeby a aktuální naplněnosti nemocnic se pacienti s covidem převážejí už několik týdnů také mezi nemocnicemi ve Zlínském kraji. Zejména větší nemocnice ve Zlíně a Uherském Hradišti pomáhají menším nemocnicím ve Vsetíně, Kroměříži a Valašském Meziříčí. „Převozy pacientů do nemocnic v jiných krajích tak, jak probíhaly na vrcholu podzimní vlny, jsme zatím nerealizovali,“ uvedl mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant. 

Krajská nemocnice Liberec zase přišla kvůli koronavirové pandemii od loňského podzimu zhruba o 40 procent výkonů. „Jsou v tom odložené plánové operace i výpadek ambulantní péče,“ řekl mluvčí největšího zdravotnického zařízení v Libereckém kraji Václav Řičář.

Na polovinu se snížil počet operací Nemocnice Jihlava. Za neakutní výkony považují ty, u nichž platí, že pokud nejsou provedeny, nevede to ke zhoršení zdravotního stavu pacienta. „U dětí jsou to plánované operace, jako je přišití (odstávajících) uší. U dospělých jsou to náhrady kolenních či kyčelních kloubů, nebo odstranění kýly,“ řekla mluvčí nemocnice Monika Zachrlová.

Pomáhají vojáci, policisté i studenti

S personálním výpadkem zdravotníků v nemocnicích pomáhají dobrovolníci z řad vojáků, hasičů, studenti a policisté. „Aktuálně máme 18 policistů jako dobrovolníky, kteří jsou uvolněni z práce. Osm jezdí jako řidiči sanitek, deset je v administrativě. Sedm hasičů nám zase pomáhá na stěrových místech a 15 vojáků z Vyškova je na covidových jednotkách,“ uvedla mluvčí FN Brno Veronika Plachá.

Pomáhají i desítky studentů, nemocnice požádala také o 40 středoškoláků a 30 studentů vyšších odborných škol zdravotnických oborů, kterým povinnost pomáhat nemocnicím stanovuje nařízení hejtmana.

Vojáci pomáhají i ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně „Od půlky prosince máme deset příslušníků armády. Nabídka od dobrovolníků je stále značná, nicméně je potřeba spíše odborný personál,“ uvedl Jiří Erlebach z tiskového oddělení nemocnice.

Oblastní nemocnice Příbram hledá krom vojáků i další dobrovolníky. „Vojáci mají tu výhodu, že jsou to většinou zdravotníci. Dobrovolník ale nemůže být každý, musí to být člověk se zdravotnickými zkušenostmi. Pouhé nadšení bohužel nestačí,“ řekl ředitel nemocnice Stanislav Holobrada. Vojáci podle něj pomáhají především na odděleních ARO a JIP.

Loni v říjnu příbramská nemocnice převážela některé covidové pacienty do Prahy, aktuálně to podle Stanislava Holobrady neplánuje. „Všechny nemocnice ve Středočeském kraji jsou na tom podobně. Když mají lůžka, nemají zase personál,“ podotkl.

Zkušební očkování v brněnské záložní nemocnici
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Policisté a hasiči, kteří pomáhají v brněnské fakultní nemocnici, byli v pondělí také jako první naočkováni ve zkušebním provozu očkovacího centra, které vzniklo v záložní nemocnici na výstavišti. „Začínáme s přípravou a zkušebním očkováním, absolvuje ho několik lidí a dobrovolníci se seznámí se vším, co je potřeba,“ uvedla Plachá.

Očkování zaštiťuje Fakultní nemocnice Brno a její speciální tým, který v případě světových katastrof pomáhá v zahraničí. V místě by se časem mělo denně očkovat 3000 lidí z řad veřejnosti. Původně vznikl záložní prostor pro případ hospitalizace pacientů s covidem-19 a má 300 lůžek, zatím ale nebylo potřeba je využít.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 1 hhodinou

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
14:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
15:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 3 hhodinami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 6 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.