EU má dvě žádosti o registraci vakcíny proti covidu-19, první by mohla posoudit do konce prosince

Americká farmaceutická společnost Pfizer a německá firma BioNTech podaly žádost o podmínečnou registraci společné vakcíny proti covidu-19 na trhu Evropské unie. Informovala o tom agentura DPA, podle které byla žádost podána již v pondělí. Ve stejný den žádost o povolení pro podmínečné uvedení vakcíny na unijní trh podala i americká společnost Moderna.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) potvrdila, že obě žádosti přijala a zahájila jejich zkoumání. Nyní bude posuzovat účinnost i bezpečnost očkovacích látek.

Pokud vše půjde podle plánu a k dispozici budou všechny potřebné dokumenty, mohla by EMA dokončit zkoumání vakcíny firem Pfizer a BioNTech do 29. prosince a očkovací látky firmy Moderna do 12. ledna. S rozhodnutím EMA musí souhlasit i Evropská komise, která se ale obyčejně řídí doporučením lékové agentury.

Firma BioNTech uvedla, že s distribucí vakcíny v Evropě může začít okamžitě po její registraci. Podle jejího mluvčího Sierka Poettinga by to mohlo být i během „několika málo hodin“. Podle něj je možné vakcínu skladovat v běžné chladničce až pět dní, v boxech se suchým ledem až měsíc. K delšímu skladování již je třeba speciálních chladicích zařízení.

Očkovací látka vyvinutá ve spolupráci firem Pfizer a BioNTech má podle klinických testů až 95procentní účinnost v ochraně před covidem-19. Přípravek přitom podle výrobců nemá žádné vážné vedlejší účinky. V nejohroženější skupině starších lidí je účinnost 94 procent.

EU by mohla dostat víc než miliardu dávek

Evropská komise už v listopadu schválila podpis smlouvy na nákup až 300 milionů dávek vakcíny firem Pfizer a BioNTech a 160 milionů dávek očkovací látky vyvinuté firmou Moderna. Kromě toho má již smlouvy s výrobci AstraZeneca, Sanofi-GSK, Johnson & Johnson a CureVac. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová minulý týden uvedla, že Komise jedná ještě se sedmým výrobcem. Pokud všechny vakcíny schválí EMA, bude moci Komise rozdělit mezi členské země více než miliardu dávek.

Už v listopadu podaly firmy Pfizer a BioNTech žádost o schválení mimořádného nasazení látky ve Spojených státech. V pondělí stejnou žádost v USA podala i firma Moderna. Podle DPA požádaly Pfizer a BioNTech o registraci vakcíny i ve Velké Británii, Austrálii, Kanadě či Japonsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...