V pátek Prymula oznámí přísnější opatření. Podle Babiše začnou platit v pondělí

Roman Prymula: V pátek budou oznámena další opatření (zdroj: ČT24)

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) v pátek oznámí zásadnější opatření. Platit začnou podle premiéra Andreje Babiše (ANO) v pondělí. Nedotknou se ekonomiky, ale volnočasových aktivit a budou platit dva týdny. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) další zákazy v kultuře ale nepodpoří, pokud resort nedostane přidáno. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) jsou opatření proti šíření epidemie nutná, hrozilo by jinak, že se koncem října zahltí zdravotnictví. Prymula také připustil, že když nová opatření nezaberou, bude nutností takzvaný lockdown.

On-line přenos
Šíření koronaviru - říjen
22:48

Ve Francii se za posledních 24 hodin prokázala nákaza koronavirem u 35 641 lidí. Jedná se o pokles oproti dni předtím, kdy se infekce potvrdila u bezmála 48 tisíc osob. Počet zemřelých s covidem-19 tam vzrostl o 224 na celkových 36 788 od začátku pandemie, napsala agentura Reuters.

21:40

Ve snaze zpomalit šíření koronavirové nákazy vyhlásí Portugalsko uzávěru na většině svého území. Platit začne od středy, uvedl premiér António Costa.

20:14

Britská vláda zavede kvůli koronaviru v Anglii měsíční plošnou uzávěru. Fungovat budou jen nezbytné služby, omezeny budou i společenské kontakty.

Ve středu do 18. hodin přibylo 2622 potvrzených případů, což je zatím nejvyšší nárůst do večera. Do statistik přibylo dalších 29 úmrtí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula označil rekordní nárůst za nepříliš příznivý. „Jsme v situaci poměrně intenzivního růstu. Proto je zřejmé, že musíme v pátek přijmout opatření, která budou už zásadnějšího rázu,“ uvedl.

Prymula dopoledne pro ČT24 upřesnil, že lidé mohou očekávat tvrdá opatření na 14 dnů, pak budou dva týdny rozvolňována. „Na dobu 14 dnů předpokládejme, že se vše zpřísní,“ prohlásil. 

Nový balíček opatření, který Prymula představí v pátek, je podle něj z 95 procent hotov. Ministerstvo ho projednává se členy vlády, dotčenými ministry a Prymula předpokládá, že ve čtvrtek bude balíček opatření projednávat i s opozicí. Předseda vlády Andrej Babiš řekl v Rádiu Z, že by nová pravidla měla začít platit od pondělí. 

„Je snaha, aby ta opatření měla minimální ekonomický dopad, byť samozřejmě, tam už dopad bude. Dotkne se to dominantně volnočasových aktivit,“ doplnil Prymula. 

Právě na nich je ale řada podnikatelů existenčně závislá. Na jaře opatření zasáhla třeba fitness centra, sauny, bazény a další sportoviště. Ministr teď opětovné uzavírání některých provozů připustil, má jít ale o minimum případů. 

Lockdown zatím nehrozí, mimo ale úplně není

V regionech, které jsou nyní na semaforu červené, jsou opatření tvrdší a lidé mohou čekat zpřísnění. Kromě Prahy je na semaforu červené ještě Uherskohradišťsko, kde budou od pátku zakázané návštěvy v pobytových sociálních zařízeních. Rozhodli o tom hygienici.

Plošná karanténa ale podle Prymuly zatím nehrozí. „Žádné lockdowny Prahy ani jiných měst nebudou,“ uvedl. Ovšem po zasedání sněmovního výboru pro zdravotnictví připustil, že když nová opatření nezaberou, zavedení lockdownu bude nutností.

To potvrdil na tiskové konferenci po jednání Ústředního krizového štábu také Jan Hamáček (ČSSD). Vicepremiér a ministr vnitra si myslí, že zpřísněná opatření jsou namístě. „Kdyby vláda nepřikročila v pátek ke zpřísnění hygienických opatření, hrozilo by koncem října zahlcení zdravotnických kapacit v Česku,“ uvedl.

Nemocnice kvůli koronaviru jedou na plné obrátky. Kvůli pandemii se ruší jiné operace. „Všechny odložitelné operace jsme odložili. Jsou to vlastně plánované zákroky, které pacienta neohrozí na zdraví, jedná se například o plánované ortopedické operace,“ komentovala mluvčí Nemocnice Jihlava Monika Zachrlová.

Brífink ministra vnitra Jana Hamáčka po jednání Ústředního krizového štábu (zdroj: ČT24)

Zaorálek chce peníze pro kulturu, jinak nová opatření v ní nepodpoří

Ministr kultury Lubomír Zaorálek uvedl, že nepodpoří na jednání vlády vyhlášení dalšího omezení kulturních akcí, pokud nedostane více peněz na její záchranu. Na podporu sektoru vláda nejprve schválila miliardový podpůrný balíček, později sektory kultury a průmyslu spustily program Covid – kultura, který směřuje k podnikatelům v kultuře a má k dispozici 900 milionů korun

„Pokud vláda na návrh ministra zdravotnictví Romana Prymuly rozhodne o dalším omezení kulturního života v Česku, nepodpořím tento návrh na jednání vlády, pokud nedostanu další peníze do dotačních programů na záchranu kultury, ať se jedná o subjekty podnikající v kultuře, neziskové nebo veřejné organizace či jednotlivce,“ uvedl Zaorálek.

V současné době mohou hrát divadla a lidé je mohou s nasazenými rouškami navštěvovat. V jednom sále může být maximálně 500 lidí, stejně jako v kinosále. Nesmí se ale hrát opera a další představení s převahou zpěvu, zpívat se nesmí ani ve školách či v kroužcích nebo jiných spolcích. Pořadatelé výstav už téměř zrušili vernisáže, na výstavy ale lze po menších skupinách chodit. 

Podle epidemiologů jsou opatření nezbytná

Podle epidemiologa z Lékařské fakulty UK Petra Pazdiory by lidé měli zvážit, zda se opravdu musí účastnit různých volnočasových aktivit. „Ty nepochybně napomáhají šíření této infekce. K šíření infekce prostě dochází všude tam, kde se shromažďují lidé,“ dodal.

Imunolog a genetik Václav Hořejší by akce, které jsou teď omezené, na nějakou dobu úplně zrušil. „Divadla, koncerty, ty veškeré akce, které teď jsou omezeny na nějaké stovky nebo sportovní podniky dokonce na nějaké malé tisíce účastníků. Tak prostě dočasně se nemůžou konat, to se nedá nic dělat,“ řekl.

Události: Epidemiologové vítají přísná opatření (zdroj: ČT24)

Hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal si myslí, že by nejvíc pomohlo omezit shromažďování lidí, třeba na úrovni pět až šest osob ve vnitřních prostorech. 

Prymula chce posílit kapacity

Kapacity zdravotnictví je podle Prymuly třeba posílit. V pondělí se proto bude vláda zabývat jeho návrhem na povolání mediků na pomoc nemocnicím v rámci nouzového stavu. V dokumentu, kterým vláda nouzový stav vyhlásila, tato možnost výslovně uvedena není.

To kritizuje David Marx, proděkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Krizový zákon, podle kterého se pracovní povinnost ukládá, je vhodný na to, že někomu zabavím buldozer nebo že ho pošlu pytlovat písek. Nicméně výkon zdravotnické činnosti vyžaduje zapracování, vydání osobních ochranných pomůcek a řada těch věcí by měla mít pro budoucnost poměrně explicitnější popis,“ uvedl.

„Nouzový stav nevyžaduje, aby to bylo explicitně uvedeno v textu, jak jsem byl informován právníky,“ reagoval ministr. Podle něj je třeba v příštích třech týdnech, které považuje za kritické, kapacitu posílit a epidemickou křivku ohnout. „Využijeme veškerých možností,“ dodal.

Asociace děkanů lékařských fakult jedná s ministerstvem zdravotnictví o možnosti vytvoření centrálního dispečinku, který by měl propojovat požadavky zdravotnických zařízení s nabídkou dobrovolníků z řad mediků.

Část pacientů s covidem by se mohla přesunout do hotelů, řekl Prymula

Část hospitalizovaných pacientů s covidem-19 by se podle Prymuly mohla z nemocnic přesunout do hotelů. Mělo by jít o lidi, kteří nepotřebují zdravotní péči, pouze čekají na umístění do sociálních zařízení. Cílem navrhovaného opatření je zvýšit volné kapacity nemocnic pro akutně nemocné s koronavirem. Prymula to řekl rádiu Impuls. Budování provizorních či polních nemocnic ministr zatím odmítá. „My se snažíme uvolnit dostatečnou kapacitu v rámci stávajících zařízení,“ řekl.

Přesun do hotelů by se měl týkat dominantně takzvaných sociálních hospitalizací, uvedl ministr. Přestěhování těchto lidí do hotelů by podle Prymuly neznamenalo jakýkoliv problém s poskytováním péče a vzhledem k malé obsazenosti hotelů by to bylo výhodné pro obě strany.

Ve druhé polovině října může být podle Prymuly takový požadavek na kapacity nemocnic, že bude nutné výrazně omezit výkony, které jsou plánované. „Je tedy logicky lépe, když uvolníme kapacitu s osobami, která tam jsou skutečně ze sociálních důvodů,“ uvedl v rádiu Impuls.

Babiš bude jednat s předsedy stran o opatřeních

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uspořádá videokonferenci s předsedy sněmovních stran o situaci kolem koronaviru. Při zahájení pléna sněmovny to řekl předseda lidovců Marian Jurečka. Dodal, že o jednání požádal předsedu vlády před měsícem.

Opozice kritizuje vládu za špatnou komunikaci přijímaných opatření. Na jaře při první vlně epidemie je Babiš několikrát se zástupci stran probíral.

Část senátorů chce napadnout zákaz zpěvu u Ústavního soudu

Skupina senátorů se rozhodla napadnout u Ústavního soudu zákaz zpěvu a omezení počtu účastníků bohoslužeb na sto osob. Opatření od pondělka zavedla vláda s cílem zmírnit šíření koronaviru. Právník a europoslanec STAN Stanislav Polčák, který senátory zastupuje, uvedl, že stížnost bude odeslána ještě tento týden.

„Považuji tyto vládní restrikce za nepřiměřené a protiústavní, neboť Listina základních práv a svobod jasně zaručuje každému výkon náboženské svobody,“ uvedl Polčák. Každý občan má podle listiny „právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám, nebo společně s jinými“. Tato práva smějí být omezena pouze zákonem, pokud je to nezbytné pro ochranu bezpečnosti, pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

Vláda podle Polčáka nijak nepodložila, že by v Česku docházelo k významnému šíření viru v rámci bohoslužeb. „Pokud věřící budou dodržovat rozestupy a používat roušky, není důvod jim zakazovat zpěv ani účast. Vždyť je zjevně absurdní, aby například do kina mohlo přijít 500 osob, ale na mši už ne,“ uvedl Polčák.

Maláčová je v preventivní izolaci

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je zhruba po měsíci opět v preventivní domácí izolaci. Přišla do kontaktu s člověkem pozitivním na koronavirus. Karanténa jí nařízena nebyla.

Hospitalizovaných rychle přibývá

Lidí aktuálně trpících covidem-19 je 40 440. Více než polovina nakažených se již z nemoci vyléčila. V některých případech v nemocnicích k léčbě užívají remdesivir. Dostalo jej 870 nemocných. Podle lékaře z VFN pomáhá nejvíc hospitalizovaným, kteří teprve začínají potřebovat kyslík. U většiny nemocných má nicméně nemoc lehký průběh, v nemocnicích je nyní zhruba 3,8 procenta z aktuálně nemocných.

Hospitalizovaných ale v poslední době rychle přibývá. Podle posledních údajů ministerstva k pondělku vzrostl počet lidí s covidem-19 v nemocnicích jen od minulého pondělí o dvě třetiny na 1387.

Ještě výrazněji stouplo množství hospitalizovaných, kteří jsou ve vážném stavu, a to o tři čtvrtiny na 326. V úterý také přibylo dalších 13 úmrtí lidí nakažených koronavirem na celkových 794.

I v počtech zemřelých lidí se v posledních týdnech projevuje skokový nárůst. Jen od začátku minulého týdne se zvýšil počet úmrtí o více než čtvrtinu na úterních téměř osm stovek.

Kumulativní počet případů covidu-19 za posledních 14 dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je v Česku nejhorší ze zemí EU. Hodnota dosahuje 326,8 případu za 14 dní na 100 tisíc obyvatel, ve druhém Španělsku se jedná o 302,4 případu.

Stoupá podíl potvrzených případů na množství testů

Výrazně v uplynulých dnech stoupal rovněž podíl potvrzených případů covidu-19 na počtu provedených testů. V neděli dosáhl rekordních 23,74 procenta. V pondělí sice klesl na 17,77 procenta, i přes pokles to ale byl druhý největší podíl nakažených na počtu testů od začátku epidemie. Údaje o podílu za úterý zveřejní ministerstvo až ve středu večer.

Za vyšším podílem pozitivních testů je pokles trasování kontaktů krajskými hygienickými stanicemi, napsal v pondělí na Twitteru ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch, který vede laboratorní skupinu ministerstva zdravotnictví. Více lidí než hygienici posílají podle něj na testy praktičtí lékaři, které nakažení vyhledají už kvůli začínajícím příznakům nemoci.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška je za vyšším podílem nakažených na počtu testů také úbytek testů samoplátců.

Nejvíce se nyní covid-19 šíří na Uherskohradišťsku, kde se za posledních sedm dní objevilo asi 392 nových případů nemoci v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Více než tři stovky nově nakažených za týden byly zaznamenány také na Náchodsku a Liberecku, kde se objevilo shodně asi 306 případů nemoci na 100 tisíc obyvatel.

Celkové tempo růstu nákazy covidem-19 v Česku značně zrychluje. Zatímco hranice prvních 10 tisíc nemocných padla až za 3,5 měsíce od začátku epidemie, dalších 10 tisíc přibylo jen za dva měsíce. K dosažení hranice 30 tisíc prokázaných nákaz už stačily pouze tři týdny a nyní počet nakažených roste v řádu tisíců denně. Na posledních 10 tisíc potvrzených případů tak stačily tři dny.