Zásob ochranných pomůcek je dost, v březnu jich bylo třicet tisíc, teď šedesát milionů, uvedl Švagr

Nahrávám video

Učitelé mateřských, základních a středních škol, stejně jako nepedagogičtí pracovníci by měli od státu dostat deset respirátorů typu FFP2, což celkově činí téměř tři miliony kusů. O tento počet se tak sníží množství pomůcek, které se z rozhodnutí vlády převádějí z ministerstva vnitra do Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Její předseda Pavel Švagr v České televizi v pořadu Události, komentáře ale ujistil, že zásob je dost. Sklady se průběžně plní, zakázky na další pomůcky běží a situace je tak zcela odlišná než na jaře, zdůraznil.

„Situace je opravdu diametrálně odlišná, než byla na jaře. Tehdy jsem tady v březnu stál a konstatoval jsem, že ve správě hmotných rezerv je dohromady třicet tisíc kusů ochranných pomůcek, teď v tuhle chvíli jich máme na skladě, ať už v Sedlčanech nebo v Olomouci nebo v policejním skladu v Opočínku zhruba kolem šedesáti milionů kusů různého mixu a samozřejmě jsou vysoutěžené další zakázky, takže průběžně se budou sklady i nadále plnit,“ říká Švagr.

Navíc uvedl, že kraje, samotná zdravotnická zařízení i ministerstva mají v současnosti stále ještě dostatečné zásoby. „Takže opravdu v tuhle chvíli podle mě platí to, že my jsme pojistkou, my jsme poslední železnou zásobou, kdyby přestal fungovat trh nebo běžné zásobování zdravotními ochrannými pomůckami,“ dodal.

SSHR má v tuto chvíli vypsané další zakázky. Navíc současný nouzový stav činnost správě ještě ulehčuje, protože nové zakázky může vypisovat ve výrazně jednodušším režimu, například přímým zadáním.

Ceny teď rostou u pomůcek, které se nevyrábí v Česku

V březnu letošního roku panovala na světových trzích situace, kdy ceny ochranných pomůcek dramaticky rostly. Ani při vysokách cenách nebyla tehdy jistota, že materiál přijde v odpovídající kvalitě a včas. Současný stav ve světě Švagr nechce komentovat, ale zdůrazňuje, že na českém trhu je situace výrazně lepší.

„Je tady řada firem, které mají nové technologie, mají nově postavené výrobní linky a dodávají. A samozřejmě oproti jaru se firmy také předzásobily materiálem,“ konstatuje.

Otázkou ale nadále zůstává, jaký bude další vývoj. „V tuto chvíli tuhle chvíli už v našich zakázkách pociťujeme, že opět světový trh začíná hrát důležitou roli z hlediska růstu cen,“ konstatuje.

V zakázkách, které správa nyní vypisuje, rostou podle něho ceny především u těch výrobků, které se nevyrábí v Česku. „Například ochranné rukavice, ty se tady prakticky nevyrábí,“ konkretizoval.

Na stát v minulých měsících mířila kritika často z toho důvodu, že domácí průmysl nechával stranou. Podle Švagra se situace ale změnila i v tomto ohledu a zastoupení českých firem v zakázkách se výrazně zvedlo. Připomíná ale zároveň, že výběrová řízení na pomůcky se konají v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, což znamená bez ohledu na to, jestli jde o české nebo zahraniční výrobky.

Přihlásit se může každý, kdo splní technickou kvalifikaci, která je dána ministerstvem průmyslu a ministerstvem zdravotnictví, upřesnil Švagr. Některé produkty budou tak i nadále čínské výroby, jako třeba respirátory FFP2 nebo zmíněné rukavice. Nicméně znova ujistil, že i českých pomůcek přibývá.

„Například dnešní (pondělní) dodávka roušek, nebudu teď jmenovat firmy, je od českého výrobce, který je vyrábí v Litomyšli. Velké množství respirátorů FFP3 budeme mít od výrobce, který má výrobní kapacity v Karlových Varech, z Bučovic od jedné firmy budeme dostávat zdravotnické čepice nebo v Brně chráněná dílna vyrábí ochranné štíty, a tak bych mohl pokračovat,“ uvedl.

To, že české kapacity jsou nyní k dispozici, je podle něho znát i v běžném zásobování lékáren. Vnímá to každý, kdo si chce zdravotní ochrannou pomůcku někde koupit, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 16 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled