Zemědělci zatravňují půdu v Moravském krasu
Závrty, tedy přirozené prohlubně v půdě v krasové oblasti, připomínají z výšky pověstné kruhy v obilí. Ochránci přírody spolu se zemědělci zasévají jejich okolí trávou. Postupovat tak budou na celkem sto hektarech.
Zatravňováním se podílí na ochraně toho, co se rozkládá pod ornou půdou, tedy jeskyní. „Lem kolem závrtu je asi 30 metrů široký, koridor nad jeskyněmi je široký zhruba 200 metrů. Měl by zajistit dostatečnou ochranu zejména kvality vod, které pronikají do toho podzemního světa,“ popsal ředitel Správy CHKO Moravského krasu Leoš Štefka.
Do krasového prostředí totiž pronikají pesticidy a jedovaté látky z hnojiv. „Velký význam má právě povrchová voda, především přívalové deště a jiná zemědělská činnost, která způsobuje pohyb půdy a následně vede k významnému znečištění podzemí,“ vysvětlil proděkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity Ivo Pavlík.
Hnojiva pak ohrožují živočichy i krápníky, které tam vyrůstají desítky tisíc let. Voda přes ně totiž prosakuje. „Podzemní svět je čistý, kvalitní, mnohdy s bohatou výzdobou a navíc oživený unikátní faunou,“ přiblížil Štefka.
Kromě netopýrů a motýlů píďalek, které tam zrovna zimují, jsou to hlavně bezobratlí a ojedinělé druhy rostlin a živočichů. Pomoct zachovat pro ně krasové domovy čisté má právě tráva. Snižuje erozi půdy, při přívalových deštích udrží vodu na povrchu, aby nepronikla do jeskyní.
Pole s trávou se také nebudou hnojit. Zatravňování ve vytipovaných oblastech Moravského krasu potrvá do jara. Za újmu, kterou omezení hospodaření zemědělcům působí, mají nárok na peněžní náhradu.