Jeskyně v Moravském krasu vysychají. Ubývá žížal, nitěnek a hynou stromy

Ubývání vody v krajině má vliv i na přírodu v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu zjistili, že v jeskynním prostředí ubývá vody, což se projevuje mimo jiné úbytkem nitěnek a žížal. Na povrchu jsou změny dobře viditelné, protože usychají jehličnany.

Video Události
video

V jeskyních v Moravském krasu ubývá vody

Zdroj: ČT24

Zjištění vědců z Mendelovy univerzity vycházejí z tříletého výzkumu, který vedl proděkan fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ivo Pavlík. Problémy přináší organicky znečištěná povrchová voda, která do CHKO vtéká. Zdrojem tohoto znečištění je jednak zemědělství, ale i vesnice bez vlastní kanalizace nebo čistírny odpadních vod.

Při nedostatku vody se sedimenty v povrchových vodách zahušťují. Do podzemí se také dostávají s povrchovou vodou bakterie, zbytky rostlin a živočichů, které se v něm zvolna rozkládají. „Na jedné straně se klima v jeskyních mění v souvislosti se suchem, na straně druhé dochází k náhlým povodním, které posunují organické sedimenty v jeskyních často až do míst, ve kterých nebývaly, nebo do těchto míst byly naplavovány v malém množství,“ vysvětlil Ivo Pavlík.

Změny v jeskyních vedou k tomu, že v některých místech mizí bezobratlí živočichové, kterými jsou například nitěnky. Právě ty dříve tuto organickou hmotu odbourávaly. Prostředí se pro ně stává nepříznivým a nepřežijí v něm, stejně jako žížaly.

Krajina v krasu je snadno zranitelná

V podzemním systému se sucho projevuje viditelně i tím, že se zpomaluje tvorba krápníků a vysychají podzemní jezírka. Například Nyfargové jezírko v části Nové Býčí skály. Voda v něm byla ještě před půl rokem.

 

Podle Ivo Pavlíka se změny v podzemí projevují s velkým zpožděním, na povrchu ale jsou velmi patrné. „Jehličnany usychají a jsou následně napadány kůrovcem. Dochází k odlesnění a následné erozi, která je nejen vodní, ale i větrná. V suchých letních dnech jsou vidět velké mraky prachu. Krajina je v krasovém území na povrchu snadno zranitelná, protože vápenec velmi snadno propouští vodu. Proto toto území potřebuje mít stálý malý přísun dešťové vody, která dlouhodobě chybí,“ popsal Ivo Pavlík.

Vrtání studní je pro kras nebezpečné

Podle vědců z Mendelovy univerzity je třeba zlepšit systém zadržování vody v krajině. Pro kras je zvlášť nebezpečné vrtání hlubokých studní, které ovlivňují hladinu spodní vody. 

O povolení vyvrtat studnu neúspěšně žádali například v Lažánkách na Blanensku. Plánovali zavlažovat vodou ze studny tamní fotbalové hřiště.

„Kdyby to udělali všichni občané okolo Moravského krasu a v těch vesnicích uvnitř, tak by odebírali podzemní vodu, která by pak chyběla v jeskyních,“ řekl geolog CHKO Moravský kras Antonín Tůma. Správci CHKO Moravský kras mají možnost zamítnout žádost o vyvrtání nebo prohloubení mělkých studní na užitkovou vodu od 1. dubna. Zamítli osmdesát procent zaslaných žádostí.