Chráněné území kolem Moravského krasu je větší, hospodaření na polích se změní

Antonín Tůma vyrazil do terénu dělat to, co naposledy museli jeho předchůdci před 63 lety. Na vybraná místa připevnil cedule, které označují nové hranice chráněné krajinné oblasti. „Lidé nejsou zvyklí, že se někde chráněná oblast rozšířila, takže v současné době těch hraničních sloupků umístíme víc. Pokud na některých místech nebudou potřeba, tak jejich umístění zvážíme a třeba už neobnovíme,“ popsal.

Lidé nové značení najdou v sedmi lokalitách, jde třeba o pozemky u Jedovnic, Žďáru nebo Bílovic nad Svitavou, kde jeskyňáři objevili nové krasové jevy. „V roce 1956, když byla CHKO vyhlášena, tak jsme vůbec nevěděli, že pod krasovou Ostrovskou plošinou, ale i na jiných místech leží rozsáhlé jeskynní systémy,“ vysvětlil ředitel Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka.

Změna dopadne na zemědělce

Kromě rozšíření hranic došlo i ke změnám v takzvaném zónování. Do první ochranné zóny, ve které platí nejpřísnější pravidla pro hospodaření, se dostala část polí. Na nich tak místo obilí bude v budoucnu růst jenom tráva. Používaná hnojiva a pesticidy totiž výrazně škodí jeskyním, které se pod zemí nacházejí.

Některým zemědělcům se omezení v hospodaření nelíbí, za svou újmu však dostanou kompenzaci. „Náhrada újmy je 14 tisíc na hektar prvních pět let, potom náhrada újmy klesá zhruba na tři tisíce korun,“ uvedl Štefka.

Zatímco pro některé se pravidla zpřísnila, pro jiné se naopak uvolnila. Třeba obec Ostrov u Macochy se nově nachází v jiné ochranné zóně, kde platí mírnější podmínky. Pokud si tak chce někdo třeba vyměnit okna, stačí mu už jen povolení od stavebního úřadu. Správci CHKO se k tomu nově vyjadřovat nemusejí.

Ochranu by mohly získat i lužní lesy u hranic s Rakouskem a Slovenskem

Moravský kras ale není jediným místem na Moravě, kde se rozšiřuje oblast přírody pod přísnou ochranou. O vzniku nové CHKO jednají v současnosti obce v Podluží. Jejich zástupci od Mikulčic až po Břeclav se chtějí zasadit o vznik chráněného území s názvem Soutok, odvozeného od splynutí řek Moravy a Dyje. Doufají, že by jim jejich blízkost mohla přinést pozitiva.

„Pokud bychom žádali o nějaké dotace, protože tady máme i čistírny odpadních vod u říčky Kyjovky, tak bychom mohli dostat až sto procent dotace,“ řekl starosta Tvrdonic Zdeněk Tesařík (KSČM). Podle místostarosty Břeclavi Jakuba Matušky (Mladí a neklidní) by zase nová CHKO mohla do regionu přilákat turisty. „Lesy tady mají oboru, nesmí se sem, ten režim je spíš hospodářský, my bychom to chtěli víc otevřít lidem,“ dodal.

Obavy z možné změny ale mají lesníci, kteří by i v tomto případě museli spolu se zemědělci změnit své hospodaření. Ochránci přírody však namítají, že si oblast zvláštní ochranu zaslouží.

„Jedná se o území evropského významu, kde se vyskytuje spousta vzácných druhů, které mají výskyt jen tady v ČR nebo se tu objevily poprvé,“ osvětlil Vladan Riedl z Agentury ochrany přírody a krajiny. Jsou to třeba brouci jako kožejed nebo tesařík. Většina potřebuje hodně světla a to jim podle ochránců současné hospodaření v lese nezaručí.

O tom, kdy a zda vůbec v nejjižnějším cípu Moravy chráněné území vznikne, budou ještě všechny zúčastněné strany jednat. Konečné slovo pak bude mít ministerstvo životního prostředí.