Pašijové hry v Hořicích na Šumavě na Českokrumlovsku by se do konce roku mohly dostat na národní seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky. Jejich pořadatelé navíc usilují i o zápis na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, což by se mohlo povést příští rok, míní starosta městyse Martin Madej (Pro Hořice). Divadelní amfiteátr v Hořicích na Šumavě si v rámci své návštěvy Jihočeského kraje prohlédl prezident Petr Pavel.
Pašijové hry v Hořicích na Šumavě se staletou tradicí chtějí na seznam UNESCO
„Tradice by se měly dodržovat. Není to vůbec o tom, jestli někdo je, nebo není věřící, ale o historii, o kultuře, o všeobecném rozhledu. A nakonec spousta těch (biblických) příběhů má naprostou aktuálnost i ke dnešku, protože se týkají mezilidských vztahů, lidských vlastností. A ty negativní se bohužel opakují stále dokola,“ řekl ve středu prezident.
Petr Pavel do Hořic na Šumavě zamířil při své dvoudenní návštěvě jižních Čech, která začala v úterý. V Hořicích dostal růži od herců představujících Ježíše a Pannu Marii, prohlédl si zrestaurovaný památník her, obnovený letos v červnu.
Tradice stará více než 200 let
V Hořicích na Šumavě mají hry tradici od roku 1816. „Teď je to zaregistrované na krajském úřadu, čeká se na státní registraci, ta by měla být do konce roku. Nejdřív to musí uznat stát, pak se bude žádat o zápis na seznam UNESCO,“ řekl Madej s tím, že do konce roku by mohl stát hry uznat.
„Pašijové hry se hrály už od středověku. Měli jsme tady nádherné divadlo, které bohužel nepřežilo komunistický režim, bylo pro 1550 diváků. Jezdili sem lidé ze širokého okolí. V kronice pašijí je zápis, že v roce 1897 to navštívil František Ferdinand d'Este, byli tady královské rodiny ze Španělska a šlechtici z Japonska. Snažíme se tu slávu obnovit. Návštěva prezidenta je pro nás naprostá exkluzivita, nikdy tady žádný prezident nebyl,“ řekl starosta.
Madej očekává, že zápis na seznam UNESCO může Pašijovým hrám přinést ještě větší popularitu a také další diváky. Cílem je podle něj udržet tradici.
Nelíbily se nacistům ani komunistům
Historie hořických pašijových her sahá až do 13. století. V roce 1893, kdy v Hořicích otevřeli budovu pašijového divadla, zhlédlo představení na třicet tisíc diváků.
Hry zakázali nacisté, po druhé světové válce a odsunu německých obyvatel se tradice ujali Češi, kteří hry nastudovali v češtině a provedli v letech 1947 a 1948. Poté hry zakázali komunisté a ti také roku 1966 nechali strhnout budovu divadla i s blízkou poutní kaplí svaté Anny.
Pašijové hry obnovili obyvatelé Hořic zkraje 90. let minulého století. Premiéra byla po dvouletém nacvičování v roce 1993. V představení vystupuje kolem 70 herců. V Česku připravují pašijové hry ještě v České Lípě a Žďáru nad Sázavou.
