Odvolací soud v Pardubicích v pondělí rozhodl, že vydá část mobiliáře zámku Opočno rodu Colloredo-Mansfeldů. Potvrdil tak rozsudek okresního soudu z roku 2006. V souboru předmětů je cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc dalších předmětů, například historické zbraně či nádobí. Hodnota je ve stovkách milionů korun. Rozsudek je pravomocný.
Podle soudu žalobci prokázali, že jsou oprávněnými osobami a že věci přešly na stát bez právního důvodu. Původně byly zabaveny podle Benešových dekretů jako osobám německé národnosti, později bylo prokázáno, že tento důvod nebyl dán, uvedla předsedkyně senátu Alena Pokorná. „Je absurdní, že nejdříve odebrali majetek nacisté v roce 1942 a potom rádoby demokratický stát prezidenta (Edvarda) Beneše,“ řekla Pokorná.
„Národní památkový ústav se musí seznámit s písemným vyhotovením rozsudku a následně se rozhodne o dalším postupu v této záležitosti včetně případného dovolání k Nejvyššímu soudu,“ reagoval ředitel památkového ústavu na Sychrově Miloš Kadlec.
Soud z velké části žalobě vyhověl, vydal věci do podílového vlastnictví žalobců, kterými byli Jerome Colloredo-Mansfeld a Kristina Colloredo-Mansfeldová, jejichž otcové byli bratři. Neuznal pouze menší počet předmětů, které požadovala Kristina Colloredo-Mansfeldová jako dědictví po svém otci.
Podle soudu gestapo rozhodlo o zabavení mobiliáře proto, že Colloredo-Mansfeldové byli nepřáteli Říše, nikoliv z důvodu, že mezi jejich předky byli Židé. Aristokratický rod se v roce 1939 přihlásil k loajalitě k československému státu v době, kdy nacisté Československo obsadili. Později jej podle Benešových dekretů zabavil československý stát.
„Je pravda, že podle dekretů se mohly osoby, jimž byl majetek odebrán, bránit, že byly loajální vůči republice, i když to byli třeba Němci, nebo že pomáhali v boji proti nacismu. Bylo ale třeba rozhodnutí, protože i podle dnešní judikatury dekrety odebraly majetek ex lege, tedy ze zákona,“ uvedla Pokorná. Podle ní se ale neprokázalo, že by Colloredo-Mansfeldové byli německé národnosti nebo se nechovali k Československu loajálně.
Žaloba se snažila rovněž doložit, že některý z předků aristokratického rodu byl židovského původu a že to byl i jeden z důvodů, proč nacisté majetek zabavili. Podle advokátů tomu nasvědčují dobové dokumenty uložené v archivu České národní banky.
Vloni v červnu odvolací soud v Pardubicích v jiné větvi restituční kauzy také uznal nárok Colloredo-Mansfeldů na vydání části mobiliáře zámku Opočno. Soud tak loni uznal nároky potomků staršího knížete Josefa Colloredo-Mansfelda narozeného roku 1866. Zamítl ale další část požadavku na vydání mobiliáře, který dřív náležel Josefu Colloredo-Mansfeldovi narozenému v roce 1910.
Okresní soud nejdříve nařídil památkovému ústavu větší část mobiliáře zámku v Opočně vydat, následně nárok nadřízené soud zamítly. Vrácení později odmítl i Ústavní soud. Na podzim 2017 Ústavní soud odmítl návrh Colloredo-Mansfeldové na obnovu řízení o dvou stížnostech týkajících se mobiliáře.
V lednu 2018 ale Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zveřejnil rozsudek, kterým snahu Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení ohledně vydání mobiliáře podpořil, podobně evropský soud rozhodl i v případě jejího bratrance. V roce 2018 Ústavní soud řízení obnovil a předloni v červnu rozhodl, že justice musí spor o mobiliář zámku znovu otevřít.
