Odvolací soud v Pardubicích uznal nárok Colloredo-Mansfeldů na vydání části mobiliáře zámku Opočno. Konkrétní předměty bude teprve nutné určit. Soud uznal nároky potomků knížete Josefa Colloredo-Mannsfelda narozeného roku 1866. Zamítl další část požadavku na vydání předmětů, které dřív náležely Josefu Colloredo-Mannsfeldovi narozenému v roce 1910. Řízení bylo obnoveno rozhodnutím Ústavního soudu.
Pokud jde o majetek staršího z knížat narozeného roku 1866, dospěl soud k názoru, že konfiskace jeho majetku za okupace a konfiskační vyhláškou vydanou po roce 1945 byla zrušena v roce 1947, a vlastnické právo knížete se tím obnovilo. „Kníže byl k 25. únoru 1948 vlastníkem a stát příslušný mobiliář převzal bez právního důvodu až po 25. únoru 1948, a odvolací soud považuje restituční nárok knížete Josefa Colloredo-Mannsfelda za prokázaný,“ vysvětlila mluvčí krajského soudu Kateřina Podeszwová.
Naopak nárok na mobiliář dříve náležející Josefu Colloredo-Mannsfeldovi narozenému v roce 1910 není podle soudu důvodný. „Již Ústavní soud uvedl, že ohledně tohoto nároku není požadavek oprávněn a jeho rozhodnutím je projednávání nároku po Josefu Colloredu-Mannsfeldovi uzavřeno, a pokud se nyní žalobkyně domáhala vydání tohoto mobiliáře s odkazem na to, že rodině Colloredo-Mannsfeld byl majetek konfiskován nacistickými orgány z důvodů rasových, odvolací soud dospěl k tomu, že nacistické orgány konfiskovaly majetek rodiny Colloredo-Mansfeldů pro jejich nepřátelský postoj k Říši, nikoliv však z důvodů rasových. Není tak důvodu se odchylovat od závěrů prezentovaných soudy při rozhodnutí o tom, že potomkům Josefa Colloredo-Mannsfelda nebude vydán zámek Opočno,“ popsala Podeszwová.
Bude třeba vyjasnit, komu co patřilo
„Rozhodnutí soudu respektujeme a zvažujeme další kroky,“ řekl kastelán zámku Opočno Tomáš Kořínek. Nyní bude třeba vyjasnit, která část mobiliáře patřila kterému z Colloredo-Mansfeldů. Kvůli vyřešení těchto otázek byl v rozsahu nároku knížete Josefa Colloredo-Mannsfelda narozeného roku 1866 rozsudek okresního soudu zrušen a věc se mu vrátí.
V roce 1942 zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po únoru 1948 emigrovali do Rakouska a spory utichly.
Po pádu komunismu se o vrácení majetku přihlásila Kristina Colloredo-Mansfeldová, dcera posledního majitele, která v roce 1991 požádala o vydání zámku. Po mnoha zvratech v soudních jednáních Ústavní soud rozhodl, že zámek zůstane státu.
Mansfeldů se zastal soud ve Štrasburku
Kromě zámku usilují Colloredo-Mansfeldová a její bratranec Jerome o vydání mobiliáře, tedy stovek předmětů, například zbraní, obrazů, lustrů nebo vzácného kočáru. České soudy jim nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Vrácení později odmítl i Ústavní soud. Na podzim 2017 Ústavní soud odmítl návrh Colloredo-Mansfeldové na obnovu řízení o dvou stížnostech týkajících se mobiliáře.
V lednu 2018 ale Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zveřejnil rozsudek, kterým snahu Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení ohledně vydání mobiliáře podpořil, podobně evropský soud rozhodl i v případě jejího bratrance. Během roku 2018 Ústavní soud řízení obnovil a loni v červnu rozhodl, že justice musí spor o mobiliář zámku znovu otevřít.
