Ve Svatém Kříži na Vysočině si připomněli 105. výročí narození slavného rodáka Karla Kuttelwaschera. Za druhé světové války byl letec přezdívaný „Kut“ nejúspěšnějším českým pilotem v řadách RAF. Hawker Hurricane, na jehož příď si nechal vymalovat žlutou kosu překrytou červeným praporem s nápisem Night Reaper (Noční sekáč), letos získalo pražské Letecké muzeum.
Noční sekáč Kuttelwascher se narodil před 105 lety. Nad Svatým Křížem přeletěla jeho stíhačka
Nad Svatým Křížem, který je součástí Havlíčkova Brodu, ve čtvrtek k připomínce Kuttelwaschera několikrát přeletěl letoun Hawker Hurricane. Přijela i letcova dcera Vee Darlingtonová. Jeho odkaz se snaží podporovat jihlavský Czech Spitfire Club. „Náš spolek se o to začal zajímat před nějakými čtrnácti lety, kdy jsme zjistili, že se Karel Kuttelwascher narodil ve Svatém Kříži, Svatých Křížů je po republice víc, tak jsme začali pátrat. Moc lidí o tom nevědělo, až paní kronikářka a starší pamětníci nás ujistili, že sem patří,“ řekl předseda spolku Zdeněk Sadecký.
Součástí vzpomínkové akce byl také křest kalendáře na příští rok, který tvoří obrazy zachycující scény z bojů československých letců RAF. Jedna ze stránek kalendáře patří i Kuttelwascherovi. Autory kalendáře jsou otec a syn Jiří a Ondřej Soukupovi. Svůj kalendář nazvali Na křídlech lva.
Vzpomínky se zúčastnila i Kuttelwascherova dcera Vee Darlingtonová
Kuttelwascher žil ve Svatém Kříži asi do sedmi let, pak se rodina přestěhovala do Havlíčkova Brodu. Po mnichovské zradě, stejně jako řada dalších, nesložil ruce do klína a už během roku 1939 zamířil do emigrace. Přes Polsko se dostal do Francie, kde nejprve jako jeden z mnoha vstoupil do Cizinecké legie. A dokonce absolvoval tvrdý pěchotní výcvik v severní Africe. Teprve po vypuknutí války francouzské velení zařadilo zkušené Čechoslováky do řad svého letectva.
Například František Peřina dosáhl během bojů ve Francii 11 sestřelů (jen o jeden méně než československý rekordman Alois Vašátko), Karel Kuttelwascher pak v řadách Armée de l'Air poslal k zemi nejméně dva nepřátele. Možná jich ale bylo více, záznamy o činnosti československých pilotů ve francouzských službách jsou totiž často neúplné.
Po zhroucení Francie odletěl Kuttelwascher do Afriky, odkud pokračoval lodí do poslední bojující země - do Velké Británie. Do slavné bitvy o Británii už ale výrazněji zasáhnout nestihl.
Noční stíhání ho proslavilo
Do řad Britského královského letectva (RAF) byl Kuttelwascher oficiálně přijat 14. srpna 1940 a o necelé dva měsíce později poprvé usedl do kokpitu Hawkeru Hurricane. První německý stroj - stíhačku Messerschmitt Bf 109 - sestřelil 8. dubna 1941 nad kanálem La Manche a do června mu velení připsalo ještě dvě další vzdušná vítězství. V létě 1941 ale byla britská 1. peruť, v níž Kuttelwascher sloužil, stažena z boje a věnovala se výcviku nočního stíhání, které nakonec českého pilota proslavilo.
Do pronásledování německých bombardérů se jeho jednotka zapojila 1. dubna 1942 a Kuttelwascher si hned připsal první vítězství, když k zemi poslal Junkers Ju 88. Na hurricanu s označením JX-E, na jehož příď si nechal vymalovat žlutou kosu překrytou červeným praporem s nápisem Night Reaper (Noční sekáč), pak během pouhých tří měsíců dosáhl 15 sestřelů. Jeho letadlo přitom nebylo vybavené radarem a „Kut“ se tak ve svitu měsíce mohl spoléhat jen na své oči.
Tři letadla za jednu noc
Akce nazvané Night Intruder (Noční vetřelec) přitom na piloty kladly extrémní nároky, z akcí se vraceli naprosto vyčerpaní. Kuttelwascher přesto v noci ze 4. na 5. května 1942 dokázal sestřelit tři nepřátelské stroje. „Tři se mi jednou podařilo dostat za noc. To byla výjimka, teď už jsou Němci opatrní,“ svěřil se ještě v průběhu války. Posledního ze svých vítězství dosáhl 2. července 1942. Krátce poté se nechal přeložit k 23. peruti, která dostala nové de Havillandy Mosquito.
S dvoumotorovým „dřevěným zázrakem“ ale už žádného vítězství dosáhnout nestihl, začátkem října 1942 jej totiž z bojových akcí odvolali a zbytek války strávil v zázemí. Působil u Inspektorátu československého letectva, nějaký čas verboval krajany v Americe a školil americké a kanadské letce. Konec války zastihl Kuttelwaschera v roli zalétávacího pilota. Do vlasti přiletěl i s anglickou manželkou a třemi dětmi v srpnu 1945, o necelý rok později se ale celá rodina vrátila zpátky do Británie.
Zemřel nečekaně na infarkt
Jako zkušený pilot, který za války létal kromě stíhaček i s bombardéry a dopravními stroji, si přitom už v listopadu 1946 bez problémů našel práci u aerolinek. Do Československa se Karel Kuttelwascher podíval ještě v září 1947, pak už nikdy; v lednu 1956 získal britské občanství. V létě 1959 odjel válečný hrdina na dovolenou do Cornwallu, ze které už se nevrátil. První infarkt 13. srpna ještě přežil, druhému o čtyři dny později ale už podlehl. Bylo mu pouhých 42 let.
Karel Kuttelwascher s Janem Masarykem
Pilot přezdívaný „Kut“ měl sice větší štěstí než jeho spolubojovníci z RAF, kteří byli po únoru 1948 vyhozeni z armády nebo dokonce skončili v komunistických žalářích, předčasná smrt ale způsobila, že se lidé v Československu s jeho osudy seznamovali jen pomalu. Přitom už za války se excelentní noční stíhač Kuttelwascher, který v britských službách dosáhl 18 sestřelů, stal hrdinou propagandistického komiksu a v polovině 80. let minulého století vyšla v Británii letcova biografie.
Česká verze životopisu Noční jestřáb se v knihkupectvích objevila v roce 1993, v té době ještě žila řada přímých účastníků bojů, kteří po letech zákazů konečně mohli podávat svědectví o svých činech. Osudy hrdinů jako byli František Peřina nebo František Fajtl se přitom do značné míry shodují s tím, co prožil Kuttelwascher. Například létání se všichni upsali už za první republiky a konec 30. let strávili v pilotních kabinách československých bojových letounů.
Československá stíhací esa ve službách RAF
