Vysoké školy v Česku v těchto dnech sčítají uchazeče, kteří mají zájem o studium, některé fakulty dokonce navzdory pandemii obdržely rekordní počet přihlášek. U některých oborů naopak zájem klesá, snížil se například na Hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO). Za nižším zájmem o studium stojí například útlum těžby v dolech OKD v Moravskoslezském kraji.
Odborníci upozorňují, že zájemci o studium na hornických oborech se nemusejí bát, že by jako absolventi zůstali bez práce. V Česku se totiž netěží jenom černé uhlí, ale také štěrk nebo písek. Díky stavebnímu průmyslu by tak poptávka po těchto surovinách klesat neměla. Na Ostravsku neskončí ani čerpání důlních vod.
Například VŠB-TUO už přistoupila na úpravu jednotlivých oborů na Hornicko-geologické fakultě tak, aby vyhovovaly současným potřebám. „Stejně jako celý kraj a celý hornický průmysl prochází restrukturalizací, tak i studijní programy na fakultě prošly určitou změnou. Máme nové studijní programy zaměřené na vodu, zpracování odpadů, ale i studijní programy, které se zaměřují na to, co teď bude nastupovat – to znamená, co s tou krajinou po ukončené těžbě,“ řekl prorektor Igor Ivan.
Škola se chce v rámci projektu Pohornická krajina 2030 zapojit do řešení situace po skončení těžby. „Máme tady spoustu území, která jsou postižena důlní činností. Je teď na regionu, jak využije potenciál, který toto skýtá. Máme dvě možnosti – buď to všechno zasypat, nebo nějaký důl využít,“ řekl Ivan s tím, že univerzita připravuje projekt pro černouhelný důl ve Staříči, kde by mohla vzniknout podzemní laboratoř.
Pracoviště by mohlo sloužit pro vědecké účely. „Mohli bychom se zabývat právě těmi aktivitami, které jsou cílené do podzemí. Evidujeme velký zájem firem či výzkumných organizací,“ dodal prorektor s tím, že v regionu je spousta podniků, které jsou na důlní průmysl navázány. Právě v podzemí mohou stále předvádět své stroje. „V okamžiku, kdy se zavřou všechny doly, jim končí možnost prezentovat svá zařízení, která exportují po celém světě,“ uvedl.
Absolventi bez práce nezůstanou
Ivan odmítl, že by absolventi fakulty nenašli ve svém oboru uplatnění „Nezaměstnanost absolventů se pohybuje pod dvěma procenty, což je v porovnání s ostatními technickými univerzitami v České republice třetí nejlepší pozice,“ řekl s tím, že mzdy těchto absolventů jsou druhé nejvyšší, víc si údajně vydělají už jenom specialisté v IT.
„Naše univerzita dlouhodobě spolupracuje s průmyslem, prakticky od svého založení před 170 lety. Tvrdíme, že chceme vytvářet absolventy, kteří najdou velmi dobré uplatnění na trhu práce, z toho důvodu s těmi firmami velmi intenzivně komunikujeme,“ zmínil Ivan.
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava ale z pohledu všech fakult celkově zaznamenala nárůst zájmu o studium, a to zhruba o patnáct procent. Podle Ivana za nárůstem stojí současná ekonomická situace. „Firmy nám často braly studenty v době, kdy ještě studovali. Ti pak velmi často ani nedostudovali. Dnes je situace trochu opatrnější, firmy masivně nepřibírají nové zaměstnance, i ti studenti si uvědomují, že je teď ideální doba na studium a vysokou školu si v klidu dokončit,“ řekl prorektor.
