Zlínská zoo byla loni nejnavštěvovanější na Moravě. Rekord zaznamenaly všechny zahrady

Zoologickou zahradu Lešná ve Zlíně loni navštívilo přes šest set osmdesát tisíc lidí. Víc návštěvníků než v předchozích letech přišlo do všech zahrad na Moravě. Lákají je mláďata, nová zvířata, opravené nebo nové expozice i počasí. Novinky chystají zoo i na letošní rok.

  • Zoo Brno: 331 000 lidí
  • Zoo Zlín: 682 826 lidí
  • Zoo Olomouc: 348 209 lidí
  • Zoo Ostrava: 551 977 lidí

Zoologická zahrada ve Zlíně je řadu let nejnavštěvovanější turistickou atrakcí ve Zlínském kraji a druhou nejvyhledávanější zoo v Česku, návštěvností ji překonává jen pražská zahrada, kam loni přišlo téměř jeden a půl milionu lidí. Loni do Zlína zavítalo přes šest set osmdesát tisíc návštěvníků. Mezi největší lákadla zahrady patří pavilon Zátoka rejnoků.

Zvýšená návštěvnost se podle mluvčí zoo Romany Bujáčkové projevuje i v rekordních tržbách. „Tržby přispívají k vysoké soběstačnosti, která se v posledních letech pohybuje kolem devadesáti procent,“ vysvětlila. Podle vedení zlínské zoo je to nejvyšší míra soběstačnosti mezi českými zahradami.

„Jsme rádi, že děláme městu Zlín tu nejlepší možnou reklamu. Brány zoo jsou veřejnosti otevřeny každý den v roce. A přestože největší nápor je v letních měsících, chodí k nám lidé za zábavou a odpočinkem i nyní v zimě,“ řekl ředitel Zoo Zlín Roman Horský.

Do Zlína se po 25 letech vrátí jaguáři

Zlínská zoo v letošním roce zahájí v americké oblasti areálu výstavbu expozice pojmenované Jaguar Trek. Pro jaguáry vznikne nadstandardní expozice o rozloze přes dva tisíce metrů čtverečních. Klasicky zbarvení jaguáři se tak do Zlína vrátí po více než pětadvaceti letech.

V rámci projektu afrického Karibuni, nejrozsáhlejšího v historii Zoo Zlín, zahrada letos naváže na už dokončený nový výběh pro slony a zahájí výstavbu další části chovného zařízení pro tato zvířata. Nový pavilon bude mít plochu přes tři a půl tisíce metrů čtverečních, což představuje rozlohu stávajícího výběhu slonů i s vnitřním pavilonem. Společné vnitřní ustájení pro slony bude patřit mezi tři největší zařízení svého druhu v rámci světových zoo.

Návštěvníci v Brně oceňují nové expozice

Zoo Brno za loňský rok navštívilo přes 331 tisíc lidí, meziročně zhruba o tisíc více. Je to nejvíc od roku 1997, kdy zařízení začalo vést přesnou evidenci prodaných vstupenek. Hranici 300 tisíc návštěvníků brněnská zoo překonala kromě loňska a předchozích dvou let i v roce 2008, kdy především kvůli mláďatům ledního medvěda přišlo téměř 327 tisíc lidí.

„Vliv na návštěvnost mají především tři faktory. Jsou to nová zvířata, opravené či nové expozice a počasí. To nám hrálo do karet hlavně na jaře 2018, zatímco v létě téhož roku k nám kvůli horku přišlo méně lidí. Loni se situace obrátila a vrátila se do dlouhodobého průměru, kdy bylo opět návštěvnicky nejsilnější léto,“ řekl ředitel zoo Martin Hovorka.

Na stále větší oblibě brněnské zoo je podle jejího ředitele vidět, že výstavba nových expozic v minulých letech měla smysl a že ji oceňují také návštěvníci. „Pevně věřím, že je nezklameme ani v budoucnu. Letos se mohou těšit například na novou vyhlídku u žiraf, dokončení venkovní expozice pro šimpanze nebo otevření Virtuální expedice v Radnické ulici v centru Brna,“ uvedl.

Letos do zoo přicestují medvědi a lachtani

Brněnská zoo by letos chtěla přivézt nové medvědy, společnost by dělali samicím, které přišly o své partnery. Dorazit by měli také lachtani medvědí. „Určitě také plánujeme rozšířit kolekci australských plazů o další nevšední druhy,“ řekl mluvčí zahrady Michal Vaňáč.

Do ostravské zoo přišlo nejvíc lidí od jejího založení

Do Zoo v Ostravě přišlo loni 580 091 lidí, to je nejvíc návštěvníků od založení zahrady v roce 1951. I letos doufají ve vysokou návštěvnost, aby mohla zoo podpořit co nejvíce projektů v rámci programu Dvě koruny ze vstupu.

„Při stejné návštěvnosti jako loni budeme mít k dispozici přes milion korun. Každý návštěvník tak společně s námi pomáhá chránit přírodu v České republice i na dalších místech po celém světě, a to je jedno z nejdůležitějších poslání moderních zoologických zahrad,“ řekla mluvčí zoo Šárka Nováková. V loňském roce se v Zoo Ostrava dařil odchov mláďat, narodilo se jich rekordních 2376, což je téměř dvojnásobek množství z roku 2018.

Zahrada dokončuje nové voliéry pro sovy, kondory a orly

Zahrada dokončuje stavbu voliér pro sovy, jejich komplex vznikl na jedné z botanických stezek, na Cestě vody. Voliéry budou kromě sov pálených a sýčků obecných obývat i další druhy tuzemských sov. V zoo vyrostou i voliéry pro kondory a jihoamerická zvířata a orly královské. Letos popáté chystá zoo charitativní běh, tentokrát pro luskouny, zvláštní savce, kteří mají tělo pokryté šupinami a jsou momentálně nejobchodovanějšími zvířaty na světě. 

Do zoo v Ostravě nemíří jen Češi, ale i turisté z Polska a Slovenska. Poláci tvoří až čtyřicet procent zahraničních návštěvníků. Zoo se proto snaží rozšiřovat služby i pro ně. Například polsky komentované prohlídky skleníků nebo setkání u zvířat, v polštině jsou i informační materiály.

Olomouci návštěvnost klesla kvůli vichřici

Olomoucká zoo je jediná, kterou loni prošlo méně návštěvníků než v předešlém roce. Ovlivnila ji zřejmě i živelná pohroma v podobě vichřice, která v zahradě pokácela stromy. Rekordní byl rok 2018, kdy přišlo 357 221 lidí, loni to bylo o zhruba deset tisíc méně. I přesto patří olomoucká zoo k nejvyhledávanějším turistickým cílům v kraji.

„Věříme, že se letos žádná živelná pohroma nedostaví a že vše, co na sezonu připravujeme, návštěvníky osloví. Chystáme otevření další etapy Safari, konkrétně Ameriky s vlky, zprůchodnění ptačí voliéry, znovuotevření lanového centra,“ řekla mluvčí zoo Iveta Gronská.

Zoo v Olomouci chová čtyři sta druhů zvířat a ošetřovatelé pečují o téměř dva tisíce jedinců. Zřizovatelem zahrady je olomoucký magistrát, který dotuje její provoz. Zahrada si vlastními aktivitami vydělá zhruba půlku částky na své fungování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 11 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 23 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026
Načítání...