CHKO Jeseníky slaví 50. výročí. Siluetu hor změnil vysílač i vodní elektrárna

Přesně před padesáti lety tehdejší ministerstvo kultury Československé socialistické republiky označilo Jeseníky za chráněnou krajinnou oblast. Se svou rozlohou téměř 750 km čtverečních se CHKO Jeseníky zařadila k největším chráněným oblastem v Česku. Nejvyšší moravské hory se za půl století hodně změnily, ale stále patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům.

První velkou změnu vzhledu Jeseníků znamenala stavba vysílače na Pradědu, která pobíhala v letech 1968 až 1980. Vrchol vysílače Praděd je dnes nejvyšším pevným bodem Česka a s nadmořskou výškou více než 1637 metrů převyšuje vrchol Sněžky (1603 metrů nad mořem). 

O stavbě vysílače se rozhodlo rok před vyhlášením CHKO Jeseníky. „Ze začátku jsem z toho měl takový rozpačitý dojem. Když jsme se přestěhovali, ještě tam stála stará rozhledna. Vysílač ale teď k Jeseníkům patří,“ říká bývalý aktivní člen horské služby Slávek Tejnský.

Unikátní vodní elektrárna na kopci

Vzhled hor výrazně ovlivnila také přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně, kterou dříve milovníci Jeseníků kritizovali. Její stavbu léta blokovali ekologové, dokončena byla v roce 1996. Dnes se jedná o nejvýkonnější vodní elektrárnu v Česku a zároveň patří mezi nejnavštěvovanější místa Jeseníků. 

„Tyhle stavby potřebují komunikaci s lidmi, potřebují opraváře, zásobovače. Vybudovala se hustá síť, která nám zpřístupnila dosud odlehlá území,“ uvedl ředitel CHKO Jeseníky Petr Šaj.

Navštěvníků každým rokem přibývá

V Jeseníkách jsou však místa, která se nemění už stovky let. Příkladem jsou Petrovy kameny, o kterých jsou zmínky už ze 17. století, kdy se zde konaly čarodějnické procesy.

V horách neustále přibývá turistů, zatím však údajně přeplněné nejsou.

„Na vrchol Pradědu přijde kolem 200 tisíc návštěvníků za rok. Na Bílé Opavě se nám v loňském roce přehoupla návštěvnost přes 115 tisíc lidí. Pořád si ještě myslím, že je to únosné.“

Petr Šaj

ředitel CHKO Jeseníky

Někteří starousedlíci si však myslí opak a například okolí Pradědu je podle nich přelidněné.

Největší problémy dělá kůrovec

Stejně jako například Šumavu, i Jeseníky v poslední době trápí hlavně kůrovec, který ničí celé lesy. Zásahy proti kůrovci se nevyhýbají ani významným a chráněným lokalitám, s čímž nesouhlasí ochránci přírody. Podle nich si příroda poradí sama. 

Lesní hospodáři, ale i další odborníci teď hledají recept na to, jak chráněnou krajinnou oblast zachovat i pro další generace. Největší problémy jsou v Nízkém Jeseníku, například na Bruntálsku nebo Rýmařovsku.