Plzeňský kraj by v důsledku pandemie koronaviru měl omezit své investice, myslí si dle průzkumu agentury Kantar CZ třetina oslovených obyvatel regionu. Špičky krajských kandidátek to ale odmítají, kraj si investice může dovolit a zaměřit by je měl například do vzdělání či infrastruktury. Kandidáti v předvolební debatě diskutovali také problematiku agenturních pracovníků. Byť uznávají, že česká ekonomika se bez nich neobejde, volají zároveň po větším dohledu. To podle nich ale nevyřeší kraj, nýbrž jedině stát.
Investice budou pokračovat, mají jasno kandidáti v Plzeňském kraji. Volají také po větší odpovědnosti pracovních agentur
Předvolební debata: Plzeňský kraj - 2. část (zdroj: ČT24)
Ani jeden z přítomných diskutujících nesouhlasí s tím, aby kraj pod vlivem ekonomických dopadů pandemie omezoval investice.
Za ty nejdůležitější považuje Rudolf Špoták (Piráti) investice do vzdělávání. Dle svých slov chce Plzeňský kraj zbavit montoven, které představují „steroidy, které pomohly k lepší životní úrovni“, ale bude třeba je transformovat a zaměřit se na firmy s větší přidanou hodnotou. „Je to věc, kde kraj s obcemi může maximálně pomoci regulovat, ale trh někdy bývá mnohem silnější,“ připouští kandidát s tím, že transformace zabere roky.
Na vzdělání dává důraz také Ivo Grüner z ČSSD, podle nějž region potřebuje mladé a perspektivní lidi pro takzvaný průmysl 4.0. Potřeba jsou tedy především investice do učňovského školství, vysvětluje. „Jsem přesvědčen, že co se týče učňovského školství, tak my nezahálíme. V rámci technického vzdělávání jsme udělali tolik práce, že jsme jedním z nejlepších krajů v republice v rámci učňovského školství,“ uvádí, na čem by chtěl v budoucnu stavět.
O nahrazení montoven profesemi, které vyplynou z průmyslu 4.0, hovoří také kandidát KSČM Jiří Valenta. Chtěl by, aby se kraj specializoval na umělou inteligenci, internet věcí, finanční technologie a další obory s přidanou hodnotou. Zdůrazňuje také, že v regionu chybí finanční a vývojová centra. „Kraj může zainvestovat do pozemků, může se spolupodílet s městem či se státem na výstavbě takových center,“ nastiňuje možnosti.
Pro Romana Zarzyckého, lídra kandidátky ANO, jsou stěžejní investice do dopravní infrastruktury, například obchvatů. Zdůrazňuje, že investice musí být nastaveny tak, aby poskytovaly práci místním firmám a obyvatelům. Kromě toho chce budovat také dostupnou vodovodní síť, kanalizace či čističky odpadních vod. „Do každé dědiny dovést vysokorychlostní internet,“ doplňuje.
Priority DSZ – Za práva zvířat leží podle dvojky na kandidátce Blanky Schröpferové v ochraně zvířat, přírody a krajiny. „Chápeme, že investice jsou důležité, jsou na špičce důležitosti. Záleží na zachování pracovních míst, aby nedošlo k destabilizaci trhu práce,“ dodává. Pokud prý pracovní místa zachovají montovny, tak to budou montovny.
Kraj není zadlužený, investice si může dovolit, věří Bernard
Ivana Bartošová, která vede kandidátku Koalice pro Plzeňský kraj (KDU-ČSL, ADS A NESTRANÍCI), chce především podporovat začínající podnikatele, což dle jejích slov kraj dosud nedělal. „Budeme podporovat clustery, začínající podnikatele v rozvoji podnikatelské činnosti,“ popisuje a vysvětluje tuto prioritu tím, že je potřeba starat se nejen o kvalitu škol, ale také o uplatnění absolventů.
O podpoře toho, aby mladí lidé zůstávali na venkově, mluví Ilona Mauritzová (ODS s podporou TOP 09 a nezávislých starostů). V návaznosti na tuto ideu je podle ní potřeba investovat do dopravy, služeb či lékařské péče, ale také do sportovního a kulturního vyžití. „Musíme podporovat malé a střední podniky různými dotačními tituly,“ navrhuje s tím, že jednou z cest jsou podnikatelské vouchery, které propojují vysoké školy s firmami.
SPD chce dle lídryně své kandidátky Marie Pošarové podpořit zejména malé podnikatele. Problém vnímá především v byrokracii, jelikož nadměrné papírování zvýhodňuje velké podniky, které si mohou dovolit najmout specialisty a získat díky tomu zakázku. „U menších, když si to zaplatí, to může ohrozit jejich podnikání,“ upozorňuje. Kraj toto dělá i v současnosti, Pošarová proto chce tímto směrem posílat ještě více peněz.
Kraj nemusí investice vůbec omezovat proto, že je jedním z nejlépe hospodařících krajů v Česku a má značnou finanční rezervu, zdůrazňuje Josef Bernard [JOSEF BERNARD A STAROSTOVÉ (STAN) s podporou Zelených, PRO Plzeň a Idealistů], jenž stál v čele kraje od listopadu 2016 do června tohoto roku. Hejtmanství dle něj použije finanční rezervu v tomto roce, a přesto více než miliarda korun zbude pro příští rok. Jako jednu z priorit Bernard vnímá opravu silnic druhé a třetí třídy.
Dobrou finanční situaci západočeského regionu zdůrazňuje také Grüner – upozorňuje, že Plzeňský kraj je jediným nezadluženým krajem v Česku. Oprava silnic je ale podle něj možná jen ve spolupráci se státem. To si myslí také Zarzycký, který poukazuje na šest miliard ze státního rozpočtu na opravu silnic druhých a třetích tříd v letošním a příštím roce.
Předvolební debata: Plzeňský kraj (zdroj: ČT24)
Pracovní agentury musí nést odpovědnost, kraj s tím ale příliš nenadělá
Občané Plzeňské kraje jako jeden z palčivých problémů vnímají zahraniční agenturní pracovníky.
Mauritzová upozorňuje, že sám kraj v tomto ohledu příliš nezmůže a pomoci mu musí stát. Hejtmanství prý například nemůže zabránit obci, aby na svém území postavila továrnu, do níž počítá se zahraničními dělníky. Problematičtí jsou podle ní především pracovníci, kteří nemají potřebná povolení či zdravotní pojištění a zatěžují tak krajské zdravotnictví. Mauritzová by chtěla lepší podmínky pro zahraniční pracovníky, aby nešlo pouze o dělníky do montoven, ale měli i přidanou hodnotu.
Dle Pošarové je nutné, aby měly větší odpovědnost za pracovníky samotné agentury. „Když už je sem dovedou, měly by přebírat nějakou odpovědnost a finančně se podílet na jejich návratu,“ míní kandidátka SPD, podle níž záleží, odkud pracovníci přijdou. Upozorňuje, že jelikož jde agenturám především o zisk, mnohdy akceptují kohokoliv, aniž by prověřily, o koho jde.
Podobně problém vnímá Schröpferová, která by rovněž zavedla větší odpovědnost pracovních agentur. Upozorňuje ale, že Česko se bez zahraniční pracovní síly neobejde, protože cizinci často pracují na pozicích, o něž Češi nestojí.
Špoták namítá, že spoluúčast a odpovědnost agentur existuje v legislativě od roku 2018, nedaří se ji ale efektivně vymáhat. „Vznikají konflikty ve městech a obcích, dostáváme se na kluziště, kde jsou dva mantinely – na jedné straně obce, na druhé stát a uprostřed bruslí kraj,“ popisuje nelehkou situaci kandidát Pirátů a připouští, že hejtmanství má jen minimální šance s problémem něco dělat.
Za především sociální problém, nikoliv ekonomický, považuje agenturní zaměstnance Valenta. Zdůrazňuje, že problémy s nimi skutečně jsou. „My tam můžeme třeba poslat obecní policii, dovybavit ji. Samozřejmě je to otázka metodiky a koordinace, kraj může s obcemi koordinovat bezpečnostní situaci na jejich území,“ nastiňuje lídr kandidátky KSČM.
Lákat celé rodiny a děti cizinců učit česky, nastiňuje Bartošová
„Některé personální agentury fungují jako novodobí otrokáři,“ konstatuje Zarzycký a upozorňuje, že agenturní pracovníci mnohdy končí na ulici. Zlí jazykové podle něj tvrdí, že v kraji je až 80 tisíc takových pracovníků, což je dvojnásobek toho, co uvádí oficiální statistiky. I tento kandidát ale uznává, že možnosti kraje jsou v tomto směru jen velmi omezené.
Podle slov Bartošové ekonomika kraje zahraniční pracovníky potřebuje, je ale nutné regulovat jejich kvalitu a také počet agentur. Preferovat chce pozice, které kraj potřebuje. „Budeme cílit na rodiny, aby se tu usadily, aby měly podmínky k žití,“ popisuje, jak by lákala kvalifikovanou pracovní sílu ze zahraničí. Zmiňuje také možnost dotačních titulů pro obce na posílení policie a zdůrazňuje, že kraj se může starat o integraci dětí cizinců, například je učit česky, aby lépe zapadly ve školním kolektivu.
Bernard připomíná, že kraj začal navyšovat právě dotace pro města na kamerové systémy či inteligentní veřejné osvětlení a posilování městské policie. I Bernard by rád viděl větší odpovědnost agentur a také větší řád v jejich fungování. „Jsou agentury slušné, ale víc je bohužel těch neslušných,“ soudí. Zároveň ale zdůrazňuje, že i když obyvatelé mohou cítit větší nebezpečí či nejistotu, statistika hovoří jasně a počet násilných činů se v kraji meziročně nezvyšuje.
Dle Grünera je to proto, že městská policie „funguje bezvadně“. Také kandidát ČSSD poukazuje například na podporu kamerových systémů na silnicích druhých tříd. „Kraj v rámci svého dělá, co může, vše ostatní je legislativa a to bohužel nemá s krajem nic společného,“ zakončuje Grüner.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.