To, co se vědcům při ochraně klimatu nepodařilo za třicet let, se možná teď podaří aktivistům nebo důsledkům koronaviru, který veřejnosti ukázal, že může omezit svou spotřebu a její dopady na životní prostředí. Myslí si to klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz, který byl hostem Událostí, komentářů. Za prioritní považuje teď to, aby politici při ochraně klimatu konali v souladu s odborníky.
Koronavirus může pomoct ke změně. Pokud si uvědomíme, že se lze chovat jinak, říká klimatolog
Co vypovídá počasí o změně klimatu? (zdroj: ČT24)
V červenci by se měly většinou teploty pohybovat kolem 25 stupňů a podle dlouhodobé předpovědi má být první letní měsíc průměrný. Deště má být v jeho první polovině míň, víc pršet by mohlo na konci měsíce. Extrémní srážky, které v červnu zvedly hladiny a na několika místech způsobily povodně, by se už ale opakovat neměly.
Tato předpověď je podle klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu Radima Tolasze dobrou zprávou minimálně proto, že říká, že se nebude vracet dlouhodobé sucho jako v posledních letech. „Alespoň v tom následujícím měsíci, což je určitě vynikající zpráva,“ konstatuje.
Současné deštivé počasí navíc podle něho není nějak extrémní, protože květen i červen jsou obecně dlouhodobě deštivější měsíce.
„V posledních letech jsme zaznamenávali právě to, že nepršelo, a v okamžiku, kdy nepršelo, tak jsme měli sucho, ale letošní rok, by se dalo říci, že je jenom mírně nadprůměrný z hlediska množství srážek. Poslední dva měsíce samozřejmě prší hodně, ale když si vezmeme celý půlrok, tak ty srážky jsou v podstatě normální,“ vysvětluje.
A připomíná, že sucho nefunguje na základě ročních charakteristik, ale je třeba se na ně dívat vždycky z hlediska celkového průběhu, tedy například na rozložení srážek v průběhu roku nebo na jejich intenzity v jednotlivých dnech.
To, co se vědcům při ochraně klimatu nepodařilo, se možná podaří aktivistům
O změně klimatu a o potřebě na něj reagovat se mluví už roky, emise skleníkových plynů a degradace lesů však pokračují, jak zmiňují mnozí odborníci. A další se zase pozastavují nad tím, jestli tedy ve skutečnosti nejde jen o předstírání řešení problémů nebo koncepce, které nikam nevedou.
„Já neumím posoudit, jestli to je předstírání řešení problému,“ reaguje Tolasz, nicméně klimatologie má v tom podle něho jasno už minimálně třicet let. „Říká, že musíme řešit situaci, a situace se dlouhodobě globálně neřeší, protože globální emise stoupají, a krajina trpí a máme menší takzvané propady skleníkových plynů. Už třicet let víme, že bychom měli něco dělat, globálně se ale neděje nic a Evropa sama to nevytrhne,“ konstatuje Tolasz.
Souhlasí sice s tím, že může být považováno za smutné, že daleko větší mediální pozornost si vyslouží v souvislosti s klimatem Greta Thunbergová, ať už v negativním, nebo pozitivním slova smyslu, než politici, kteří by opravdu toto téma řešit měli. Nicméně dodává, že se možná ale i díky tomu teď třeba podaří aktivistům to, co se vědcům nepodařilo za zmíněných třicet let.
„Takže nějakou, řekněme, aspoň trošku optimistickou myšlenku, bych tady našel,“ dodal.
Politici by měli dělat rozhodnutí podepřená odborníky na klima
Klimatolog Tolasz, který je zároveň také nově navržený člen Komise pro problematiku klimatu v Česku, považuje za svou prioritu to, aby politici konali v souladu s odbornými postoji.
„Není možné se na klima dívat tak, že se nic neděje, v Grónsku je ještě pořád dostatek ledu a nemusíme dělat vůbec nic, jak to někteří čeští politici říkají,“ připomíná. Na druhou stranu platí ale podle něho i to, že nelze vyslyšet „opačnou stranu barikády“.
„Tedy, že bychom měli teď hned do dvou let přinášet nějaké velké rozhodnutí, aniž je pořádně promyslíme. Já pořád říkám, musíme to dobře promýšlet, přece jenom nějakých deset až patnáct let je na to, abychom k uhlíkové neutralitě opravdu začali směřovat. Ale to neznamená, že těch patnáct let můžeme čekat. To určitě ne,“ vysvětluje.
A k tomu, zda může i jednotlivec přispět, aby klima bylo lepší, dodává, že záleží na tom, o jaké jednotlivce jde.
„Pokud vezmeme jako jednotlivce politiky, tak samozřejmě ti mají velkou moc. Pokud vezmeme jako jednotlivce průmyslníky, energetiky, zemědělce, lesníky a všechny ty, kteří nějakým způsobem ovlivňují naše životní prostředí, tak ti mají samozřejmě taky velkou moc cokoliv změnit. Ale pokud se podíváme na nás na obyčejné občany, tak my máme jednu velkou možnost, a to ve volbách si zvolit takové politiky, kteří to budou řešit s odbornými podklady v zádech. A to je podle mě to nejdůležitější,“ uvedl.
Koronavirová krize sníží letos emise, ale…
Aktuální koronavirová krize de facto paralyzovala celý svět, spousta zemí se uzamkla, přestalo se cestovat. Jde v zásadě o tři až čtyři měsíce, kdy se omezil letecký provoz, což by mohlo mít příznivý dopad na klima. Jenže je to dostatečně dlouhá doba na to, aby to mělo příznivý dopad?
Podle Tolasze je to příliš krátký čas, aby se to projevilo na nějakém kolísání klimatu. Dodává však, že je jasné, že se v letošním roce celkové emise skleníkových plynů skutečně sníží. Odhady říkají, že o pět procent. Na druhou stranu, s tím jak jednotlivé ekonomiky začínají postupně zase fugnovat, emise opět rostou.
A zdůraznil také to, že snížení emisí neznamená, že se snižuje i jejich koncentrace. V podstatě to totiž podle něho znamená jen to, že se jich dva měsíce v roce přidávalo do atmosféry méně.
„Jenže pořád jich tam přidáváme velké množství, takže na klima jako takové to dlouhodobě nebude mít vůbec žádný vliv. Pokud se tedy nad tím nezamyslíme a neřekneme si, tak, když nám covid ukázal, že se můžeme třeba chovat, že nemusíme mít všechno hned a přece jenom můžeme klima nějakým způsobem chránit, tak to dlouhodobě může mít nějaký efekt. Ale pokud se to všechno vrátí do původních kolejí, tak to samozřejmě klimatu nepomůže,“ uzavřel debatu.