Ostravský primátor Macura: Místní ODS je jiná než brněnská. Za čtyři roky jsem se nesetkal s podrazem

26 minut
Ostravský primátor Tomáš Macura hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

V Ostravě se po volbách několikrát změnilo avizované obsazení koalice. Vítězné hnutí ANO nakonec utvořilo čtyřkoalici s ODS, lidovci a Piráty. Podle primátora Tomáše Macury (ANO) v tom sehrály roli i události v Brně, kde vítězné hnutí ANO skončilo v opozici: „Situace v Brně mě motivovala k tomu, abych se začal víc bavit tady s místními Piráty, a nakonec jsme zjistili, že máme k sobě poměrně blízko,“ uvedl primátor v Interview ČT24. Podle něj ale podobný „podraz“ v Ostravě nehrozí – místní ODS je prý trochu jiná než brněnská. Tomáše Macury se ptal Daniel Takáč.

Pane primátore, jak silnou koalici jste sestavil, když to bylo s tolika kotrmelci?

Já věřím tomu, že koalice je pevná – má 35 hlasů v 55členném zastupitelstvu. Já to za žádné kotrmelce nepovažuji, akorát jsem neměl potřebu komentovat každý jednotlivý krok, který vedl k cíli.

No ale jak vám má někdo věřit, když jednou koalici slíbíte – před volbami i těsně po volbách – potom podepíšete jinou koalici, abyste vzápětí nato sestavil třetí. Tak jak vám má někdo věřit, že ta koalice bude fungovat?

Podívejte se – od začátku jsem tvrdil, před volbami i po volbách – že si přeji pokračování čtyřkoalice v tom původním vládním formátu.

No ale pak jste podepsal dohodu s Piráty a lidovci…

Tak protože ten ďábel vždycky spočívá v detailu. Když se na těch detailech nejste schopni domluvit ani po třech týdnech, musíte začít konat nějak jinak. Takže my jsme se ve finále domluvili na čtyřkoalici, která je prakticky totožná s tou původní vládní – akorát hnutí Ostravak tam nahradili Piráti.

No ale to je přesně to, o čem mluvím. Vy chcete něco před volbami, pak to chcete i po volbách, potom podepíšete něco jiného a potom vznikne čtyřkoalice. A to nemluvím o tom, že to podepíšete s ODS, která společně s Ostravakem říkala, že jsou jakýsi dvojblok a že buď půjdou do koalice společně, nebo budou společně v opozici.

No sám vidíte, že ten dvojblok jim vydržel jen jeden týden.

No ale vám ta druhá koalice taky vydržela jen týden.

Ne, nám ta původní koalice vydržela doteď, akorát jsme k ní přibrali ještě čtvrtého.

Proč je vlastně v Ostravě ODS znovu zpátky ve hře?

Tak ODS byla součástí vlády města ještě v minulém volebním období, je součástí vlády i kraje – my s ostravskými občanskými demokraty nemáme problém. Ta spolupráce byla a věřím, že i bude dobrá.

Vy jste svého času naznačoval, že to vytěsnění občanských demokratů je jakýmsi políčkem za to, jak se ODS zachovala v Brně, kde vyšachovala hnutí ANO z tamního magistrátu. Proč jste si to rozmyslel?

Nene – to já odmítám. To je titulek, který mi nasadili komentátoři. Já jsem nikdy nic takového neřekl. Já jsem řekl pouze to, že mě postup občanských demokratů v Brně naštval, současně jsem řekl, že z Ostravy nemám jak Brnu pomoct – konkrétně Petru Vokřálovi. Akorát mě situace v Brně motivovala k tomu, abych se začal víc bavit tady s místními Piráty, a nakonec jsme zjistili, že máme k sobě poměrně blízko.

Takže to hrálo roli.

No ale ne primárně k tomu, abych vyšachoval ODS.

Vy ODS věříte po tom, co se stalo v Brně?

Já si myslím, že ostravská ODS je trochu jiná než brněnská. Aspoň tomu věřím.

V čem?

Tak minimálně drží slovo – já jsem se za ty čtyři roky, co se pohybuji v politice, ještě nesetkal s tím, že by mě občanští demokraté v Ostravě nějakým způsobem podvedli.

No ale ten dvojblok Ostravak–ODS moc dlouho nevydržel. Tak jak je to s tím držením slova občanských demokratů?

No tak pokud vím, tak ten dvojblok neporušila ODS, ale hnutí Ostravak. A v ten moment se občanští demokraté přestali tím dvojblokem vázat, což je normální.

Celostátní vedení ODS říká, že je alternativou k levicovému hnutí ANO. Vám nevadí vládnout s někým, kdo o sobě říká, že je alternativou k vám?

Tak jistě – mně to nedělá radost, já jsem celou dobu předvolební kampaně kritizoval způsob, jakým ODS vedla kampaň na celostátní úrovni. Na té komunální úrovni to zase bylo trochu jiné – my jsme si to tady s místními občanskými demokraty vyříkali: oni říkali, taková je politika, my za to nemůžeme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...