V Ostravě se změnila podoba dohodnuté koalice. Smlouvu podepsali ANO, Piráti a lidovci

Koaliční smlouvu v Ostravě ve čtvrtek podepsali zástupci ANO, Pirátů a lidovců, kteří mají v zastupitelstvu 29 křesel z 55. Primátorem bude opět Tomáš Macura (ANO). Podoba magistrátní koalice se tak na poslední chvíli změnila. Původně se na ní totiž dohodli zastupitelé ANO, Ostravaka, ODS a lidovců.

Místo dosavadních 11 bude mít rada devět členů, z toho tři neuvolněné. Kromě Macury, který bude mít na starosti i finance a dopravu, bude mít ANO náměstka Radima Babince (majetek a veřejné zakázky), náměstkyně Kateřinu Šebestovou (životní prostředí a IT) a Zuzanu Bajgarovou (investice, územní plán).

Neuvolněnými radními za ANO budou Martin Bednář a Karel Malík. Za Piráty bude náměstkyní pro školství a sport Andrea Hoffmannová a neuvolněným radním David Witosz. Zbyněk Pražák (KDU-ČSL) bude náměstkem pro kulturu a sociální věci.

 „Programové priority jsou pokračování v realizaci strategického plánu města Ostravy. Je to důraz na bezpečnost, na životní prostředí a na architekturu, urbanismus, na podporu bydlení,“ řekl Macura. Koalice chce zavést i novinky včteně meziresortního projektového řízení, aby zrychlila investiční výstavbu, nebo funkce městského architekta a institutu městského plánování.

Macura připomněl, že po volbách i před nimi deklaroval, že cílem bude pokračování v dosavadní koalici složené z uskupení ANO, Ostravak, ODS a KDU-ČSL. „Jednání jsme začali vést hned první den po volbách, nicméně do dneška, a je to téměř už tři týdny, jsme nebyli schopni se dohodnout na detailech spolupráce. Tím spíš, že některé strany začaly spojovat řešení na magistrátu s řešením v centrálním městském obvodě,“ uvedl primátor ve čtvrtek.

Z toho důvodu podle něj ANO začalo vyjednávat i s Piráty a došlo k závěru, že kromě lidovců se s nimi v programových prioritách shodne asi nejvíce ze všech stran. Vznikl tak úmysl podepsat čtyřkoalici ve složení ANO, Ostravak, Piráti a KDU-ČSL. „Ukázalo se nicméně, že mezitím vznikl silný dvojblok hnutí Ostravak a ODS, který vyústil do neochoty obou partnerů v jednání pokračovat nebo se k podpisu koaliční smlouvy připojit,“ řekl Macura.

Proto se ANO, Piráti a lidovci rozhodli, že uzavřou jen trojkoalici, řekl. Nevyloučil ale, že by ještě mohli čtvrtého člena přibrat. „Jsme si jisti, že zvládneme ve třech celé volební období, ale nezavíráme se,“ řekl Macura. Rada by se podle něj mohla i znovu rozšířit na 11 míst.

Jednání s Ostravakem, která podle něj byla nejsložitější, Macura komentovat nechtěl.„Musím říct, že kdyby se splnilo jenom to, na čem jsme byli domluveni včera o půl osmé večer, tak dneska koalice je podepsaná ve čtyřech. Musím jednoznačně říct, že jsme to byli my, kteří tři týdny kontinuálně ustupovali novým a novým požadavkům,“ řekl Macura.

Dál už podle svých slov primátor ustupovat ochotný nebyl. „Jestli je schopen někdo se spojit se svým úhlavním nepřítelem, jestli pan (Lukáš) Semerák (Ostravak) je schopen se spojit s panem (Miroslavem) Svozilem (ODS), proti kterému, říká, že vstoupil do politiky, tak v politice je možné úplně všechno,“ dodal Macura.

Nevyloučil, že ohledně ODS hrála roli i situace v Brně, kde občanští demokraté nakonec přes původní domluvu uzavřeli koalici bez ANO. „Jestli mně někdo bude dneska vyčítat, že jsme někoho obešli nebo podvedli, tak si rád vždycky pustím znova záznam z toho, jak komentoval pan Petr Fiala, předseda ODS, situaci v Brně slovy: Taková je politika,“ řekl Macura. Dodal, že vývoj v Brně mu přišel neuvěřitelný i na to, na co jsme v politice zvyklí. „Takže možná i proto jsme zintenzívnili jednání s Piráty,“ uzavřel.

Ostravak a ODS obrat překvapil

Lídři hnutí Ostravak a ODS neskrývali své překvapení. Lídr občanských demokratů Zdeněk Nytra uvedl, že měl primátora za někoho, kdo drží slovo. „Svůj názor jsem si musel poopravit. Kompetenci na to má, dostatek hlasů na to má a přeji mu hodně úspěchů.“ 

Lídr hnutí Ostravak Lukáš Semerák zase řekl, že náhlou změnu situace a důvody, které k ní primátora vedly, absolutně nechápe. „Překvapilo mě to, možná víc než pana Nytru. To, že jeho vztah k ODS byl místy odtažitý, to jsem vnímal, na druhou stranu ten náš byl velmi dobrý. Asi nejsem daleko od toho, aby mě někdo štípnul, jestli nejsem ve snu. A lidsky? Hodný Tomáš už není hodný Tomáš, ale politik.“

Semerák se podle svých slov domníval, že město koalice dál povede bezpečnými vodami, zatímco Piráti podle něj primátora zlákali na otevřené moře. „Tak doufám, že se tam neutopí a že se tam neutopí celé město.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...