Knihy musely zůstat na policích, lidé naopak sáhli po čtečkách. Zájem o elektronické tituly se v českých veřejných knihovnách loni zvýšil až o stovky procent. České televizi to potvrdily oslovené knihovny. Například v Praze narostlo loni na jaře půjčování e-knih až o 400 procent. Nejvíc čtenáře táhla Bílá nemoc od Karla Čapka nebo knihy od Radky Třeštíkové.
Během uplynulého roku se i kvůli pandemii koronaviru zvýšil zájem čtenářů o elektronické knihy. Některé knihovny hlásí nárůst až o stovky procent. „Při jarní uzavírce fyzických služeb stahování e-knih z e-knihovny vzrostlo o 400 procent, na podzim je meziroční srovnání vyšší o 200 procent,“ popsala Lenka Hanzlíková z oddělení komunikace Městské knihovny v Praze.
Podobná situace byla i v Brně. „Ruku v ruce s on-line výukou také vzrostl zájem o on-line služby knihovny, kdy je pro studenty jakýmsi ‚záchranným kolem‘ například iniciativa ‚Národní digitální knihovna covid‘, která umožňuje využívat kompletní digitální fondy MZK a Národní knihovny,“ potvrdil mluvčí Moravské zemské knihovny (MZK) Radoslav Pospíchal.
Největší zájem je o školní četbu a české autory
V brněnské Knihovně Jiřího Mahena vzrostl zájem o e-knihy také u nových čtenářů. Za loňský rok tam počítají přes 10 tisíc výpůjček elektronických knih. „Zajímavostí je, že službu využilo téměř 2200 čtenářů, což je o třetinu více než v roce 2019. K výpůjčkám e-knih si tedy našli cestu i čtenáři, kteří je dříve nevyužívali,“ komentuje Jana Šubová z Knihovny Jiřího Mahena.
U čtenářů pak stále vede Bílá nemoc. „Z e-knih se nejvíce stahuje Bílá nemoc Karla Čapka a Povídky Malostranské Jana Nerudy, takže klasicky školní četba,“ konstatuje Hanzlíková z pražské Městské knihovny. V Brně je pak na prvních příčkách Šikmý kostel od Karin Lednické, Vrány Petry Dvořákové, Proč spíme od Matthewa Walkera nebo také Radka Třeštíková s knihou Foukneš do pěny.
Mezi nejvíce půjčované tištěné tituly pak patřily ty od českých autorů. „Tištěným knihám dominují tři čeští autoři, Patrik Hartl, Radka Třeštíková a Alena Mornštajnová,“ popisuje zkušenost za pražskou Městskou knihovnu Hanzlíková. O stejné autory byl pak zájem i v Brně nebo v Knihovně města Plzně.
Až o polovinu méně nových registrací
Knihovny ale i přesto hlásí menší zájem o registrace. V Praze tak například spustili novou on-line verzi. „Aktuálně máme přes 150 tisíc registrovaných čtenářů a nových se v té době, co jsme byli otevření, stihla zapsat jen půlka, co loni. Ale máme přes 3400 nově zapsaných čtenářů on-line, což je nová služba, kterou jsme spustili v říjnu,“ řekla Hanzlíková z Městské knihovny v Praze.
Méně registrací hlásí také Brno. „Opatření proti šíření covidu-19 se negativně odrazila na návštěvnosti a využití služeb knihovny. Registraci do knihovny si obnovilo nebo založilo o 17 procent méně čtenářů než v roce 2019,“ popisuje Šubová za Knihovnu Jiřího Mahena. Také počet výpůjček se jim za loňský rok snížil. „Čtenáři si udělali kolem jednoho milionu výpůjček, což je o třetinu méně než v roce 2019,“ dodala Šubová.
Přestože provoz knihovny je omezený, nevěnují se tu pouze výpůjčkám. Zaměstnanci brněnské knihovny nově pomáhají s trasováním. „Od listopadu se naši pracovníci zapojili pod dohledem Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje do trasování. Využíváme tak personální kapacity v čase, kdy máme omezený provoz a nemůžeme se naplno věnovat klasickým službám pro čtenáře,“ uzavřela Šubová.
