Česká ekonomika dál slábne, ve třetím čtvrtletí ztratila meziročně 0,6 procenta. Unijní HDP naopak mírně stoupl

2 minuty
Události: Česká ekonomika dál slábne
Zdroj: ČT24

Hrubý domácí produkt České republiky byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší než loni. Byl také o 0,3 procenta nižší než v letošním druhém čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ekonomika v létě mírně zeslábla hlavně proto, že méně utrácely domácnosti, podle analytiků k tomu přispěl i útlum průmyslu. Zatímco česká ekonomika pozvolna klesá, celá Evropská unie je na tom lépe. Ve třetím kvartálu vzrostl její HDP podle odhadu Eurostatu meziročně i mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

Meziročně klesá česká ekonomika od začátku roku, mezičtvrtletně naopak zeslábla letos poprvé. Všechny letošní změny jsou v řádu desetin procenta. Nic se nemění na tom, že pokles oproti loňsku přičítá Český statistický úřad hlavně domácnostem.

„Meziroční pokles HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivní vliv měla zahraniční poptávka,“ shrnul odhadovaný výsledek třetího čtvrtletí ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Mezičtvrtletní pokles HDP ovlivnila zejména zahraniční poptávka, ta domácí stagnovala.

Nižší než loni ve třetím čtvrtletí, ale i letos ve druhém čtvrtletí byla v létě i hrubá přidaná hodnota, která je součástí HDP spolu s daněmi z produktů a dotacemi na ně. Meziročně poklesla ve většině odvětví ekonomiky, nejvíce v průmyslu, obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Mezičtvrtletně měla na celkový pokles vliv tatáž odvětví, ale dařilo se informačním a komunikačním činnostem a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem.

Ekonomika EU nepatrně zesílila

Hrubý domácí produkt Evropské unie byl ve třetím kvartálu o desetinu procenta vyšší než ve druhém čtvrtletí a shodně i o 0,1 procenta vyšší než loni v létě, vyplývá z odhadu Eurostatu. Eurozóna na tom byla poněkud hůře. Meziroční růst byl sice rovněž o 0,1 procenta, ale oproti letošnímu druhému čtvrtletí byl HDP o 0,1 procenta nižší.

V EU i eurozóně meziroční tempo růstu zpomalilo. Ve druhém kvartálu rostla ekonomika o 0,4 procenta v EU a půl procenta v eurozóně.

Meziročně rostl ve třetím čtvrtletí HDP nejvíce v Portugalsku, Španělsku a Belgii. Naopak nejvíce klesly ekonomiky Irska, Estonska, Rakouska a Švédska. Mezičtvrtletně nejvíce zesílila ekonomika Lotyšska, Belgie a Španělska, nejvýraznější pokles byl v Irsku, Rakousku a Česku.

Celoroční výsledek ekonomiky bude v minusu, očekávají po letním poklesu analytici

První odhad ČSÚ o vývoji české ekonomiky ve třetím čtvrtletí nepřekvapil analytiky, kteří mírný pokles očekávali. Podobně jako statistici odkazují na slabou spotřebu domácností a také na útlum průmyslu.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler poukázal, že je Česko jediným státem Evropské unie, jehož HDP zůstává pod úrovní předpandemického roku 2019. Přičítá to hlavně malé spotřebě domácností. Pokles je větší než v jiných zemích. „Za tím je zejména skutečnost, že nárůst kompenzací zaměstnanců ve srovnání s růstem průměrné inflace byl v tuzemské ekonomice nejslabší,“ míní. Česko ale podle něj zaostává také v míře investic či exportech. 

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek soudí, že problém s návratem ekonomiky na úroveň před pandemií souvisí s inflací, poklesem reálných příjmů domácností a také šedou ekonomikou. „Diskuse mohou být ohledně poměru ingrediencí v tomto koktejlu, přítomnost všech tří je ale nesporná,“ poznamenal.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek odkazuje hlavně na vysokou inflaci. „Degradovala reálné příjmy domácností, a tím pádem podlomila jejich kupní sílu. Navíc negativně ovlivňuje spotřebitelský sentiment, a snižuje tak ochotu nakupovat,“ uvedl. Českou ekonomiku podle něj také negativně ovlivnily slabší zahraniční poptávka a problémy dodavatelských řetězců v automobilovém průmyslu.

Svaz průmyslu a dopravy považuje pokles HDP ve třetím čtvrtletí za důsledek drahých energií. „Možný restart tuzemské ekonomiky komplikují například dopady předešlých inflačních tlaků, a zejména vysoké ceny energie, které se propisují i do nižší spotřeby. Většina průmyslových odvětví se již měsíce potýká s úbytkem zakázek. Dalším limitem pro naše exportně orientované hospodářství je nepříliš pozitivní ekonomická situace u našich hlavních obchodních partnerů v Německu a obecně v eurozóně,“ uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Mírnou recesi očekávají analytici po zveřejnění odhadu za třetí čtvrtletí i v celoročním pohledu. Že by byl rok 2023 nakonec růstový, nepředpokládají. „Celoroční výkon české ekonomiky tak prakticky jistě míří do záporu, realisticky se jeví pokles zhruba o 0,4 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Podle Seidlera aktuální výsledky ekonomiky snižují i výhled pro hospodářský růst v příštím roce. „Protirůstově pak bude působit i konsolidační balíček a celkově tak růst tuzemské ekonomiky může zůstat v příštím roce poměrně slabý,“ uvedl.

Petr Dufek míní, že „dokud je tu inflace, nebude tady hospodářský růst“. Inflaci považuje za hlavní hrozbu pro to, aby začala ekonomika na počátku příštího roku sílit. „Je před námi obrovská neznámá a to jsou ceny energií. Vidíme na trhu, že elektřina zlevňuje, ale hrozí zvýšení různých poplatků, které jsou s energiemi spojené a inflaci by mohly znovu nakopnout,“ varoval. Například zdražení elektřiny o 20 procent by podle něj znamenalo, že by se inflace dostala ke dvěma procentům nikoli počátkem, ale spíše až koncem příštího roku.

  • HDP je vyjádřením výkonu ekonomiky v určitém období, obvykle v průběhu čtvrtletí či celého roku. Jde o komplexní ukazatel, který říká, jaká hodnota zboží a služeb byla nově na území dané ekonomiky vytvořena a kdo dané zboží a služby nakupoval, případně jak významně se vyvážely do zahraničí. HDP se tak používá jako základní ukazatel stavu kondice ekonomiky, tedy zda ve sledovaném období rostla, případně jak rychle. Proto je mediální pozornost obvykle nejvíce soustředěna na meziroční či mezičtvrtletní vývoj (růst či naopak pokles) HDP, který je však počítán tak, aby nebyl zkreslen vývojem cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 8 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 17 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
včera v 10:24

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...