Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, nejvíc peněz má přinést konec podpory nižších cen elektřiny

5 minut
Události: Škrty v dotacích
Zdroj: ČT24

Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, díky kterým chce v příštím roce ušetřit ve státním rozpočtu přes 84 miliard. Nejvíce peněz má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu na podpoře nižších cen elektřiny. Vláda už nebude platit 38 miliard za přenos a distribuci elektřiny, ani třináct a půl miliardy za podporu obnovitelných zdrojů energie.

„Je pravdou, že těch 110 miliard, které do stabilizace cen energií investujeme v tomto roce, tak si v příštím roce už nemůžeme dovolit,“ poznamenal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Jeho resort má v příštím roce ušetřit na dotacích cen energií celkem 51,5 miliardy korun. Je to zdaleka největší výdajové úspora v návrhu rozpočtu. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.

„Scénářů je několik, v tom nejvíce nepříznivém by mohlo u domácností dojít k nárůstu celkového účtu zhruba o deset procent,“ míní Síkela.

„Zvolili jsme v rozpočtu jiné priority než plošné dotování například regulovaných složek ceny elektřiny či plynu, o kterých jsme mluvili. Jako je školství, vzdělávání, věda, výzkum a inovace,“ vyjmenoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Škrty v dotacích v roce 2024
Zdroj: Ministerstvo financí / ČT24

Kritika opozice

Právě výrazné omezení státních dotací, které letos pomohly zastavit nárůst cen elektřiny domácnostem i firmám, kritizuje sněmovní opozice ze všech dotačních škrtů nejvíce.

„To není úspora, toto zaplatí domácnosti i firmy, to je potřeba si na rovinu říci. Odhadujeme, že průměrná domácnost by ročně mohla zaplatit o pět, možná i o šest tisíc korun navíc,“ soudí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Když se podíváme na Českou republiku, tak jsme stále čistý vývozce elektřiny a okolní státy jsou čistými dovozci. A přesto v okolních státech mají levnější elektřinu, než má Česká republika,“ okomentoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Radim Fiala (SPD).

Resort zemědělství má seškrtat víc než deset miliard

Škrty v dotacích za dalších téměř třicet miliard si pak mají rozdělit čtyři další resorty – ministerstvo zemědělství, dopravy, školství a místního rozvoje.

Resort zemědělství má seškrtat více než deset miliard a resort dopravy téměř devět miliard korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připouští, že o třetinu sníží letošní šestimiliardovou dotaci, kterou stát posílá krajům na opravy silnic nižších tříd.

„Vláda i můj předchůdce počítali s tím, že by pro ideální pokrytí potřeb zemědělského sektoru mělo jít ve střednědobém výhledu do zemědělství ročně deset a půl miliardy. Já bohužel vím, že tu částku nebudeme schopni naplnit,“ sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) pak hodlá na dotacích seškrtat skoro osm miliard. V úterý tak oznámil, že kvůli úsporám přeruší reformu regionálního školství, která počítala s náborem tisícovky učitelů a asistentů pedagogů.

„Souvisejí nikoliv s nárůstem počtu dětí, ale v zásadě s větším komfortem výuky. Tenhle proces probíhal posledních pět let a my jsme přesvědčeni, že je na místě školám říci, aby tempo zbrzdily,“ poznamenal Bek.

Škrty v dotacích v roce 2024
Zdroj: Ministerstvo financí / ČT24

Škrty v nižších řádech

Kabinet se vedle miliardových položek pustil i do škrtů v nižších řádech. Příští rok chce třeba omezit dotace obcím na stavbu škol a školek. Právě resort školství má na dotacích v okolí Prahy ušetřit šest set milionů a ministerstvo financí pak dalších tři sta.

Ministerstvo kultury má škrtnout dvě stě milionů, resort vnitra sto. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak hlavně na investicích do sociálních služeb ušetří sedmdesát milionů korun.

Vláda hodlá omezit i některé dlouholeté dotace neziskovým organizacím, které sdružují účastníky odboje nebo se starají o odkaz první republiky. O šest milionů přijde Československá obec legionářská, o téměř dva miliony Ústav T. G. Masaryka.

Navržené škrty ve státních dotacích jsou suverénní pravomocí české vlády. Poslanecká sněmovna ani Senát už o nich rozhodovat nebudou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
před 3 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 5 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...