Část chovatelů drůbeže plánuje omezit chovy. Kvůli nejistotě i vysokým nákladům

Nahrávám video

Až pětina oslovených chovatelů drůbeže chce letos omezit chovy. Důvodem je nejistota, vysoké náklady a mnohdy nízké výkupní ceny. Někteří chovatelé chtějí drůbež redukovat od roku 2027, kdy začne platit zákaz klecových chovů. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie. Stavy drůbeže negativně ovlivnila i ptačí chřipka. Její první výskyt v Česku byl potvrzen před sedmnácti lety.

„Co se týká okruhu dalších tří let – omezit své chovy zamýšlí necelých třicet procent chovatelů drůbeže, a dokonce necelých deset procent se chystá úplně skončit,“ podotýká mluvčí Agrární komory Barbora Pánková. 

Tajemnice Agrární komory a předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá podotkla, že Česko není soběstačné a část produkce tak už nyní dokupuje. „Je možné, že se ta soběstačnost o jednotky až desítky procent může do budoucna snížit.“

Podniky se totiž potýkají s vysokými náklady. „Energie platíme asi o čtyři sta procent více než na začátku roku 2022, takže ten nárůst je tam enormní. Cena za výrobu vajíček byla někde kolem dvou korun, dnes je to určitě přes tři koruny. Cena výkupu vajíček jde teď hodně dolů a jde až pod výrobní náklady,“ podotýká ředitel firmy v Kosičkách Jan Pozdílek.

Navíc kvůli blížícímu se zákazu klecových chovů od roku 2027 investovali šedesát milionů do stavby nové haly. „Z vlastního rozpočtu jsme museli dát 45 milionů. Je to částka, kterou jsme na účtu neměli, takže jsme si museli vzít úvěr,“ dodal. 

Zájem o slepice

Poptávka po vejcích každoročně roste hlavně před Velikonocemi. Letos je balení o deseti kusech průměrně o 24 korun dražší než před rokem. Podle některých prodejců drůbeže si spotřebitelé častěji místo vajec kupují raději přímo slepice na chov. „Je o ně momentálně enormní zájem, protože ceny vajec se drží pořád vysoko. Musím říct, že už začínáme být vyprodaní, jindy je ještě máme třeba měsíc,“ dodává majitel statku ve Zlatnících-Hodkovicích Josef Dvořák.

Za vysoké ceny mohou podle agrárníků právě rostoucí náklady na chov nebo ptačí chřipka, která v některých měsících způsobila nedostatek vajec. V budoucnu ale vidí prostor pro zlevnění. „Může to být dáno právě zlepšenou nákazovou situací, chovy začínají snášet nová vejce, vozí se sem vejce z okolních států a samozřejmě zde probíhá šetření antimonopolního úřadu,“ podotýká Dlouhá. 

Už teď je třeba v řadě supermarketů možné, a to hlavně v akcích, koupit vejce za nižší než průměrné ceny statistiků. Balení třiceti kusů se podle středeční nabídky jednoho z řetězců dá koupit i za stovku.

Ptačí chřipka se v Česku poprvé objevila v březnu 2006. Tehdy našli lidé uhynulou labuť u Hluboké nad Vltavou. Koncem března u ní britská laboratoř potvrdila vysoce patogenní vir H5N1. Veterináři nařídili mimořádná opatření. Od té doby se v Česku objevily desítky dalších případů. Jen loni ministerstvo zemědělství vyplatilo chovatelům na kompenzacích zhruba 130 milionů korun.

Letos o peníze zatím požádalo dvacet podniků. „Aktuálně bylo již vyplaceno 120 milionů korun, o dalších padesát milionů korun je zažádáno a po určitém zprocesování budou i tyto prostředky vyplaceny,“ podotýká ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle odhadu resort letos vyplatí na kompenzacích až 300 milionů. Chřipka totiž zasáhla jedny z největších tuzemských chovů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 18 mminutami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 41 mminutami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 5 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
včera v 17:14‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.