Ceny cukru v obchodech stouply loni na podzim mnohem prudčeji než ceny v cukrovarech. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se kvůli tomu obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V Interview ČT24 řekl, že přestal fungovat trh, a očekává, že úřad „umravní hráče“. Připustil, že by v budoucnu mohl upozornit antimonopolní úřad i na další komodity, i když u cukru považuje věc za nejjasnější. A to přesto, že obchodníci se hájí tím, že jim zdražily energie, i tím, že na podzim přišlo plošné zdražení zkrátka proto, že se kontraktují ceny jednou ročně – právě v této době.
Zdražování cukru začalo loni v říjnu a podle údajů, s nimiž přišel lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula, se prakticky vyhnulo zemědělcům, u nichž zůstaly ceny cukrové řepy neměnné. V cukrovarech se začaly zvedat a do konce roku vzrostly o šest korun. „Ale u prodejců došlo k něčemu nevídanému, řekl bych i nekalému. Mezi zářím a říjnem došlo ke skokovému nárůstu – do konce roku plus 14 korun. Tuto změnu nemohl udělat jeden obchodní řetězec, muselo to udělat více obchodních řetězců,“ prohlásil šéf resortu zemědělství.
Nekula míní, že obchodníci zdražení cukru vzájemně koordinovali. To ovšem po pondělním kulatém stole odmítl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Pokud na této situaci někdo vydělává, tak obchodní řetězce to skutečně nejsou. Je jenom dobře, že to antimonopolní úřad prověří, ať už konečně máme všichni jasné výsledky,“ řekl Prouza.
Prohlásil také, že vláda by měla prověřit konkurenceschopnost mezi dodavatelskými řetězci. V Česku jsou podle něj u mnoha potravin jeden či dva dodavatelé, kteří ovládají třetinu trhu a diktují si ceny.
Obchodníci se hájí tím, že počátkem podzimu kontraktují ceny na celý rok, a z toho následné zdražení vyplynulo. Odkazují například na drahé energie. Nekula s tím však nesouhlasí. „Vysoký nárůst cen energií mohly promítnout pouze cukrovary, protože výroba cukru je vysoce náročná na elektřinu nebo zemní plyn. Ale pokud cukrovary zvedly jenom o šest korun a obchodníci o čtrnáct, tak kde je ta energetická náročnost?“ podotkl.
U kulatého stolu, který svolal, se Nekula – jak tvrdí – od obchodníků nic nedozvěděl. „Chtěli jsme slyšet, co se děje, proč tak skokově narostly náklady. To jsme se nedozvěděli,“ řekl. Podobně smýšlí i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Jejich přístup označil za nekonstruktivní. „Přišli jsme s tím, že není problém si sehnat data o tom, jaké náklady mají prvovýrobci a jaké mají výkupní ceny. U řetězců je to daleko větší problém, nechtějí o tom hovořit,“ uvedl.
Prouza naopak odkázal na stanovisko antimonopolního úřadu, z nějž podle něj vyplývá, „že je zakázáno bavit se o jakýchkoliv cenách, obchodních strategiích a podobně“.
Že by Nekulův zájem zrovna o ceny cukru souvisel s tím, že je včelař – jak v pondělí naznačil Tomáš Prouza – ministr odmítl. „Nedělám to kvůli včelařům, dělám to kvůli všem spotřebitelům. Chápu, že zástupce svazu obchodu se snaží různými úhybnými manévry odklonit od tématu,“ uvedl.
Slevy táhnou zákazníky více než dříve
Cukr považuje Nekula za nejjasnější případ, i když zdražovaly i jiné potraviny a některé jen o málo výrazněji než cukr. Druhé nejvýraznější je zdražení vajec, kde je ale podle ministra situace složitější kvůli ptačí chřipce, kvůli které byly zlikvidovány některé velké chovy.
V živočišné výrobě se navíc kromě zdražení energií projevuje i dražší krmení. „Když se podíváme na krmný stůl, tak všechno, co je obsahem krmení, je o 30 až 70 procent dražší, než o rok zpět,“ poukázal předseda skupiny RenoFarmy Miroslav Dvořák.
I když se zvedly i výkupní ceny, jsou níže, než by si zemědělci představovali. Rozhodně se nezměnily tak výrazně jako ceny v obchodech. Ovšem i ty musí své zákazníky lákat a používají k tomu slevové akce. V prodejně potravin v severočeských Hejnicích je velký zájem o pult se zlevněnými mléčnými výrobky.
„Prodáváme týdně dvě až tři palety zboží s kratšími zárukami, kde jsou ceny tak třetinové oproti běžným cenám,“ uvedla spolumajitelka prodejny Dita Hanzlová.
Kvůli slevám podal ovšem ministr zemědělství ještě jeden podnět. Tento směřuje k České obchodní inspekci kvůli způsobu, kterým Nekulou nejmenovaný prodejce deklaruje slevu na cukr. Tvrdí, že ji snížil z 39,90 na 32,90 koruny.
„Ale v okamžiku, kdy Český statistický úřad konstatuje, že průměrná cena cukru pro spotřebitele je cca 30 korun a někdo si hraje, že (je) sleva ze 40 na 33, to není žádná sleva, to je klamání spotřebitele,“ řekl Nekula.
Mluvčí obchodní inspekce Jiří Fröhlich upozornil, že úřad nejprve musí vyhodnotit, zda je k prošetření podnětu příslušný a zda se podnět týká zákona o ochraně spotřebitele. Připomněl, že možné klamání spotřebitele na úseku zemědělských a potravinářských výrobků kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
ČOI ve vztahu ke slevám kontroluje především dodržování zákona o ochraně spotřebitele. „Zejména to, zda je sleva odvozena z nejnižší ceny, kterou prodávající uplatňoval za posledních 30 dní,“ uvedl Fröhlich. Doplnil, že rozhodující je průměrná cena na trhu.
Snížení DPH bude možné až později, teď by se neprojevilo, míní Nekula
Zdeněk Nekula si nemyslí, že by spotřebitelům pomohlo s drahotou v obchodech snížení DPH na základní potraviny, což by považoval za vhodné Prouza. Nekula je naopak přesvědčen, že by se to v některých případech v koncových cenách ani neprojevilo. „Kdybychom snížili DPH (u cukru) třeba na nulu, tak se to vůbec neprojeví. Co bychom tady slyšeli? Nějaké příběhy o tom, že si potřebovali ještě něco pokrýt,“ obvinil obchodníky.
V budoucnu ale podle něj snížení DPH na základní potraviny připadá v úvahu. „Až se situace zklidní, stabilizuje a nebudou závody o to, kdo zdraží více, tak se pojďme o tom bavit. Ale v tento okamžik bych byl pro to, abychom valorizovali důchody, (spíš) než abychom snižovali DPH u potravin,“ shrnul.
