Průměrná mzda v eurech v Česku dosáhla 1533 eur (37 499 korun), což je nejvyšší hodnota ze zemí visegrádské čtyřky (V4) a meziroční růst je dvanáct procent. Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě byla v Německu, a to 4130 eur (101 025 korun), následuje Rakousko s 3818 eury (93 393 korun). Naopak nejnižší průměrná mzda 400 eur (9784 korun) byla v Kosovu, 450 eur (11 008 korun) v Bosně a Hercegovině a 485 eur (11 864 korun) na Ukrajině. Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy dvadvaceti zemí střední a východní Evropy. Použila poslední dostupná data o mzdách v době publikace, období se tedy pro některé země liší.
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,2 procenta na 37 929 korun, reálně po započtení inflace ovšem klesla o 3,6 procenta. Rozdíly v růstu průměrné mzdy v eurech byly v regionu podle studie výraznější než dříve. Německo, kde na základě loňské studie průměrné mzdy vzrostly o čtrnáct procent, dosáhlo růstu jen o čtyři procenta.
Naopak v Rakousku rostla průměrná úroveň mezd rychleji, a to o třiadvacet procent. V Maďarsku růst rovněž zrychlil na devatenáct procent. Slovensko zaznamenalo růst o šest procent a Polsko pak pokles o dvě procenta. V Polsku průměrná mzda činí 1301 eur, v Maďarsku 1369 eur a na Slovensku 1185 eur.
Studie dále uvádí, že daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí se letos v dvaadvaceti evropských zemích spíše dále snižovaly. V průměru činí u daní a povinných odvodů poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám patnáct procent.
Mezi jednotlivými zeměmi jsou však značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku či Kosovu činí odvody méně než pět procent hrubé mzdy, v Polsku 20,48 procenta, v České republice 24,8 procenta pro roční příjmy do 76 330 eur (1,87 milionu korun) a na Slovensku 35,2 procenta.
Nejvyšší základní sazbu DPH má Maďarsko a Chorvatsko
Ze studie dále vyplývá, že nejvyšší základní sazbu DPH mají Maďarsko a Chorvatsko, a to sedmadvacet a pětadvacet procent. Průměr regionu je mezi devatenácti až jednadvaceti procenty. V Česku je základní sazba jednadvacet procent, v Německu devatenáct procent.
V případě daní z příjmu firem má nejvyšší zdanění Německo, její maximální výše činí jednatřicet procent. Naopak nejnižší daně odvedou některé firmy v Kosovu a v Litvě, a to tři procenta, respektive pět procent. Devítiprocentní sazbu má Maďarsko, Černá Hora nebo Polsko. Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu zůstává mezi patnácti a dvaceti procenty, v Česku je devatenáct procent.
V případě zdanění příjmů fyzických osob má devět států jedno daňové pásmo, například Maďarsko patnáct procent. Více než polovina zemí regionu pak má progresivní zdanění nebo více daňových pásem. V Rakousku je daň z příjmů fyzických osob až pětapadesát procent, ale zároveň jako například v Kosovu nebo Albánii začíná na nule. Slovensko má tři daňová pásma, a to patnáct, devatenáct a pětadvacet procent. Polsko má pásma sedmnáct a dvaatřicet procent, Česká republika patnáct a třiadvacet procent.
Publikace, ve které jsou kromě států V4 zastoupeny také Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, jihoevropské a pobaltské státy, monitoruje především mzdové náklady, nepřímé daně a také různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen.
