Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,4 procenta ze zářijových 3,5 procenta. Úřad práce evidoval celkem 251 689 uchazečů o zaměstnání. Je to zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci a o téměř dvacet tisíc méně než loni v říjnu, kdy nezaměstnanost dosahovala 3,7 procenta. V meziměsíčním srovnání se v desátém měsíci letošního roku dál snížila i nabídka volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich nabízeli 352 454, zhruba o 5500 méně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce. Analytici podobný vývoj předpokládali.
Nezaměstnanost víceméně klesá od března. Na začátku roku se kvůli omezením v době epidemie koronaviru vyšplhala na 4,3 procenta. Na stejné úrovni jako v říjnu byla naposledy loni v dubnu.
„V následujících měsících nezaměstnanost s největší pravděpodobností v souvislosti s útlumem sezonních prací, zejména v zemědělství a v lesnictví, vzroste. Situace na trhu práce se bude odvíjet především od aktuální epidemické situace,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon.
Trh práce podle úřadu ovlivňuje poptávka zaměstnavatelů po dělnických a technických profesích. Dlouhodobý zájem je i o kvalifikované řemeslníky. V říjnu podle Najmona trval nadále zájem o sezonní pracovníky v zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství nebo třeba v živočišné a potravinářské výrobě a obchodu.
„Na trhu práce doznívá příliv čerstvých absolventů škol, ale ještě se neprojevuje pokles aktivity ve stavebnictví v souvislosti s počasím. Díky tomu bývá říjen měsícem s nejnižší nezaměstnaností v roce (společně s červnem). Tentokrát se navíc projevuje oživení ekonomiky po pandemii,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
V meziročním srovnání nabízeli zaměstnavatelé ke konci října prostřednictvím úřadu práce zhruba o 41 700 míst více než před rokem, celkem tedy 352 454. Podle úřadu práce u přibližně 73 procent z těchto volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním.
Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze, kde nabídka volných míst činila přes 96 tisíc, a ve Středočeském kraji, kde zaměstnavatelé nabízeli 65 170 míst. Celorepublikově na jedno volné pracovní místo připadl v říjnu méně než jeden uchazeč.
O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí z maloobchodu a velkoobchodu, veřejné správy, výroby kovových konstrukcí nebo vzdělávání.
Nejvíc lidí bez práce je v Moravskoslezském kraji
Během října se na úřad práce nově zaevidovalo téměř 30 200 lidí, meziměsíčně zhruba o 12 700 méně. Nejvíce nových nezaměstnaných, přes 4100, hlásí Moravskoslezský kraj, ve Středočeském kraji to bylo kolem 3600. Naopak nejméně nových nezaměstnaných měl Karlovarský kraj, a to 976.
Mezi kraji byla v říjnu nejvyšší nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji, kde dosahovala 5,1 procenta, následoval Ústecký kraj s pěti procenty a Karlovarský kraj s podílem nezaměstnaných 4,3 procenta.
Kvůli zimě zřejmě nezaměstnanost stoupne
V dalších měsících lze ale s příchodem zimy očekávat postupný nárůst počtu nezaměstnaných, přičemž k růstu nezaměstnanosti zřejmě začnou přispívat podle analytiků i problémy v průmyslu.
„Bohužel se mohou také začít projevovat dopady problémů, kterým nyní čelí automobilový průmysl a navazující odvětví. Podíl nezaměstnaných na práceschopném obyvatelstvu by nicméně snad neměl překročit hranici čtyř procent,“ odhadl Marek.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče na trh práce nyní příznivě působí pokračující oživení růstu české ekonomiky po uvolnění opatření. „Závěr kalendářního roku a začátek roku nového je ale obvykle spojený s kalendářními faktory, jež tlačí nezaměstnanost k přechodnému nárůstu. Rok 2022 jako celek by ale měl být ve znamení dalšího poklesu míry nezaměstnanosti v české ekonomice,“ uvedl.
Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila mezi podniky zároveň panuje přesvědčení, že zádrhely ve výrobě způsobené výpadky v dodávkách vstupů jsou pouze dočasného charakteru. „A tak nejenže nesahají k propouštění, ale naopak preventivně nabírají další zaměstnance,“ dodal.
