Schillerová očekává letošní schodek státního rozpočtu kolem 400 miliard korun

Nahrávám video
Diskuse o rozpočtu, inflaci a zadlužení v pořadu OVM (1. část)
Zdroj: ČT24

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Státní rozpočet skončil za rok 2020 s deficitem 367,4 miliardy korun. Pro letošní rok byl schválen deficit ve výši 500 miliard. Podle Schillerové od května postupně tempo růstu schodku klesá, podle jejího odhadu by tak konečný deficit měl být kolem 400 miliard korun. „Roli ale ještě sehrají především investice,“ dodala. 

Pro rok 2022 by schodek státního rozpočtu měl činit 376,6 miliardy korun. To je o 13,4 miliardy korun méně proti prvnímu návrhu rozpočtu z letošního června. Vyplývá to z návrhu, který poslalo ministerstvo financí vládě.

Ministerstvo financí nyní plánuje, že státní rozpočet by měl být vyrovnaný nebo přebytkový do sedmi let, tedy v roce 2028. 

  • Řecko                                 209,3
  • Itálie                                   160,0
  • Portugalsko                     137,2
  • Kypr                                    125,7
  • Španělsko                        125,2
  • Belgie                                118,6
  • Francie                              118,2
  • Eurozóna                        100,5
  • EU jako celek                  92,5
  • Rakousko                           87,4
  • Maďarsko                           81,0
  • Německo                            71,2
  • Slovensko                          60,3
  • Polsko                                 59,1
  • Česko                                 44,1
  • V porovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2020 stoupl na konci prvního kvartálu 2021 poměr dluhu k HDP ve 23 členských státech. Největší vzestup byl na Kypru (6,5 procentních bodů), v České republice (6,3), ve Španělsku (5,3), Belgii (4,4), Maltě a Itálii (shodně 4,2).
  • Zdroj: Eurostat

Schillerová zároveň nechtěla srovnávat výsledky plnění letošního rozpočtu s plánem pro ten příští. Jeho výsledný deficit podle ní totiž může být ve výsledku úplně jiný, než je nyní plánováno.

Návrh schodku pro příští rok 376,6 miliardy kritizoval v pořadu šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. „Deficit pro příští rok je příliš vysoký, tam už není nic covidového, jsou tam systémové problémy,“ uvedl. Poukázal především na zrušení superhrubé mzdy, které podle něj mělo být jen dočasné.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová připomněla, že současný vývoj veřejných financí vede k tomu, že Česká republika by při aktuálních plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla na takzvanou dluhovou brzdu ve výši 55 procent hrubého domácího produktu později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky. Po jejím překonání musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Nahrávám video
Středula, Zamrazilová a Schillerová v pořadu OVM (2. část)
Zdroj: ČT24

Zamrazilová považuje za podstatné v diskusích o rozpočtu to, že finance jsou strukturálně v nerovnováze. „Jsme prakticky jedinou zemí z celé EU, která si budoucí konsolidaci podkopává snižováním daní. Je to experiment, uvidíme, kam povede.“

Dodala, že mzdy dlouhodobě rostly více než produktivita práce. Je také víc volných pracovních míst než nezaměstnaných osob. Navíc je tu i zvyšování minimální mzdy, což se propíše do dalších typů mezd. Považuje to za typické inflační tlaky, které krátkodobě pomohou růstu hospodářství, ale dlouhodobě budou tlačit na růst cen.

Středula řekl, že jsme nikdy nežili s tak vysokými rozpočtovými schodky jako nyní. O to více tedy bude záležet na koordinaci kroků mezi vládou a Českou národní bankou, jejímž hlavním úkolem je péče o cenovou stabilitu. „Může hrozit, že zadusíme hospodářský rozvoj.“

Co s růstem cen?

V části pořadu věnované inflaci uvedla Zamrazilová, že za posledních deset let došlo v Číně ke ztrojnásobení mezd (v Německu rostly zhruba o čtvrtinu, v Česku o polovinu). „U nás je Čína druhý největší partner na straně dovozu, čínské mzdy jsou tedy také  významným proinflačním faktorem.“ Zmínila i zelenou politiku a prudký růst cen emisních povolenek.

Proto považuje za nezbytné, aby ČNB dál zvyšovala úrokové sazby, které mají tlumit inflaci. Jinak hrozí inflační spirála. Právě inflaci považuje předsedkyně Národní rozpočtové rady a bývalá členka bankovní rady ČNB za zásadní riziko pro české hospodářství.

Středula připomněl svá slova o nezbytné koordinaci kroků ČNB a vlády. Odhadl také, že 80 procent inflačního tlaku přichází zvnějšku – „a to my neovlivníme“. Rovněž Schillerová hovořila o dovážené inflaci a růstu cen například ropy, dřeva, kovů. 

Zamrazilová dodala, že inflace – její dovezená část – se dynamicky projeví v růstu cen elektřiny a plynu, což se následně propíše do všech cen. „Proto je to nebezpečné a proto je nutno inflaci hlídat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Většina firem chce koordinaci energetické politiky v EU, uvádí česko-německá komora

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.
před 12 hhodinami

Senátní výbory odmítly vládní regulaci cen pohonných hmot

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda zvýšila cenové stropy pohonných hmot pro středu

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
před 15 hhodinami

VideoLeteckého paliva je dost do podzimu, prohlásil Havlíček

Vláda se snaží navýšit zásoby pohonných hmot. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl v pořadu Události, komentáře moderovaném Lukášem Dolanským ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dostatek je podle něj i leteckého paliva, a to do podzimu. „Pokud se na to díváme skrze Letiště Praha a skrze správu hmotných rezerv, tak v tuto chvíli můžeme říci to, že je sezona pokryta,“ uvedl. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Česko na tyto krizové stavy dobře připraveno. „Máme velmi robustní zásoby v hmotných rezervách. Přece jenom ty poslední čtyři roky se udělal velký kus práce, aby, pokud taková situace nastane, Česká republika byla připravenější, než tomu bylo v minulosti,“ řekl Vlček.
před 22 hhodinami

Tim Cook opustí post generálního ředitele společnosti Apple

Tim Cook po patnácti letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. V tiskovém prohlášení to v pondělí oznámila společnost Apple s tím, že Cook se stane předsedou představenstva. Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse.
včera v 00:02

Rozpočtové určení daní budeme řešit, až se kraje dohodnou, řekl Babiš

Domlouvat se na změně rozpočtového určení daní lze, až se všechny regiony domluví na její podobě, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda tak zamítla návrh Pardubického kraje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po zasedání oznámil, že stát a ČEZ v pátek uzavřou memorandum k rozvoji malých modulárních reaktorů. Ministři také mimo jiné schválili cestu šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) do Saúdské Arábie, kde má od středy usilovat o spolupráci.
20. 4. 2026Aktualizováno20. 4. 2026

Paliva v úterý opět zlevní, strop pro naftu klesne o více než dvě koruny

Pohonné hmoty v úterý opět zlevní. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pondělku sníží o 2,27 koruny na 40,86 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 40,64 koruny, tedy o 69 haléřů levněji než v pondělí. Ceny na úterý vycházejí ještě z pátečního poklesu na burze, jejich pondělní růst by se měl projevit v cenách na středu. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
20. 4. 2026Aktualizováno20. 4. 2026
Načítání...