Asi třetina firem testuje na covid i bez povinnosti, ta se nejspíš vrátí při zhoršení epidemie

6 minut
Události: Testování na koronavirus ve firmách
Zdroj: ČT24

Zhruba třetina českých firem zůstala u plošného testování svých zaměstnanců i přesto, že už to není povinné. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Asi polovina společností počítá s tím, že pokud by se situace ohledně koronaviru opět zhoršila, začaly by testovat samy a nečekaly by na nařízení vlády. Teď musejí zaměstnavatelé povinně kontrolovat jen ty pracovníky, kteří se vracejí ze zahraničí.

Například v hotelu Bellevue v Českém Krumlově chodí stále na testy každý týden všichni zaměstnanci. Výjimky nejsou, testují se i očkovaní. „My se snažíme, abychom chránili za prvé sami sebe, svoje kolegy a samozřejmě naše klienty, naše hosty, takže tomu věříme a nadále se testovat budeme,“ vysvětluje generální ředitel Bellevue Hotels Egon Hampl.

To ve společnosti Lenzing Biocel Paskov, kde ze dřeva vyrábí buničinu asi čtyři sta zaměstnanců, mají pravidla mírnější. I tak od povinnosti neustoupili. „V současnosti testujeme ty zaměstnance, kteří nejsou očkovaní. Je jich asi 140 a testujeme je antigenními testy,“ říká ředitelka společnosti Kateřina Kupková.

Podobně to mají i v mladoboleslavské automobilce. Každý neočkovaný zaměstnanec tam prochází odběrem i potom, co se z povinnosti stala jen dobrovolná věc. „Zaměstnanci provádějí pravidelně nejpozději po sedmi kalendářních dnech antigenní test na pracovišti. Testování probíhá na základě dohody mezi Škoda Auto a sociálním partnerem Odbory KOVO pro zajištění co nejvyšší ochrany zaměstnanců,“ uvádí mluvčí Martina Gillichová.

Opět povinné při zhoršení epidemie

Povinné testování zaměstnanců patřilo mezi nejnákladnější firemní proticovidová opatření. I proto po jeho konci většina českých společností od tohoto kroku upustila. Mezi nimi i českokrumlovský výrobce rámů na obrazy. „Reálně byl záchyt pozitivně nakažených velmi nízký. I z toho důvodu jsme se rozhodli nadále netestovat,“ popisuje jednatel firmy Larson – Juhl Tomáš Rubáček. K testování by se vrátili při zhoršení epidemické situace a po dohodě s odbory. Anebo při opětovném zavedení této povinnosti.

„Vyhodnotíme tu situaci a půjdeme nějakou cestou buď plošného testování ve firmách, nebo opět třeba spíše regionálně zaměřeného v rámci vyšší incidence v konkrétních regionech,“ avizuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

O případném testování a jeho formě se podle ministra zdravotnictví rozhodne v srpnu. To požaduje i Svaz průmyslu, aby se firmy stihly včas připravit.

Testy chtějí hlavně velké firmy

Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mezi dvěma sty firmami, které dohromady zaměstnávají asi sto tisíc lidí, své zaměstnance pravidelně i teď testují spíš velké firmy. Jednadvacet procent podniků testuje ty zaměstnance, kteří neprokáží bezinfekčnost. Třináct procent firem nabízí službu jako benefit. A tři procenta oslovených podniků testují plošně bez výjimek.

Ne všichni s testováním souhlasí. S odmítáním se od 1. července setkalo 15 procent firem. K testu nelze zaměstnance donutit. Pokud ovšem firma změní vnitřní směrnice, z dobrovolnosti se stává povinnost.

Povinné je pro zaměstnance testování před nástupem na pracoviště po návratu ze zahraničí. Výjimka platí opět pro očkované a po prodělání nemoci.

Téměř dvě pětiny firem jsou přitom ještě přísnější, než nařizuje ministerstvo. Jedenáct procent z nich vyžaduje test bez ohledu na to, kde zaměstnanec dovolenou trávil. Stejný podíl firem požaduje negativní test i od těch, kteří jsou plně očkovaní nebo nemoc prodělali.

Jak na návrat ze zahraničí

Právě návraty ze zahraničí a negativní testy před vstupem na pracoviště jsou tím, s čím si firmy často nevědí rady. Šestnáct procent z nich se už podle Svazu průmyslu a dopravy setkalo s tím, že jim zaměstnanci odmítli sdělit, kde byli na dovolené. Řada firem tak tápe především po právní stránce, zda může tyto informace po pracovnících požadovat.

Ve firmě Klaus Timber vyrábějí jednorázové palety. Většinu z nich posílají do Německa. Zhruba polovina z bezmála 240 zaměstnanců je naočkovaná. Plošně už proto netestují. Aktuálně řeší, jak po návratu zkontrolují ty, kteří si vezmou dovolenou.

„Zatím je to v řešení a výsledek nemám, nesetkali jsme se s tím, že by se naši zaměstnanci vraceli ze zahraniční dovolené,“ říká personalistka firmy Jana Jiřincová.

Požadavek na negativní test

Podobný problém řešili i ve skladu společnosti Trenýrkárna v pražském Zličíně. Firma je sice o poznání menší, pokud se ale některý ze třiceti zaměstnanců vydá do zahraničí, platí pro něj stejná pravidla jako pro ostatní a měl by přijít do práce s negativním výsledkem testu.

„Když zaměstnanci odjíždějí na dovolenou, tak od nich nemůžeme získat informaci o tom, kam jedou. Tudíž nemůžeme vědět, jestli navštíví stát, který je třeba v červené zóně,“ říká marketingový manažer Petr Polák.

Situaci vyřešili tak, že zaměstnance poučili a důvěřují jim, že po dovolené v zahraničí sami přijdou do práce s už vystaveným certifikátem. Tato forma podle vedení firmy funguje. „V praxi to funguje tak, že zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci čestné prohlášení, že nebyl na zahraniční dovolené, respektive zda má povinnost předložit tu bezinfekčnost, nebo ne, takže možnosti jsou,“ myslí si viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Ve společnosti Ahold vytvořili vlastní elektronický systém, ve kterém každý zaměstnanec, který odjíždí na dovolenou nahlásí, jaké země navštíví. „Po návratu tabulku ještě aktualizují tak, abychom v případě, že se rozhodli navštívit ještě jinou zemi, měli aktuální informaci a potom kontrolujeme dodržování všech těch opatření,“ říká mluvčí Aholdu Jiří Mareček.

Firmy po zaměstnancích vyžadují certifikát z laboratoře. Jde buďto o PCR, nebo o antigenní test. Záleží i na podmínkách pro návrat z dané země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...