V návrhu rozpočtu chybí vládní priority za 20 miliard. Podle Schillerové se ale schodek nezvýší

Nahrávám video

Vláda má už v pondělí projednat první návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. ČT zjistila, že v klíčovém dokumentu ministerstva financí ale chybí vládní priority za víc než 20 miliard korun –⁠ například zvažovaný růst plateb za státní pojištěnce nebo vyšší přídavky na děti. Naopak je v návrhu zahrnut skoro třímiliardový výnos z digitální daně, kterou ale sněmovna ještě neschválila. Šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO) ale tvrdí, že navržený schodek se už zvyšovat nebude.

Zdravotní pojištění má letos spotřebovat rekordních 400 miliard korun, což je téměř o devadesát miliard víc než před dvěma lety. A očekává se, že náklady dál porostou. Také proto vláda v příštím roce chystá další růst plateb pojišťovnám za děti, důchodce či nezaměstnané o 200 korun měsíčně, to má stát dalších víc než 14 miliard.

„Určitě bychom si to přáli, protože zdravotnictví potřebujeme znovu zrekonstruovat. Zdravotnictví po pandemii je priorita,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Výdaje pojišťovnám
Zdroj: ČT24

Schillerová ale přiznala, že v prvním návrhu rozpočtu na příští rok zatím žádné peníze navíc pro zdravotnictví nejsou. „Ne, že bychom nechtěli navýšit státního pojištěnce, ale není na tom zatím dohoda,“ přiblížila.  

Do rozpočtu se ale zatím nedostal ani návrh na vyšší přídavky pro více rodin, nižší daně pro rodiny s více dětmi nebo další růst učitelských platů, což jsou vládní priority. Dohromady jde o 20 miliard korun. 

Schodek 390 miliard je však podle Schillerové nepřekročitelný strop. „Já počítám, že ekonomika šlape, nechci to zakřiknout, takže věřím, že se to může projevit na té příjmové straně pozitivně,“ uvedla ministryně. „Jakékoli navyšování, na které by nestačila příjmová strana, by bylo na úkor škrtů na výdajové straně,“ dodala.

„Jako když pejsek s kočičkou vařili dort,“ zní z opozice

Opozice však ministerstvo kritizuje za to, že v prvním návrhu rozpočtu záměrně plánovaný deficit snížilo. Obává se, že schodek může být nakonec ještě vyšší.

„Rozpočet je připravován naprosto šíleně od samého začátku. Mně to spíše připomíná, jako když pejsek s kočičkou vařili dort –⁠ naházeli tam všechno možné,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.   

„To je bohužel takový běžný způsob fungování paní ministryně financí, že do rozpočtu nedává výdaje, které už schválené jsou, naopak tam zahrnuje příjmy, které ještě schválené nejsou,“ komentoval situaci místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Štědřejší přídavky i vyšší daňové slevy na druhé a další dítě poslanci schválili letos v dubnu. Zákon teď posoudí Senát. I kdyby vrátil tuto legislativu zpátky do dolní komory, jsou poslanci připraveni jeho veto přehlasovat. „Pokud to jsou zákony, které prochází Poslaneckou sněmovnou, tak ty by tam být rozhodně měly,“ uvedla šéfka rozpočtového výboru sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM). 

Lidovci míní, že rozpočet, který vláda připravila, jde proti rodinám. „Nezohledňuje právě daňový bonus na děti, který jsme jako KDU-ČSL prosadili,“ řekl předseda lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 14 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...