Světové společenství se kvůli vytrvalému růstu průměrných teplot snaží omezit produkci skleníkových plynů, jejichž významným zdrojem jsou fosilní paliva. Nezisková organizace Carbon Tracker zkoumá dopady klimatických změn na finanční trhy. Svou novou zprávu popisuje jako budíček pro těžební země a lidi s rozhodovacími pravomocemi.
Upozorňuje například, že své prognózy opírali o předpoklad, že poptávka po ropě se bude až do roku 2040 zvyšovat. To ale podle analytiků Carbon Tracker není pravděpodobné. Pokud mají státy plnit klimatické cíle, které si samy stanovily, bude se muset spotřeba ropy snižovat. Pravděpodobným výsledkem bude, že ceny ropy budou v příštích letech nižší, než si producenti teď myslí.
Výpadek příjmů zasáhne čtyřicet zemí
Zpráva zahrnuje i země, jejichž ekonomika na fosilních palivech závislá není. Zmiňuje Británii, Spojené státy, Indii a Čínu. Do značné míry však analyzuje hospodářství zemí, pro které bude výpadek příjmů z prodeje ropy naprosto zásadní. Tento seznam zahrnuje čtyřicet zemí a ve zprávě jsou uvedeny jako „Petrostates“, tedy ropné státy.
Závislost na ropě a plynu je markantní v Iráku a Rovníkové Guineji. V obou zemích totiž příjmy z prodeje těchto surovin plní státní pokladnu z více než 80 procent. U dalších sedmi států včetně Saúdské Arábie to je alespoň šedesát procent.
Některé státy čelí obrovským ztrátám i na celkových příjmech. U sedmi z nich, včetně Angoly a Ázerbájdžánu, je předpokládaná ztráta minimálně 40 procent. Pro dalších dvanáct, včetně Saúdské Arábie, Nigérie a Alžírska, ztráta dosáhne dvaceti až čtyřiceti procent. Pro některé státy Blízkého východu a severní Afriky budou dopady mírnější, protože nižší náklady jim poskytnou konkurenční výhodu v globálním zásobovacím řetězci.
Největším ztrátám mezi zeměmi, které už těží nebo se na těžbu teprve chystají, přitom čelí mnohdy ty nejchudší státy. Urgentním úkolem je proto zaměřit se na diverzifikaci, uvádí zpráva, z které cituje BBC. Diverzifikovat je nutné jak příjmy vlád, tak i strukturu ekonomik.
